Soud může vymazat předmět podnikání z obchodního rejstříku

Víte, že soud vám může vymazat předmět podnikání z obchodního rejstříku a jako další krok vaši společnost? Na základě čeho tak postupuje? To je otázka. Opírá se soud o § 25 zákona o veřejných rejstřících a judikát Nejvyššího soudu z roku 2021.

Pokud jste majitelem nebo spolupracovníkem společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, měli byste věnovat pozornost předmětu podnikání, který je zapsán v obchodním rejstříku.  Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky je totiž neplatný předmět podnikání definovaný jako "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona".  Tento předmět podnikání byl dosud běžně používán pro nově založené společnosti, protože jim umožňoval snadnou změnu nebo rozšíření činnosti.

 Nejvyšší soud však shledal, že takový předmět podnikání je neurčitý, zdánlivý a de facto neplatný. Předmět podnikání musí být jednou z povinných náležitostí zakladatelského právního aktu společnosti a musí být zapsán v obchodním rejstříku. Pokud je zapsán neplatný předmět podnikání, je nutné zjednat nápravu.

Tento postup již začaly uplatňovat některé rejstříkové soudy, které vydaly rozhodnutí o výmazu předmětu podnikání z obchodního rejstříku u několika společností, které jej měly zapsán jako "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona".  Tyto společnosti byly vyzvány k nápravě, ale neuposlechly v dané lhůtě.  Nyní musí rychle změnit předmět podnikání tak, aby odpovídal skutečné činnosti, kterou provozují, jinak je soud vymaže.

Zní to celkem jednoduše. Tento krok je ale pro mnohé společnosti značnou zátěží. Vyžaduje svolání valné hromady, změnu společenské smlouvy nebo stanov, notářský zápis a registraci v obchodním rejstříku. To vše s sebou nese finanční náklady a časovou náročnost, zejména pro společnosti s více společníky. Společností takto zapsaných je jen v Plzeňském kraji asi 3.000, tj. je potřeba si pospíšit, aby vůbec nějaký notář měl na notářský zápis o změně zakladatelské listiny ještě čas.

Co je zvláštní, je, že soudy začaly s výmazem předmětu podnikání teď, více než 2,5 roku po judikátu Nejvyššího soudu. K exemplárním příkladům malé společnosti, pro které je i těch 10 000 Kč na notářský zápis zásadní položka v jejich rozpočtu.

Zvláštní je také, že ze zákona má soud možnost vymazat po výzvě k nápravě jen celou společnost, nařídit její likvidaci, nemá možnost si vybrat a vymazat předmět podnikání. Chápeme ale, že logika je asi ta, že k oprávnění vymazat celou společnost jeden judikát opravdu nestačí, proto to zkouší přes předmět podnikání. Následovat tedy pak bude další výzva k nápravě a případně poté likvidace společnosti.

Otázka je, je to tak správně? Měly by soudy takto postupovat? Neměliy by jednat preventivně a pokud si myslí, že toto mají společnosti špatně, nejdříve svůj názor někde uveřejnit, pomoci zejména malým společnostem v porozumění jejich problému a nápravě?

A otázkou je, zda vůbec toto právo mají, 10 let tady byla zavedená a všemi akceptovaná praxe zápisu předmětu podnikání. Tuto praxi navrhl náhle Nejvyšší soud změnit, jeden soud, bez opory v Ústavním soudu nebo zákoně. Tisíce společností teď mají vynakládat vynakládat prostředky na změnu. Je to správně?

Ke změně by byl bohužel potřeba asi další judikát.

Petra Kinclová

Tým korporátního práva