Právní a daňový servis PwC

Sledujeme pro vás nejnovější vývoj v oblasti vládních nařízení a změn zákonů v souvislostí s epidemií Covid-19

Právo a veřejná podpora

  • Povinnosti zaměstnavatele v době karantény a možnosti kompenzace v podobě vyplacení náhrady mzdy
  • Možnosti veřejné podpory pro malé a střední podniky - půjčky, státní garance a další
  • Pracovně-právní nástroje pro zaměstnavatele pro řešení stávající krize - dovolená, neplacené volno a další

Čtěte víc

Daně a pojistné

  • Možnost podat přiznání k dani z příjmů prodloužena pro všechny poplatníky až do 1. července 2020
  • Zavedení „loss carryback“ - uplatnění daňové ztráty vzniklé za rok 2020 zpětně za roky 2019 i 2018
  • Lhůta pro podání DPH reportů ani lhůta pro úhradu daně se nemění, možnost prominutí sankcí za pozdní podání, či úroku za pozdní platbu

Čtěte víc

Právo a veřejná podpora

Pracovní právo

Aktualizace 1. června 2020

Klikněte na otázku pro zobrazení odpovědi.

Jako zaměstnavatel máte povinnost hradit zaměstnancům prvních 14 dnů karantény náhradu mzdy ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Po uplynutí 14 dnů je zaměstnancům poskytována nemocenská dávka ze strany správy sociálního zabezpečení.
Od 6. dubna 2020 můžete požádat o kompenzaci těchto nákladů ze strany státu (tj. náhrady mzdy za prvních 14 dnů karantény). Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce a výše kompenzace by měla dosahovat 80 % z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však 39 000 Kč.
Pokud to umožňuje povaha práce zaměstnance a nebudou porušeny podmínky karantény, potom se můžete dohodnout i na práci z domova. V takovém případě však přísluší zaměstnanci běžná mzda. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.

Pokud nevyužijete jiné nástroje umožněné zákoníkem práce, mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele, neboť jim nepřidělujete práci.
V souladu s rozhodnutím vlády budete mít nárok na kompenzaci ve výši 80 % takto vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce, a to od 6. dubna 2020. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.

Ve vztahu k zaměstnancům, kterým bude v důsledku překážky v práci poskytnuta náhrada mzdy, zde standardně ve výši 100 % průměrného výdělku, budete mít nárok na kompenzaci ve výši 60 % takto vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce, a to od 6. dubna 2020. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.
Pro tyto ostatní zaměstnance však můžete využít i jiné nástroje umožněné zákoníkem práce.

Pokud nemůže být zaměstnanec převeden na jinou práci a dále pracovat, ve výjimečných případech může být taková situace posouzena jako prostoj. Zaměstnanec má nárok na 80 % průměrného výdělku, který hradí zaměstnavatel. Zaměstnavatel bude mít nárok na kompenzaci ve výši 60 % výše uvedené částky ze strany státu, včetně odvodů, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce, a to od 6. dubna 2020. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.
Současně můžete využít i jiné nástroje umožněné zákoníkem práce.

Je možné využít tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy zaměstnanci nepracují v celém či částečném rozsahu jejich týdenní pracovní doby. V rozsahu, v jakém zaměstnanci nepracují, mají nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, kterou hradí zaměstnavatel. Pokud působí ve vaší společnosti odbory, je nutné se s nimi dohodnout na podmínkách tohoto režimu. Pokud odbory nemáte, je nutné pouze vydat vnitřní předpis.
Zaměstnavatel bude mít nárok na kompenzaci ve výši 60 % výše uvedené částky ze strany státu, včetně odvodů, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce, a to od 6. dubna 2020. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.

Pokud nevyužijete jiné nástroje umožněné zákoníkem práce a nejsou splněny např. podmínky prostoje nebo částečné nezaměstnanosti, potom by Vaši zaměstnanci měli obdržet náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. V současné době není aktuální žádný systém kompenzace těchto nákladů ze strany státu. Nicméně lze předpokládat, že chod vaší firmy bude dříve nebo později ovlivněn natolik, že budete moci využít výše uvedené režimy jako je prostoj či částečná nezaměstnanost a s nimi spojené kompenzace. To stejné platí, pokud je vaše firma/provoz otevřen jen částečně.

Podle aktuálního výkladu MPSV platí, že pokud budete zaměstnancům za dobu trvání této překážky poskytovat náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, můžete požádat o kompenzaci ve výši 80 % takto vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však ve výši 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Veškerá komunikace probíhá elektronicky prostřednictvím úřadu práce, a to od 6. dubna 2020. Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů by mělo trvat do 31. srpna 2020.

Firmy zaměstnávající maximálně 50 pracovníků se mohou těšit na rozšíření programu Antivirus. Podpora by měla spočívat v odpuštění plateb odvodů na sociálním pojištění, které hradí zaměstnavatel. Tento program, jehož základními podmínkami bude zachování zaměstnanosti a objemu mezd alespoň v rozsahu 90 % oproti stavu v měsíci březnu 2020, se bude týkat období červen až srpen 2020. Návrh aktuálně prochází legislativním procesem a jeho finální podoba, pokud bude přijat, by měla být známa v průběhu června.

1. Hromadné čerpání dovolené. Zaměstnavatel může určit hromadné čerpání dovolené pro všechny své zaměstnance nebo jejich část (např. jen pro některé provozy nebo provozovny).
Určení musí být písemné a zaměstnanec ho musí obdržet alespoň 14 dní před nástupem dovolené
(po dohodě je možné tuto dobu zkrátit). Je nutné také přihlížet k oprávněným zájmům
zaměstnance (např. péče o děti). Rozsah čerpané dovolené nesmí překročit 2 týdny. Dovolenou je
samozřejmě možné nařídit i jednotlivým zaměstnancům. Předčasné ukončení dovolené před
uplynutím určené doby je možné, avšak zaměstnavatel ponese riziko náhrady nákladů
zaměstnanci. Vzhledem k omezením v rámci současného nouzového stavu (zákaz cestování apod.)
však extrémně rozsáhlé náklady nepředpokládáme.
2. Neplacené a placené volno. Po dohodě se zaměstnancem je možné čerpat neplacené volno.
Doporučujeme také dohodnout se zaměstnancem úhradu zdravotního pojištění. Samozřejmě, je
také možné hradit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku a nepřidělovat
mu práci.
3. Dočasné přidělení zaměstnanců k jiné firmě. Pokud nemáte pro své zaměstnance práci a
nechcete nebo nemůžete využít žádný jiný nástroj a jiná firma je urgentně potřebuje, může využít
institut dočasného přidělení, kdy si můžete za určitých podmínek sjednat se zaměstnancem, že
bude pracovat pro jinou firmu, ale zůstane vaším zaměstnancem. Od druhé firmy potom
dostanete uhrazené náklady, které stále nese vaše společnost jako zaměstnavatel (mzda, pojištění
apod.).
4. Home office. V případě, že to povaha práce umožňuje a jste schopni zajistit svou činnost i
prostřednictvím výkonu práce z domova, můžete se na této formě výkonu práce se zaměstnancem
dohodnout. Není však možné zaměstnance k výkonu práce z domova nutit. Při zavedení práce z
domova je nutné zejména efektivně zajistit (např. i prostřednictvím vnitřních předpisů) zadávání
práce, jakož i její odevzdávání zaměstnancem a následnou kontrolu, rozvržení pracovní doby
samotným zaměstnancem a vedení evidence pracovní doby, BOZP, ochranu pracovních
prostředků zaměstnavatele nebo úhradu všech nákladů vzniklých výkonem práce z domova (příp.
sjednání paušální částky náhrady nákladů).

