Měnové riziko hýbe trhem: Proč by to nemělo uniknout českým firmám?

Devizové trhy procházejí obdobím výrazné dynamiky. Zatímco kurz koruny vůči euru posiluje pozvolna, vůči americkému dolaru koruna od začátku roku posílila z více než 24 USD/CZK na přibližně 21 USD/CZK.

Tento trend je výsledkem kombinace geopolitického napětí, rozdílné měnové politiky centrálních bank a očekávání ohledně ekonomického růstu v eurozóně a USA. K posílení CZK přispívá také turbulentní období v oblasti celních politik. Dosavadní vývoj za rok 2025 je vidět na grafu níže:

V české ekonomice, jejíž zahraniční obchod představuje přes 70 % HDP, má každý pohyb měnového kurzu výrazný dopad. Řada českých firem využívá cizoměnové financování, protože část jejich příjmů pochází z vývozu do zahraničí. Tento způsob tzv. přirozeného zajištění dává ekonomický smysl. Pokud ale nemají firmy nastavené tzv. zajišťovací účetnictví, tak na konci roku – a tohoto roku obzvlášť – je čeká velké překvapení ve výsledovce. A to v podobě velkých kurzových rozdílů z přecenění těchto úvěrů, případně dalších měnových derivátu, do kterých firmy vstoupily z důvodu zajištění svých cizoměnových rizik. Nutno dodat, že dopady z kurzového přecenění úvěrů a derivátů do výsledovky – ať už jde o zisky nebo ztráty – představují daňově uznatelné náklady nebo výnosy.

Jaké jsou dopady přecenění bez zajišťovacího účetnictví?

Konkrétní dopady lze ilustrovat na scénářích, které běžně vidíme u našich klientů. Zde je ilustrativní případ přecenění EUR nebo USD úvěru v případě, kdy firma nemá nastavené zajišťovací účetnictví. Podobná situace nastává i při přecenění cizoměnových derivátů, např. měnových forwardů, do kterých české firmy běžně vstupují pro zajištění svých cizoměnových příjmů nebo výdajů.

Pokud nedojde k výraznému oslabení CZK vůči USD a EUR, české firmy s cizoměnovými úvěry uvidí na konci roku výrazný kurzový zisk ve výsledovce. 

Většina českých firem využívá cizoměnové úvěry zejména proto, že jejich významná část příjmů pochází z ciziny, a jsou tak určeny ke splácení cizoměnového úvěru. V praxi to však znamená, že při úvěru 20 milionů EUR a ročních příjmech 5 milionů EUR potřebuje firma čtyři roky, aby celý úvěr pokryla a splatila (abstrahujeme od úroků).

Účetní dopad této situace spočívá v tom, že eurové příjmy budou do účetnictví přicházet postupně v průběhu následujících čtyř let. Naproti tomu eurový úvěr je každý rok přeceňován v plné výši podle aktuálního kurzu. Právě zde vzniká významný dopad na výsledovku firmy – tzv. účetní nesoulad, který je možno vyřešit zavedením tzv. zajišťovacího účetnictví. V takovém případě je nerealizovaný zisk/ztráta z přecenění dočasně odložen do vlastního kapitálu, odkud je postupně přesouván do výsledovky v souladu s inkasem cizoměnových příjmů (tedy v našem případě po dobu 4 let). Postup je znázorněn na schématu níže:

Zajišťovací účetnictví tedy zajistí, že se kurzové dopady z cizoměnových úvěrů a příjmů potkávají ve výsledovce ve stejných účetních i zdaňovacích obdobích.

PwC nabízí v oblasti řízení měnového rizika komplexní podporu. Poskytujeme asistenci s:

• Analýzou firemní expozice vůči měnovým rizikům
• Vytvořením efektivní zajišťovací strategie a nastavení zajišťovacího účetnictví
• Implementací potřebných procesů a technologií