5. Náhradní volno za práci přesčas a ve svátek. Za práci přesčas nebo ve svátek je možné
čerpat náhradní volno místo příplatku. Pokud jste v pracovních či jiných smlouvách nesjednali
přímo příplatek za tyto pracovní režimy, je v zásadě možné až tři měsíce zpátky určit za přesčas
nebo svátek náhradní volno.
6. Konto pracovní doby a změna směnování. Ve specifických případech lze posunout směny
zaměstnancům tak, aby zaměstnanci pracovali až v období, kdy pro ně „práce bude“, popř. je
možné využít konto pracovní doby. V této souvislosti je samozřejmě nutné dodržovat limity dané
zákoníkem práce, zejména délky směn a odpočinek po směně a během pracovního týdne. Tato
opatření však lze spíše realizovat pouze v krátkodobém horizontu.
7. Zkrácení úvazku a snížení mzdy. V současné krizové situaci je samozřejmě možné zkrátit
úvazek a snížit mzdu. Překážkou však je, že v zásadě s takovými případy musíte souhlasit jako
zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Určitou výjimku představuje snížení mzdy určené ve mzdovém
výměru či stanovené ve vnitřním předpisu. Takto lze v určitých mezích snížit mzdu i bez souhlasu
zaměstnance.
8. Změna druhu práce. Změnit sjednaný druh práce je možné v zásadě jen se souhlasem
zaměstnance, kromě převedení na jiný druh práce z důvodu mimořádné události či ke zmírnění
jejích bezprostředních následků, a to i bez souhlasu zaměstnance. Uplatnění takového opatření
však vyžaduje posouzení konkrétních podmínek u každého zaměstnavatele.
9. Převod činností a aktivit mezi dvěma zaměstnavateli. Za určitých podmínek se můžete
dohodnout s jiným zaměstnavatelem na převodu činností určité skupiny zaměstnanců. S
převáděnou činností jsou převedeny i pracovní smlouvy zaměstnanců a další práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů.

1. Ošetřování dítěte. Nárok na ošetřovné je zásadním způsobem rozšířen a nově vzniká při péči o dítě mladší 13 let, které nemůže docházet do školy či školky z důvodu uzavření těchto zařízení při epidemii či při nařízení karantény. Zaměstnanec může ošetřovné čerpal i po uplynutí standardní doby 9 kalendářních dnů, u rodiče samoživitele i po uplynutí doby 16 kalendářních dnů. Nárok na ošetřovné vzniká i v případě, že o uzavření zařízení z důvodu epidemie rozhodne jeho zřizovatel. S ohledem na aktuální situaci bude možné ošetřovné čerpat za celou dobu mimořádných opatření, tedy i zpětně. Rodiče se budou moci v průběhu ošetřování střídat podle potřeby více než jednou. Ošetřovné do 31.března 2020 bude ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, od 1. dubna 2020 ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Ošetřovné bude nově za určitých podmínek poskytováno i osobám pracujícím na DPČ a DPP.
2. Omezení činnosti v důsledku nemoci a karantény. V případě onemocnění zaměstnance
COVID-19 či při nařízení karantény (což zahrnuje i omezení či uzavření provozu zaměstnavatele)
z téhož důvodu má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % výdělku,
a to v době prvních 14 kalendářních dnů. Poté pobírá zaměstnanec nemocenskou dávku.

Veřejná podpora

Aktualizace 1. června 2020

Klikněte na otázku pro zobrazení odpovědi.

ÚVĚR COVID III
Program COVID III, který byl schválen vládou dne 18. května 2020 představuje další z řady balíčků, které mají pomoct podnikatelům překonat současnou krizi. Podnikatelé nežádají o poskytnutí záruky na úvěr přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB), ale rovnou komerční banku zapojenou do programu. Komerční banky by měly kontrolovat splnění podmínek programu a poskytovat úvěry, za které bude ručit ČMZRB. Účel úvěru je stejný jako při předešlých programech, a to pokrytí provozních výdajů. Do programu se může zapojit podnikatel s oprávněním k podnikání na území České republiky, který podniká v oblasti podporovaných ekonomických činnostech. Seznam podporovaných ekonomických činností lze nalézt zde.
Podpora je poskytována podle Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID 19 přijatého dne 19. března 2020.
Cílová skupina podpory jsou podnikatelé, který mají do 500 zaměstnanců. Poskytnutý úvěr bude krytý až do výše 90 % jistiny u podniků do 250 zaměstnanců a až do výše 80 % jistiny u podniků od 250 do 500 zaměstnanců. Maximální výše úvěru nesmí být vyšší než dvojnásobek ročních mzdových nákladů podnikatele za rok 2019 nebo za poslední dostupný rok nebo 25 % celkového obratu podnikatele v roce 2019. V žádném případu výše úvěru nepřesáhne 50 mil. Kč. Doba ručení podobně jako u předešlých programů nepřesáhne 3 roky. Úvěr musí být uzavřen v období mezi 18. květnem 2020 až 31. prosincem 2020 včetně. Už teď tedy lze zahájit jednání s vybranou bankou o poskytnutí úvěru, očekává se velký zájem.

ÚVĚR COVID II
ČMZRB ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) připravily pokračování programu Úvěr COVID I. ČMZRB bude podnikatelům poskytovat záruky za úvěry komerčních bank a přispívat na úhradu úroků.
V rámci záručního programu COVID II bude ČMZRB ručit za úvěry až do výše 15 mil. Kč. Poskytovaná záruka bude krýt až 80 % komerčního úvěru a žadatel zároveň bude moci čerpat finanční příspěvek až 1 mil. korun na úhradu úroků podle výše poskytnutého úvěru. Doba ručení nepřesáhne tři roky, i kdyby samotný úvěr s komerční bankou byl delší. Zaručovaný komerční úvěr bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby a další drobný majetek. Nikoliv tedy na splátku jiného úvěru, leasingu či investice. Není vyloučeno, že komerční banky budou vyžadovat kromě záruky ČMZRB ještě další zajištění. Záruku rovněž poskytne ČMZRB pouze na úvěry sjednané s tzv. spolupracující komerční bankou, jejichž seznam je zveřejněn na www.cmzrb.cz.

Příjem žádostí do tohoto programu odstartoval 2. dubna 2020. První kolo příjmu žádostí bylo uzavřeno 3. dubna 2020 ve 23:59 hodin a ČMZRB aktuálně kontaktuje jednotlivé žadatele a vyhodnocuje jejich žádosti. Další kolo programu bude vyhlášeno, na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu, v nejbližších dnech.
Protože se jedná o program financovaný z prostředků EU, tento program nebudou moci využít malé a střední podniky se sídlem v Hl. Městě Praha (k tomu viz níže).
ÚVĚR COVID Praha
ČMZRB připravila ve spolupráci s hl. m. Praha program COVID Praha určený k profinancování projektů malých a středních podnikatelů, které jsou realizovány na území hlavního města Prahy. Jedná se o de facto doplnění programu COVID II, který tito podnikatelé nemohli využít. Podpora bude poskytována ve formě záruky za komerční úvěr a finančního příspěvku na subvenci úroků úvěrující banky. Podobně jako u programu COVID II je užití podpory účelově omezeno, a to na úhradu provozních výdajů, jakými jsou například úhrada nájemného, mezd nebo energií. Rovněž upozorňujeme, že podpořeny mohou být pouze nezemědělské činnosti.
Záruka se poskytuje k úvěrům až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, který nesmí být větší než 15 mil. Kč. Délka toho ručení nepřesahuje 3 roky. Záruku poskytne ČMZRB opět pouze na úvěry sjednané s tzv. spolupracující komerční bankou (seznam je zveřejněn na www.cmzrb.cz). Celková výše finančního příspěvku je odstupňována v závislosti na výši zaručovaného úvěru, v žádném případě ale nepřesáhne 1 mil. Kč.
Žadatele musí vyhovět podmínkám Výzvy programu COVID Praha. Zejména se musí jednat o malého nebo středního podnikatele, který nenaplňuje znaky úpadku, není vůči němu vedená exekuce, není v likvidaci nemá žádné nedoplatky vůči vybraným institucím a další. Žadatel může o záruku COVID Praha žádat jednou za 6 měsíců, tuto podporu ale může využít i pro více svých provozoven, které se nacházejí na území hl. m. Prahy.
Příjem žádostí byl spuštěn 21. dubna 2020 a jeho kapacita byla po deseti minutách zcela vyčerpaná. Z tohoto důvodu byl další příjem žádostí do tohoto programu ukončen.

ÚVĚR COVID I
ČMZRB nabízelo touto formou malým a středním podnikatelům zvýhodněné úvěry ve výši 500 tis. až 15 mil. Kč s nulovou úrokovou sazbou, přičemž úvěry měly být poskytovány až do výše 90 % způsobilých výdajů, se splatností 2 roky včetně možnosti odloženého splácení až na dobu až 12 měsíců. Tento program je aktuálně od 20. března 2020 pozastaven; nyní už je vyhodnocena zhruba polovina žádostí. Většina žádostí ovšem byla zamítnuta. Častou chybou bylo přecenění své finanční situace žadateli a nedodržení podmínek programu.

Program Záruka COVID +
Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) připravily program na poskytnutí systému záruk za splácení úvěrů vývozců a výrobců, známý i pod názvem Záruka COVID +. Na rozdíl od programů Covid I, Covid II a Covid III cílí na podporu větších firem, které jsou negativně zasaženy koronavirovou krizí. EGAP v rámci tohoto programu poskytne záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání. Nově se rozšiřuje prostor i pro pojišťovací činnost EGAPu, jehož pojistná kapacita je nově navýšena na 330 mld. Kč.
Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, postup vyplácení peněžních prostředků ze státního rozpočtu a další konkrétní aspekty tohoto programu stanovilo Nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.

Záruky budou poskytovány českým vývozcům a výrobcům s počtem zaměstnanců nad 250, jejichž podíl vývozu na celkovém ročním obratu za poslední účetní období, resp. rok 2019, dosáhl minimálně 20 %. Záruky budou poskytovány za specifickými účely, zejména financování výroby pro vývoz, a to včetně financování již vynaložených nákladů. Záruky nemohou být poskytovány v některých oblastech převažující ekonomické činnosti jako pozemní a potrubní doprava, letecká, vodní doprava, ubytování, činnost cestovních agentur, činnost heren, kasin a sázkových agentur.
Záruka bude vydána nejpozději do konce roku 2020. Financování poskytnuté úvěrující bankou vývozci nebo výrobci by mělo činit nejvíce 25 % obratu nebo tržeb za rok 2019 (nejméně však 5.000.000,- Kč). Rovněž bonita vývozce nebo výrobce by neměla být nižší než stupeň B podle ratingové stupnice EGAPu. Záruku bude možné poskytnout až do výše 80 % úvěrové jistiny, pokud hodnocení příjemce úvěru interním ratingem EGAPu bude lepší než stupeň B-. V případě hodnocení příjemce úvěru interním ratingem EGAPu odpovídajícím stupni B- lze záruku poskytnout pouze do výše 70 % úvěrové jistiny. V části úvěrové jistiny, na jejíž splacení není poskytnuta záruka, bude nést riziko úvěrující banka. O úvěr mohou tedy žádat společnosti, které neměly finanční problémy před vypuknutím současné krize. Upozorňujeme, že na poskytnutí záruky není právní nárok.
Spuštění záruky COVID + bylo podmíněno souhlasem Evropské komise. Program souhlas obdržel a už je spuštěný. Zájemci ale nežádají o úvěr přímo EGAP, ale na svoji banku. Banka vyhodnotí, zda jsou splněny kritéria záruky a následně se obrátí na EGAP s žádostí o záruku za pohledávku.

Pokud jako podnikatel provozujete svou činnost v pronajatých prostorech (určených k podnikání) a pokud provozování vaší podnikatelské činnosti bylo zakázáno vládními opatřeními, budete mít možnost čerpat prostředky na částečnou kompenzaci nákladů na nájemné z dotačního programu vypsaného Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Typickými oprávněnými příjemci dotace budou například provozovatelé restaurací (a to i v případě, že po dobu nouzového stavu měla otevřeno vydávací okénko), nájemci prodejních prostor v obchodních centrech či provozovatelé hotelů, sportovišť, kulturních či vzdělávacích institucí za předpokladu že mají dané prostory v nájmu.
Podmínkou pro získání dotace, která bude činit 50 % nájemného je ovšem i nemalá pomoc ze strany pronajímatele, a to poskytnutí slevy ve výši 30 % z nájemného, které má být hrazeno za duben až červen. Z pohledu pronajímatele se tedy bude jednat o příspěvek ani ne ve výši jednoho měsíčního nájemného.
Po poskytnutí slevy a při získání dotace pronajímatel zaplatí 20 % nájemného (pozn: uvedená sleva a tím spíše dotace se zřejmě nebude týkat nákladů na služby či jiné servisní poplatky hrazené dle nájemní smlouvy)..
Pro čerpání dotace bude třeba doložit existenci nájemní smlouvy (která byla uzavřena před 12. březnem tohoto roku), dále je třeba doložit dodatek, jehož předmětem je právě sjednání slevy, doklady potvrzující úhradu nájemného a příslušné DPH.
Dotace může být poskytnuta v maximální výši 10 000 000 Kč na jednoho podnikatele (bez ohledu na počet provozoven). Dotace se nebude vztahovat na nájmy mezi spřízněnými osobami. Sleva na prostory, které pronajímají veřejnoprávní subjekty, je automaticky nastavena na výši 80 %.
Dotační program by měl být vypsán během června, můžeme tedy doporučit přistoupit k jednání s pronajímatelem za účelem získání slevy.
Na závěr připomínáme, že pokud jste se od března do června tohoto roku dostali do prodlení s úhradou nájemného za prostory sloužící k podnikání v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, není toto výpovědním důvodem. Více zde.
Ačkoli Evropská unie (EU) nemůže zasáhnout do kompetence jednotlivých členských států v oblasti ochrany veřejného zdraví, může usilovat o zmírnění dopadů pandemie COVID-19 jinými prostředky. V minulých týdnech proto ze strany jednotlivých orgánů a institucí EU došlo ke spuštění řady programů a iniciativ, které si právě toto kladou za cíl. Tato opatření jsou velmi různorodá, přičemž níže uvádíme hlavní z nich:
  1. Evropská komise (EK) sestavila zvláštní tým pro boj s COVID-19, prostřednictvím kterého by mělo být členským státům umožněno přijmout rychlá a účinná opatření na podporu ekonomiky. V rámci této aktivity by především došlo k dočasnému uvolnění pravidel o státní pomoci, díky čemuž budou členské státy moci poskytnout zasaženým společnostem daňové výhody, úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami či přímé granty až do výše 800 000 eur. EK chce rovněž uvolnit rozpočtová pravidla EU.
  2. 2. Co se týče finanční pomoci, vytvořila EK v rámci prvního balíčku opatření investiční iniciativy speciální fond “Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus”. Z něj by mělo být členským státům poskytnuto až 37 miliard eur na pomoc nejzasaženějším odvětvím (zdravotnictví, malé a střední podniky, pracovní trhy apod.). Česká republika má z tohoto rozpočtu dostat více než miliardu eur, které by měly jít na podporu výše uvedených odvětví. EK dále navrhla zřídit nástroj „Podpora zmírňování rizik v nezaměstnanosti při mimořádných událostech“ (SURE) v hodnotě až 100 miliard eur. Ten by měl podpořit krátkodobé pracovní programy a obdobná opatření členských států s cílem ochránit pracovní místa a zabezpečit fungování podniků. Vedle toho byl rozšířen Fond solidarity i na krize týkající se ochrany veřejného zdraví, z něhož by měla být členským státům zpřístupněna další miliarda eur.
  3. Druhý balíček opatření investiční iniciativy ze dne 2. 4. 2020 doplňuje první balíček a zavádí flexibilitu umožňující mobilizovat nevyužitou podporu z evropských strukturálních a investičních fondů. Členské státy mohou požádat o změnu operačních programů, tak aby se pro období 2020–2021 uplatňovala 100% míra spolufinancování EU. Tyto žádosti mohou být podány v průběhu účetního roku, který začíná 1. července 2020 a končí 30. června 2021.
  4. Nový legislativní návrh z dílny Evropské komise by měl zemím Unie umožnit přesun prostředků EU mezi trojicí hlavních fondů politiky soudružnosti. Tato flexibilita by se měla vztahovat i na přesun financí mezi kategoriemi regionů a prioritními oblastmi.
  5. Nový legislativní návrh z dílny Evropské komise by měl zemím Unie umožnit přesun prostředků EU mezi trojicí hlavních fondů politiky soudružnosti. Tato flexibilita by se měla vztahovat i na přesun financí mezi kategoriemi regionů a prioritními oblastmi.
  6. Evropská centrální banka (ECB) zahájila nový program nákupu aktiv nazvaný Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Program poběží minimálně do konce roku 2020 a zaměří se na nákup dluhopisů a dalších finančních aktiv veřejného i soukromého sektoru celkem za 870 miliard eur. Tato částka odpovídá 7,3 % HDP eurozóny. ECB bude nakupovat aktiva podle tzv. kapitálového klíče, tedy podle podílu jednotlivých zemí v ECB. Vedle spuštění PEPP oznámila ECB záměr natisknout nové peníze za více než 1 bilion eur.
  7. EU věnuje pozornost také podpoře malých a středních podniků a středně velkých společností (SMEs), na které současná krize tvrdě dopadne. EK poskytne z rozpočtu EU miliardu eur jako záruku pro Evropský investiční fond za účelem pobídky bank k poskytování likvidních prostředků směrem k SMEs. Očekává se, že by toto opatření mohlo pomoci nejméně 100 000 dotčených podniků s financováním přibližně 8 miliard eur. Skupina Evropské investiční banky oznámila svůj plán uvolnit k financování SMEs až 40 miliard eur pro účely získání dostatečného pracovního kapitálu (např. formou překlenovacích úvěrů).
  8. Finanční prostředky směřují také na podporu výzkumu a do zdravotnictví. Již na konci ledna uvolnila Evropská komise celkem 47,5 milionů eur z výzkumného a inovačního programu Horizon 2020 pro 17 vybraných projektů na výzkum v oblasti vývoje očkovacích látek proti koronaviru, jeho léčby a diagnostiky. Dodatečně pak na vývoj vakcíny vyčlenila dalších 140 milionů eur. Malé a střední podniky a start-upy s inovacemi týkajícími se boje proti koronaviru se také mohly přihlásit do 18. března do programu EIC Accelerator, který má rozpočet 164 milionů eur. Dále Innovative Medicine Initiative (IMI) vyhlásila výzvu k předkládání výzkumných projektů zabývajících se vývojem léčebných postupů. EK na výzvu přispěje až 45 milionů eur a očekává se, že farmaceutický průmysl přispěje podobnou částku.
  9. Dne 26. března Evropský parlament schválil návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví. V stejný den byly přijaty specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19.
  10. Dne 28. dubna 2020 EK přijala balíček opatření v oblasti bankovnictví, který má usnadnit poskytování bankovních úvěrů domácnostem a podnikům v celé Evropské unii. Cílem je maximalizovat schopnost bank poskytovat úvěry a mitigovat ztráty. Za tímto účelem má být kromě jiného upraven harmonogram uplatňování mezinárodních účetních standardů, na veřejné záruky poskytnuté během koronavirové krize by se mělo uplatnit příznivější zacházení a další. EK chce urychlit uplatňování některých opatření, která by měly banky motivovat například k financování zaměstnanců nebo malých a středních podniků a dalších projektů. Dalším opatřením je zmírnění požadavku na rezervy, které si banky musejí nechávat pro půjčky podnikům, u nichž hrozí insolvence.

Smluvní vztahy

Aktualizace 1. června 2020

Klikněte na otázku pro zobrazení odpovědi.

Pokud se dostanete do prodlení s dodáním svých produktů či služeb, nebo pokud taková situace hrozí, je nezbytné okamžitě informovat vašeho obchodního partnera. Při splnění této oznamovací povinnosti nemá váš obchodní partner právo na náhradu škody, které mohl po oznámení zabránit.
V určitých případech se splnění vašeho závazku může stát nemožným (například poskytnutí ubytovacích služeb ve fixně sjednaném termínu). Takový závazek zanikne pro tzv. následnou nemožnost plnění. Na tuto skutečnost je vhodné neprodleně upozornit druhou stranu zejména za účelem omezení odpovědnosti za případnou škodu (například marně vynaložené náklady na cestu) a pokusit se najít řešení, případně vypořádat bezdůvodné obohacení.
Můžete-li splnit svůj závazek později či například v menším rozsahu, je třeba na tuto skutečnost taktéž upozornit druhou stranu. Nestanoví-li konkrétní smlouva jinak, může vám v případě vašeho prodlení odběratel stanovit náhradní lhůtu pro splnění. Pokud závazek nesplníte ani v dodatečné lhůtě, může odběratel od smlouvy odstoupit.
Podle aktuálně platné úpravy, pokud prokážete, že včasné splnění peněžitého dluhu Vám znemožnilo nebo ztížilo omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii, může po Vás věřitel po dobu trvání takového opatření požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení.
Vzhledem k výjimečnosti situace je vždy vhodné s druhou stranou komunikovat a snažit se najít řešení, které obnoví rovnováhu plnění poskytovaných stranami či alespoň zmírní případný nepoměr. Není-li sjednáno jinak, zakládá zákon nárok strany, která je ve svých právech či povinnostech znevýhodněná v důsledku nepředvídatelné podstatné změny okolností na obnovení jednání o smlouvě. Případnou dohodu o nových podmínkách je vhodné reflektovat dodatkem či dohodou o ukončení smlouvy. Pokud se na nových podmínkách nedohodnete, je možné se obrátit na soud, aby rovnováhu mezi smluvními právy a povinnostmi nastolil on, případně závazek zrušil. V těchto situacích však soud není vázán návrhem stran a zmíněný postup tak může představovat určité riziko.
Do prodlení se může dostat i váš odběratel, pokud vás nepřevezme sjednané plnění nebo neposkytne potřebnou součinnost pro jeho předání. Pokud se tak stane, přechází na něj odpovědnost za případné poškození věci. Stále je ale třeba, abyste učinili taková opatření, aby případná škoda na věci byla minimalizována. Odmítne-li váš odběratel převzít předmětné plnění a je-li to vzhledem k charakteru plnění možné, lze takové plnění složit do soudní úschovy, a to na náklady odběratele.
Nejenom po dobu trvání nouzového stavu je však třeba mít na paměti, že smluvní i zákonná práva lze vykonávat pouze v souladu s dobrými mravy, tedy nikoli šikanózně.

Pokud od svého dodavatele obdržíte informaci o (hrozícím) prodlení s dodávkami produktů či služeb nebo o tom, že nebude schopen plnění vůbec dodat, doporučujeme si vyžádat podrobné informace o vzniklé situaci a s dodavatelem o ní jednat. V rámci jednání je vhodné upozornit druhou stranu na předvídanou výši škody. Zároveň je třeba přistoupit k opatřením, která hrozící škodu minimalizují (například zajištěním dodávek od alternativního dodavatele, pokud je to možné). Za škodu, které šlo zabránit totiž váš dodavatel neodpovídá.
Pokud je dodavatel schopen plnit částečně nebo později a nestanoví-li smlouva jinak, máte možnost požadovat plnění v dodatečné lhůtě, nebude-li plnění ani v této lhůtě poskytnuto, lze od smlouvy odstoupit.
Není-li dodavatel schopen plnit vůbec (aktuálně například dodat respirátory soukromoprávnímu subjektu po dobu trvání opatření, které takový prodej zakazuje), zaniká závazek ze zákona pro tzv. nemožnost plnění. Pak je možné požadovat vrácení bezdůvodného obohacení (například zaplacené zálohy).
Vzhledem k výjimečnosti situace však nabádáme k ohleduplnému uplatňování vašich práv, neboť nelze vyloučit, že v některých situacích může být striktní uplatňování práv v rozporu s dobrými mravy. Zejména nyní je vhodné s druhou stranou komunikovat a snažit se najít řešení, která obnoví rovnováhu plnění poskytovaných stranami či alespoň zmírní případný nepoměr. Pro tyto výjimečné situace zakládá zákon ve prospěch strany, která je ve svých právech či povinnostech znevýhodněná v důsledku nepředvídatelné podstatné změny okolností nárok na obnovení jednání o smlouvě. Toto právo však může být v konkrétní smlouvě vyloučeno.
Případnou dohodu o nových podmínkách doporučujeme reflektovat dodatkem či uzavřením nové smlouvy.

Za současné situace se může stát, že nebudete schopni plnit své povinnosti ze smlouvy a druhé smluvní straně v důsledku toho vznikne škoda. Co v takovém případě dělat?
V prvním kroku je důležité druhou smluvní stranu neprodleně o vzniklé situaci informovat, a to ideálně ještě před samotným porušením. Následně je vhodné s druhou smluvní stranou situaci projednat a pokusit se najít řešení uspokojivé pro obě strany. Pokud se to podaří, výsledek jednání je vhodné promítnout do písemné podoby (zápisem z jednání, podpisem dodatku nebo nové smlouvy).
Nestanoví-li smlouva jinak, je možné se dle zákona povinnosti k náhradě škody v některých případech zprostit. Toto se týká situací, kdy nastane nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka (za kterou lze považovat pandemii a opatření přijatá k jejímu potlačení). Zprostit se odpovědnosti k náhradě škody lze, pokud taková překážka nastala po uzavření příslušné smlouvy (nikoli tedy ze smluv, které byly uzavírány až po tom, co se o takové překážce vědělo) a zároveň pokud dlužník nebyl již v době výskytu překážky v prodlení.

Podle aktuálně platné úpravy se nebude přihlížet k insolvenčním návrhům, podaným věřiteli v době od 24. dubna 2020 do 31. srpna 2020.
Zároveň tento zákon zavedl do insolvenčního zákona možnost tzv. mimořádného moratoria. Zasažený podnikatel nyní má možnost podat k soudu návrh na mimořádné moratorium a získat ochranné období v trvání max. 3 měsíců, kdy po tuto dobu na něj věřitelé tzv. “nemohou”.
Vyhlášené moratorium utiší hlas věřitelů a poskytne podnikateli možnost se nadechnout a přeskupit své finanční síly tak, aby na konci tohoto období stál jeho závod ozdravený aspoň do té míry, že riziko úpadku bude zažehnáno, v ideálním případě natrvalo. Během moratoria si totiž dlužník může zejména sám určit, které věřitele považuje za klíčové pro zachování svého provozu a jejich pohledávky hradit přednostně (bez ohledu na to, zda jiné byly splatné dříve). Ostatní věřitelé, jejichž smluvní vztah s dlužníkem trval alespoň po určitou dobu, mají zakázáno své smlouvy s dlužníkem vypovědět či od nich odstoupit z důvodu prodlení dlužníka.
Podrobnosti k této otázce naleznete na našem blogu.

Společnost je nyní zproštěna povinnosti podat insolvenční návrh v případě jejího úpadku. To platí v době od 24. dubna 2020 do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději však 31. prosince 2020) za podmínky, že úpadek nenastal před přijetím mimořádného opatření při epidemii a byl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.

Dne 17. dubna 2020 nabyl účinnosti zákon o vyhlášení moratoria na splácení úvěrů a hypoték, který je závazné pro všechny banky a nebankovní společnosti. Pro podnikatele jako klienty bank je důležitá možnost požádat z důvodu pandemie o moratorium na splátky bankovních úvěrů (jistiny i úroků) na 3 až 6 měsíců s tím, že lhůta pro splacení úvěru se prodlouží o dobu přerušení splácení.
Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem 2020.
Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu.
Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů.
Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se adekvátně prodlouží o dobu, po kterou bude přerušeno. Přerušení splácení úvěru nepovede k negativnímu zápisu v registrech.

Parlament ČR schválil návrh zákona, dle kterého Vám pronajímatel při splnění tří dále uvedených podmínek nemůže nájem až do 31. prosince 2020 ukončit výpovědí pouze proto, že jste v prodlení s placením nájemného nebo služeb v rozhodné době (viz níže). První podmínkou je skutečnost, že účelem nájmu je provozování podnikatelské činnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání. Za druhé, prodlení nastalo v období od 12. března 2020 do dne 30. června 2020, v tzv. rozhodné době. Za třetí, prodlení nastalo převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které Vám znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. Všechny tři podmínky musíte pronajímateli osvědčit předložením listin, a to do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného.
Veškeré pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, poté musíte uhradit do 31. prosince 2020, tedy do konce tzv. ochranné doby. Pokud tak neučiníte, Vaše ochrana končí a pronajímatel má právo nájem vypovědět, a to se speciální výpovědní dobou, která činí pouze 5 dní.
Dle připravovaného návrhu bude mít podnikatel právo požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. To bude však možné pouze poté, co pominou omezení v důsledku mimořádného opatření a nejdříve po skončení nouzového stavu.
Upozorňujeme, že není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení. Pokud nájem skončí před uplynutím ochranné doby (před 31. prosincem 2020), splatné pohledávky musíte uhradit do 30 dnů od zániku či skončení nájmu.

Náhrada škody od státu

Aktualizace 1. června 2020

Klikněte na otázku pro zobrazení odpovědi.

Kroky přijaté ze strany státu v souvislosti s výskytem koronaviru a nemoci COVID-19 na území České republiky měly (a budou mít) negativní dopad i na podnikatelskou činnost. Vznikla tedy otázka, zda a jak mohou být vzniklé škody kompenzovány.

Odborná veřejnost se shodovala na tom, že určitou cestu nabízel tzv. krizový zákon. Dne 23. března 2020 však vláda přistoupila k neobvyklému kroku a původní usnesení vlády, kterými bylo stanoveno omezení prodeje v maloobchodu a omezení svobody pohybu, byla zrušena. Ta samá opatření byla obratem vyhlášena mimořádnými opatřeními MZČR, která vláda pouze vzala na vědomí. Jedním z důvodů by mohlo být i to, že mimořádná opatření MZČR jsou vydána na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a nikoli krizového zákona. Zatímco totiž krizový zákon obsahuje specifickou formu kompenzace, u zákona o ochraně veřejného zdraví tomu tak není.

Ať již byly pohnutky vlády jakékoli, bylo po celou dobu trvání mimořádných opatření MZČR zpochybňováno, zda je MZČR vůbec zmocněno k tak intenzivnímu zásahu do základních práv a svobod. K tomuto závěru dospěl dne 23. dubna 2020 i Městský soud v Praze, který mimořádná opatření MZČR ke dni 27. dubna 2020 zrušil. Nová opatření jsou v tuto chvíli opět přijímána vládou podle krizového zákona.

Vzhledem k výše uvedenému lze tedy omezení zjednodušeně rozdělit na „vládní“, tj. vydaná podle krizového zákona v období do 23. března 2020 (tj. do přenesení kompetence na MZČR) a poté od 24. dubna 2020 (tj. po zrušení mimořádných opatření MZČR soudem), a „ministerská“, která byla vydána v mezidobí.

Ve vztahu k vládním opatřením zde existuje potenciální nárok na náhradu škody vůči státu podle krizového zákona. Upozorňujeme, že tyto nároky mají specifický režim a je třeba je uplatnit do 6 měsíců od zjištění škody.

V případě ministerských opatření se pak s ohledem na jejich zrušení otevřela možnost požadovat po státu náhradu škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; to však za předpokladu, že MZČR úspěšně nenapadne zrušující rozsudek kasační žalobou u Nejvyššího správního soudu ČR.

Aplikace náhrady škody vůči státu, ať již dle krizového zákona či podle zákona o odpovědnosti státu za škodu, však dosud nečelila takto plošným dopadům. Nelze tedy předvídat, jakým způsobem se příslušné orgány, popř. české soudy k vypořádání nároků v tomto případě a za této situace postaví. Doporučujeme však veškeré dopady dosavadních opatření pečlivě zaznamenávat a uchovávat. Stejně tak preventivní kroky učiněné za účelem minimalizace škod.

Představenstva, jednatelé a valné hromady během krize

Aktualizace 1. června 2020

Klikněte na otázku pro zobrazení odpovědi.

V případě, že v důsledku nynější pandemie a souvisejících opatření došlo ke ztížení podmínek pro vyhotovení účetní závěrky za rok 2019, např. z důvodu nedostatečných pracovních kapacit, nezbavuje to účetní jednotku odpovědnosti za plnění svých povinností dle zákona o účetnictví, příp. ani její statutární orgán zajistit řádné vedení účetnictví.

Zákon o účetnictví sice přímo lhůtu pro vyhotovení účetní závěrky neobsahuje (a tedy s tím nespojuje žádné přímé sankce), nicméně její vyhotovení je nezbytné pro (i) podání přiznání k dani z příjmů, (ii) projednání řádné účetní závěrky valnou hromadou ve lhůtě určené zákonem o obchodních korporacích, tj. nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období – blíže k modifikaci této povinnosti v současné situaci zde – a (iii) řádné zveřejnění účetní závěrky. V důsledku nesplnění těchto povinností však již sankce uloženy mohou, popř. tím může být porušena péče řádného hospodáře. Doporučujeme proto vyvinout maximální úsilí, aby i za této situace byla účetní závěrka vyhotovena včas (např. s využitím externích poradců) a vyhnout se případným negativním následkům.

V důsledku výskytu neočekávaných událostí se však může stát, že auditor bude potřebovat upravit plán auditu, a tím i jeho časový průběh nebo rozsah. Jestliže by však prodlení auditora mělo způsobit, že společnost nebude moci splnit svou zákonnou povinnost včas, měl by statutární orgán zvážit možnost změny auditora a pokusit se nalézt vhodného nástupce. Jakmile statutární orgán zajistí vhodnou alternativu, je povinen ji předložit valné hromadě, do jejíž kompetence určení auditora spadá.

Nelze vyloučit, že v důsledku stávající situace bude u některých společností obtížné předložit a projednat účetní závěrku ve stanovené lhůtě 6 měsíců od konce předcházejícího účetního období. Určité řešení této komplikace přináší tvz. Lex Covid, který byl jako zákon č. 191/2020 Sb. Vyhlášen dne 24. dubna 2020 ve Sbírce zákonů.

Lex Covid totiž po dobu trvání mimořádných opatření zbavuje společnosti (resp. jejich statutární orgány) povinnosti včasného projednání účetní závěrky, kterou jim ukládá zákon o obchodních korporacích, a odsouvá povinnost projednání až na “pokoronavirovou” dobu. Ty společnosti, u nichž by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, tedy mohou projednat řádnou účetní závěrku do 3 měsíců po skončení takového opatření, nejpozději však 31. prosince 2020. Zároveň je však nezbytné zdůraznit, že výše uvedený režim se uplatní pouze pro taková mimořádná opatření, která by projednání účetní závěrky znemožňovala či podstatně znesnadnila.

Bez ohledu na Lex Covid však platí, že pozdní projednání samo o sobě žádné dopady na společnost jako takovou nemá, může však být kvalifikováno jako porušení péče řádného hospodáře. Projednání a schválení účetní závěrky je však předpokladem k jejímu zveřejnění, k němuž musí dojít nejpozději do konce následujícího účetního období. Za pozdní zveřejnění pak již společnosti určité sankce mohou hrozit.

Ačkoli Lex Covid přináší určitou možnost odsunu zákonných povinností při projednávání účetních závěrek, doporučujeme zvážit alternativní způsoby rozhodování nejvyššího orgánu, jimiž se zabýváme zde. To platí zejména z důvodu omezené aplikovatelnosti výjimky na mimořádná opatření, v jejichž důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno, přičemž posouzení této situace se bude lišit společnost od společnosti.

S ohledem na stávající opatření a bezpečnostní rizika je konání klasických valných hromad v zásadě znemožněno. Existují ale i jiné “nekontaktní” způsoby pro přijímání rozhodnutí spadajících do kompetence valných hromad, které lze využít jak u společností s ručením omezeným, tak u akciových společností. Tyto alternativy nejenže nevyžadují osobní účast, ale mají i další výhody jako je např. zrychlení některých schvalovacích procesů či zvýšení komfortu společníků, resp. akcionářů.

Jednou z alternativ je rozhodování mimo valnou hromadu tzv. per rollam. Tento způsob rozhodování je realizován zpravidla v písemné formě, ale lze k němu využít i technických prostředků (viz níže). V zásadě se jedná o zaslání návrhu rozhodnutí všem společníkům/akcionářům, kteří se k němu do určité doby vyjádří, aniž by došlo ke svolání valné hromady. Přípustnost či případná omezení (např. pro určitý typ rozhodnutí) pak závisí na daném typu společnosti a jejím zakladatelském jednání, neboť u společností s ručením omezeným je narozdíl od akciových společností tento způsob rozhodování připuštěn ze zákona.

Je rovněž možné konat valnou hromadu s využitím technických prostředků např. prostřednictvím videokonference, internetu, e-mailem či korespondenčního hlasování. Technické prostředky lze rovněž využít i pro rozhodování per rollam. V tomto případě však musí být možnost využití technických prostředků výslovně zakotvena v korporátních dokumentech u obou typů společností.

V souladu s nově účinným zákonem (tzv. Lex Covid) je však po dobu trvání mimořádných opatření umožněno rozhodování per rollam či s využitím technických prostředků u všech společností bez výjimky, kdy trvají mimořádná opatření při epidemii. Tomuto tématu se blíže věnujeme zde.

Rozhodování voleného kolektivního orgánu společnosti, tj. představenstva, dozorčí rady, správní rady či výjimečně sboru jednatelů, se zpravidla děje na jeho zasedání. Společné zasedání v klasickém pojetí je však vzhledem k současným omezením a bezpečnostním rizikům v zásadě znemožněno. Rozhodovat však lze i jinými způsoby, a to tzv. per rollam či s využitím technických prostředků obdobně jako u valných hromad.

Je však třeba upozornit, že volené orgány jsou takto “alternativně” oprávněny rozhodovat jen v případě, že to výslovně připouští společenská smlouva či stanovy. Zavedení těchto způsobů by tedy vyžadovalo změnu příslušného zakladatelského právního jednání. V souladu s nově účinným zákonem (tzv. lex covid) je nicméně po dobu trvání mimořádných opatření umožněno rozhodování per rollam či s využitím technických prostředků u všech společností bez výjimky (blíže viz zde).

Statutární orgán či jeho členové (pro zjednodušení “statutární orgán”) mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře vždy a za všech okolností. Na tom nic nemění ani koronovirová krize, právě naopak. Kvůli výjimečnosti celé situace musí statutární orgán jednat v mnoha ohledech obezřetněji.

V prvé řadě lze doporučit učinit maximum veškerých opatření, aby stávající krize měla co nejmenší negativní dopady na společnost. Není-li si statutární orgán jistý správností svého postupu, měl by si včas zvolit vhodného poradce pro danou oblast.

S ohledem na blížící se schvalování konečných závěrek a rozhodování o naložení s výsledkem hospodaření by měl statutární orgán rovněž zohlednit možné negativní důsledky koronavirové krize v dlouhodobém měřítku. V rámci výplaty podílu na zisku či jiných vlastních zdrojů je pak statutární orgán povinen za všech okolností (nejen nyní) zjišťovat, zda tím nebude společnosti způsoben úpadek.

V krajním případě se může společnost dostat do situace, kdy by byla ohrožena její další existence (např. v důsledku hrozícího úpadku). Statutární orgán má pak povinnost svolat valnou hromadu a společníky nebo akcionáře o těchto okolnostech informovat a projednat s nimi, jaká opatření společnost přijme. V souvislosti s hrozícím úpadkem má dále statutární orgán povinnost učinit vše za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné.

Koronavirová krize může způsobit i překážku pro možnost statutárního orgánu odstoupit ze své funkce. Odstupuje-li totiž statutární orgán v nevhodnou dobu, odpovídá za případnou újmu, kterou tím společnosti způsobil. V případě potřeby ukončení funkce by proto měl statutární orgán udělat maximum pro plynulé předání své funkce nástupci.

V případě klíčových rozhodnutí by měl statutární orgán důkladně zvážit, zda se jedná o záležitost vztahující se k organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, tj. spadající pod obchodní vedení, nebo zda má spíše strategický charakter. Je pravděpodobné, že s ohledem na koronavirovou krizi bude část rozhodnutí statutárních orgánů spadat právě do druhé oblasti.

Odpovědnost za obchodní vedení náleží vždy výhradně statutárnímu orgánu, který ji zásadně není oprávněn přenést (např. vyžádáním pokynu od valné hromady) ani ji nelze efektivně omezit. Určité “zvýšení komfortu” může přinést např. využití expertních stanovisek, správné nastavení jednacího řádu, vhodné rozdělení působností jednotlivých členů s dostatečnými kontrolními mechanismy či pojištění odpovědnosti členů orgánů za výkon funkce (D&O).

Strategické otázky však do kompetence valných hromad za určitých okolností spadat mohou, čímž část odpovědnosti může být přenesena právě na nejvyšší orgán. V takovém případě má statutární orgán možnost předložit některý návrh ke schválení valné hromadě, popř. si od ní vyžádat příslušný pokyn. Možnost strategického rozhodování ze strany nejvyššího orgánu však závisí na typu společnosti a jejím zakladatelském právním jednání.

Vedle obvyklé každoroční valné hromady konané mj. za účelem projednání a schválení řádné účetní závěrky (k tomuto blíže zde) musí statutární orgán kapitálových společností svolat valnou hromadu i v dalších případech stanovených či vyžadovaných právními předpisy, popř. zakladatelským právním jednáním.

V souvislosti s možnými negativními dopady koronavirové krize bychom rádi upozornili na povinnost svolání valné hromady v okamžiku, kdy se společnost z pohledu zákona o obchodních korporací dostane “do problémů” např. hrozí-li jí úpadek, bylo dosaženo určité úrovně ztráty (a.s.) či z jiných vážných důvodů. Je však na statutárním orgánu, aby vážnost situace vyhodnotil a podle toho postupoval. Doplňujeme, že výskyt onemocnění COVID-19 a související opatření nezbavují statutární orgán povinnosti svolat valnou hromadu v případech stanovených zákonem, popř. zakladatelským právním jednáním. S ohledem na stávající omezení znemožňující konání klasických valných hromad pak lze využít alternativních způsobů, o kterých se můžete, včetně tzv. Lex Covid, který posouvá povinnost projednání účetní závěrky, dočíst zde.

Daně a pojistné

Daň z příjmů

Zrevidováno k 9. červnu 2020, 8:00

V oblasti daně z příjmů právnických a fyzických osob, poplatník, který (i) nepodléhá povinnému auditu anebo (ii) neudělil plnou moc daňovému poradci za účelem přípravy a podání daňového přiznání, může využít následujících opatření bez nutnosti prokazování souvislostí s šířením koronaviru:

  • Prominutí pokut za opožděné podání přiznání, a to nejdéle do 18. srpna 2020.
  • Prominutí úroků z prodlení za opožděnou platbu daňového nedoplatku, a to nejdéle do 18. srpna 2020.

Stejné podmínky se nově týkají i poplatníků, kteří (i) podléhají povinnému auditu anebo (ii) udělili plnou moc daňovému poradci za účelem přípravy podání daňového přiznání a (iii) jejich místně příslušným úřadem není Specializovaný finanční úřad

Poplatníci, kteří spadají pod Specializovaný finanční úřad podávají daňové přiznání ve standardní lhůtě do 1. července 2020, nicméně pořád mohou požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání prostřednictvím individuální žádosti.
Záloha na daň z příjmů fyzických a právnických osob splatná k 15. červnu 2020 bude prominuta (tzn. nemusí se uhradit, aniž by to bylo sankcionováno). Jedná se o druhou zálohu u čtvrtletních plátců a první záloha v případě pololetních plátců.

Daňovou ztrátu vytvořenou za zdaňovací období končící 30. června 2020 nebo později (tedy přiznání k dani z příjmů podávané v roce 2020/2021) bude možné zpětně uplatnit i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém tato ztráta vznikla (institut “loss carryback”). Týká se právnických i fyzických osob. Toto opatření vyžaduje ještě novelu zákona o daních z příjmů.

Zpětné uplatnění daňové ztráty
Poslanecká sněmovna odsouhlasila protikrizový daňový balíček, který v rámci daně z příjmů fyzických a právnických osob zavádí možnost zpětného uplatnění daňové ztráty (tzv. loss carryback) již za období končící 30. června 2020. Nově si bude moci poplatník od základu daně odečíst daňovou ztrátu nebo její část i ve 2 obdobích bezprostředně předcházejících období, za které je daňová ztráta vyměřena, v souhrnné částce 30 mil. Kč. Poplatník pro zpětné uplatnění daňové ztráty bude muset podat dodatečné daňové přiznání za příslušná předchozí období. Tímto mechanismem dojde k tomu, že zaplacená daň v minulosti po zpětném uplatnění daňové ztráty povede k přeplatku na dani z příjmů, o jehož vrácení si bude poplatník moci požádat.
Zároveň navrhovaná změna zákona zavádí speciální pravidlo pro období končící 30. června 2020 anebo později, díky kterému si bude moci poplatník uplatnit zpětně daňovou ztrátu, kterou očekává v tomto konkrétním období již před jeho uplynutím, a to na základě svého odhadu. Tuto očekávanou daňovou ztrátu lze však uplatnit pouze v jediném bezprostředně předcházejícím období. Pokud však následně vykázaná daňová ztráta bude nižší než odhad, poplatník bude povinen podat dodatečné daňové přiznání za období, ve kterém si uplatnil vyšší daňovou ztrátu, a z případného doplatku daně zaplatit úrok z prodlení.

 

Přímá podpora OSVČ

Zrevidováno k 18. květnu 2020, 8:00

Pro OSVČ je zajištěna přímá podpora ve formě tzv. kompenzačního bonusu.

Podpora se týká nejen živnostníků, ale i jinak podnikajících osob, např. lékařů, poradců, herců, a to nejen v tzv. hlavní činnosti, ale i v činnosti vedlejší (např. důchodců a osob pobírajících rodičovský příspěvek).

Nárok na podporu mají OSVČ, kterým vláda svým rozhodnutím znemožnila výkon podnikání, např. uzavřením provozoven či nařízenou karanténou zaměstnanců, nebo jinak ztížila výkon podnikání, např. došlo k omezení poptávky po výrobcích či službách (tlumočníci, průvodci).

Na kompenzační bonus mají nárok OSVČ, které byly aktivní ke dni 12. března 2020, i ti, kteří výkon samostatné činnosti přerušili kdykoliv po 31. srpnu 2019 (např. z důvod sezónního podnikání).

Na kompenzační bonus naopak nemá nárok OSVČ, která souběžné pobírá podporu v nezaměstnanosti. Platí to i naopak, tj. při pobírání kompenzačního bonusu nevzniká nárok na dávku v nezaměstnanosti.

Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro účely dávek v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory.

Výše podpory činí 500 Kč denně za období od 12. března 2020 do 30. dubna 2020, což odpovídá částce maximálně 25 000 Kč. Tato částka nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Poslanecká sněmovna schválila 22. dubna 2020 prodloužení bonusového období, a to od 1. května 2020 do 8. června 2020. Toto období odpovídá nejpozdějšímu datu otevření provozoven podle stávajícího vládního harmonogramu. Maximální výše bonusu za nově schválené bonusové období činí 19 500 Kč. Podmínky pro čerpání kompenzačního bonusu zůstávají stejné, přičemž nově na bonus dosáhnou také ty OSVČ, které mají pracovní úvazek související s pedagogickou činností.

Výplatu podpory spravují finanční úřady, a to jako vratku daně z příjmů fyzických osob.

Podpora je vyplácena oproti žádosti, jejíž součástí je čestné prohlášení o splnění výše uvedených podmínek a číslo bankovního účtu, na který má být částka odeslána. Žádost je možné podat i emailem s vlastnoručním podpisem žadatele. Žádost za první bonusové období do 30. dubna 2020 je nutné podat nejpozději 29. června 2020, žádost za druhé bonusové období do 8. června 2020 musí být podána nejpozději 7. srpna 2020. Po uplynutí lhůty pro podání žádosti nárok na kompenzační bonus zaniká.

 

Pojistné

Zrevidováno k 11. červnu 2020, 08:00

Osoby samostatně výdělečně činné

Prezident podepsal nový zákon stanovující, že OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění za měsíce březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.

Současně dojde ke snížení pojistného na důchodové pojištění OSVČ za rok 2020 za každý měsíc výše uvedeného období, ve kterém byla činnost alespoň část měsíce vykonávána. Roční pojistné se snižuje o částky minimálních záloh, tj. o 2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a o 1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Prezident také podepsal zákon prodlužující lhůtu pro podání přehledu na zdravotní pojištění za rok 2019 do 3. srpna 2020.

Prozatím není řešeno prodloužení lhůty pro podání přehledu na sociální pojištění za rok 2019.

OSVČ byly prominuty minimální zálohy na pojistné na zdravotní pojištění (2 352 Kč) od začátku března do konce srpna 2020. OSVČ, které platí vyšší než minimální zálohy, zaplatí za uvedené období pouze rozdíl. Pojistné, které by OSVČ byla povinna v tomto období platit formou záloh, lze bez sankcí doplatit až formou doplatku pojistného na zdravotní pojištění za rok 2020.

Od 1.4.2020 spouští vláda program poskytování ošetřovného pro OSVČ. Ošetřovné činí 424,- Kč za den. Stejně jako u zaměstnanců mají na ošetřovné nárok rodiče s dětmi do dovršení věku 13 let bez stanovení spodní věkové hranice, a to po celou dobu uzavření školních a předškolních zařízení (po prokázání, že druhý z rodičů nečerpá ošetřovné v rámci svého zaměstnaneckého poměru). O ošetřovné mohou OSVČ žádat prostřednictvím živnostenských úřadů nebo prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsou již připravené elektronické žádosti.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci

Penále z pozdě odvedeného pojistného na sociální zabezpečení, které hradí zaměstnavatel,a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíce květen až červenec 2020 bude sníženo o 80%, pokud bude toto pojistné doplaceno nejpozději do 20. října 2020. Podmínkou pro snížení penále je, že zaměstnavatel za uvedené měsíce odvedl včas a ve výši uvedené v přehledu pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci.

Ošetřovné bude zaměstnancům vypláceno po celou dobu uzavření škol, a to rodičům s dětmi do dovršení 13ti let věku. Nárok na ošetřovné mají i rodiče, kteří po otevření škol a školek z objektivních důvodů nemůžou dát dítě do školy či školky. V rámci podpůrčí doby je možné se v čerpání mezi rodiči vystřídat.

U plateb pojistného na zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, za období březen až srpen 2020 nebude ze strany zdravotních pojišťoven vymáháno penále, pokud budou uhrazeny pozdě, a to až do 21. září 2020. Penále za pozdní úhradu začne vznikat až od 22. září 2020.

U plateb sociálního pojištění a daně z příjmů ze závislé činnosti za zaměstnance je možné již dle stávajících pravidel požádat o posečkání.

Rovněž je prominuta pokuta plátcům daně podávajícím vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh, pokud k podání vyúčtování došlo nejpozději do 31. května 2020.

 

Daň z přidané hodnoty

Zrevidováno k 9. červnu 2020, 8:00

Lhůta pro podání DPH reportů ani lhůta pro úhradu daně se nemění. V oblasti DPH jsou platná následující opatření:

  • Plošné prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud povinnost uhradit pokutu vznikne v období od 1. března 2020 do 31. července 2020.
  • Pokud plátce DPH prokáže důvody jakkoliv související s nákazou koronavirem (typicky se jedná o nemoc nebo karanténu účetních nebo jiných klíčových zaměstnanců, jejichž absence zapříčinila nemožnost plnit daňové povinnosti; významný pokles ve výnosech z důvodu rozšíření nákazy):
    • Prominutí úroku z prodlení.
    • Prominutí úroku souvisejícího s posečkáním úhrady daně nebo s rozložením její úhrady na splátky.
    • Automatické prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud finanční úřad rovněž promine jednu ze dvou výše uvedených sankcí.
    • Prominutí ostatních sankcí za opožděné podání kontrolního hlášení (sankce od 10 000 Kč do 50 000 Kč). Vztahuje se na případy, kdy je žádost podána v rozmezí od 1. března 2020 do 31. července 2020.
    • Plošné prominutí správních poplatků za přijetí žádostí o výše uvedená prominutí.

Prominutí úroků z prodlení je možné až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níže se toto příslušenství váže. Pokuty za nepodání kontrolního hlášení je možné prominout až poté, co je dané kontrolní hlášení podáno.


Prominutí odvodu DPH za bezúplatné dodání vybraného zdravotnického materiálu ke zmírnění dopadů síření nákazy koronavirem. Jedná se například o respirátory, roušky, rukavice, obličejové kryty, nebo desinfekční prostředky a suroviny k jejich výrobě. Přesné vymezení zboží je uvedeno ve Finančním zpravodaji 6/2020. Prominutí se uplatní na bezúplatné dodání ochranných pomůcek, u kterých vznikla povinnost přiznat daň v období od 12. března do 31. července 2020.

Finanční správa dále promíjí odvod DPH za bezúplatné dodání zboží či poskytnutí služeb určených pro poskytovatele zdravotních služeb, základní složky integrovaného záchranného systému, Armádu České republiky a zařízení sociálních služeb včetně jejich zaměstnanců či dobrovolníků. Podrobnosti jsou uvedeny ve Finančním zpravodaji 7/2020. Prominutí DPH se vztahovalo na bezúplatné dodání zboží a služeb uskutečněné v období nouzového stavu, tj. od 12. března do 17. května 2020.

Upozorňujeme, že popsaný mechanismus se nevztahuje na zboží, které bylo pořízeno výhradně za účelem jeho následného darování. V takovém případě jsou celkové náklady dárce na tento dar navýšeny o DPH, kterou si nemůže uplatnit na vstupu.


Evropská komise vydala dne 3. dubna 2020 rozhodnutí, na základě kterého mohou členské státy osvobodit od cla a DPH dovoz zdravotnického materiálu a vybavení v souvislosti s covid-19. Celní správa v této souvislosti zveřejnila podmínky, za nichž bude osvobození uznáno.

Pro osvobození od cla musí být dovoz zdravotnického materiálu uskutečněn státním nebo jiným charitativním či dobročinným subjektem za účelem jejich rozdělení zdarma potřebným osobám. Pro osvobození od DPH je však stanovena ještě podmínka nabytí zboží ze třetí země bezúplatně. Pokud by bylo za zboží zaplaceno, nelze osvobození od DPH při dovozu zboží přiznat, a to bez ohledu na status dovážejícího subjektu.

Poslanecká sněmovna bude na návrh vlády dále projednávat protikrizový daňový balíček. Návrh mimo jiné počítá se snížením sazby DPH ze současných 15 na 10 % v případě ubytovacích služeb, vstupného na kulturní, sportovní či zábavní události, sportoviště (včetně jízdného na vleky) a do saun či obdobných zařízení. Návrh zákona bude projednán ve zkráceném řízení a změny budou účinné den po vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR.

Pokud Vás zajímají celosvětové změny v oblasti DPH, navštivte náš Global VAT Online.

 

Ostatní daně

Zrevidováno k 11. červnu 2020, 8:00

Daň z nemovitých věcí
V rámci projednávaného protikrizového daňového balíčku chce vláda také rozšířit obcím možnost osvobozování od daně z nemovitých věcí. V současné době obce mohou zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelní pohromou (např. povodeň, vichřice, extrémní sucho). Nově k tomuto kroku budou moci přistoupit i v případě dalších mimořádných událostí, jako jsou pandemie, krizová opatření podle krizového zákona nebo průmyslové havárie. Toto osvobození bude možné uskutečnit i zpětně.

Daň z nabytí nemovitých věcí
Poslanci rovněž projednávají zvláštní zákon, který má zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Dle aktuálního znění tohoto zákona by daň měla být zrušena zpětně od prosince 2019. Současně se zrušením daně z nabytí nemovitosti má být však zrušena možnost uplatnění úroků jako odpočet na dani z příjmů s účinností od roku 2022.

Plošné prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí či za pozdě uhrazenou daň z nabytí nemovitých věcí nebo zálohu na tuto daň. Možnost podat přiznání “bezsankčně” až do 31. prosince 2020.

V těchto případech budou prominuty také úroky z prodlení nebo úroky z posečkání daně z nabytí nemovitých věcí.

Silniční daň
Dále je v rámci protikrizového balíčku navrženo snížení silniční daně o 25 % u nákladních automobilů s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny. Změna se projeví zpětně již od počátku roku 2020, což se projeví i snížením záloh, které mají být na tuto daň v letošním roce placeny.

Schváleno již je plošné prominutí úroků z prodlení a z posečkání u záloh na daň silniční splatných k 15. dubnu 2020 a 15. červenci 2020, pokud budou uhrazeny nejpozději do 15. října 2020.

Spotřební daň
V rámci podpory zemědělského podnikání se zkracuje lhůta pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty. Nyní se přeplatek podnikateli vrací do 60 dnů od vyměření nebo doměření nároku na jeho vrácení. Tato lhůta bude zkrácena na 40 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud správce daně zahájí postup k odstranění pochybností či daňovou kontrolu, pak tato lhůta bude v délce 15 dnů od oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru.

 

Elektronická evidence tržeb

Zrevidováno k 29. květnu 2020, 8:00

Povinnost elektronicky evidovat tržby pro subjekty spadající do všech fází EET je pozastavena do konce roku 2020.

 

Obecně platná ustanovení daňového řádu

Zrevidováno k 11. červnu 2020, 8:00

Možnost požádat správce daně o posečkání se zaplacením daně nebo zaplacení daně ve splátkách. Nutnost prokázat důvody. Případně žádost o prominutí úroku z prodlení při pozdním zaplacení daně. V souvislosti s tím bude prominut úrok z prodlení a úrok z posečkané částky, pokud vznikl v období 12. března - 31. prosince 2020.

Všem daňovým subjektům je rovněž prominut správní poplatek za oficiální žádosti na finanční či celní úřad, pokud bude žádost podána v období do 31. prosince 2020, např. správní poplatek za podání žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

 

Naši experti na daně a právo

David Borkovec

Market leader pro Českou republiku, PwC Česká republika

+420 724 369 345

E-mail

Martin Diviš

Partner, Daňové a právní služby, PwC Česká republika

+420 251 152 574

E-mail

Tomáš Hunal

Partner, Daňové a právní služby, PwC Česká republika

+420 251 152 516

E-mail

Radek Buršík

Partner, PwC Legal

+420 251 152 509

E-mail

Petr Kincl

Partner, PwC Legal

+420 251 152 905

E-mail