Díl 1: Digitální omnibus – slíbená deregulace nebo další nejistota?

Digitální omnibus, návrh, který má být prvním krokem ke zjednodušení, vyjasnění a zlepšení evropského regulatorního rámce. Návrh, který je reakcí na rostoucí kritiku, že evropská digitální regulace je roztříštěná, administrativně zatěžující a snižující evropskou konkurenceschopnost, závěr prezentovaný například v Draghiho zprávě. Návrh zveřejněný 19. listopadu 2025. Návrh, který přináší řadu otázek. Návrh, který byl perem kyperského předsednictví Rady EU na konci ledna 2026 přepracován v první kompromisní návrh rozeslaný členským státům v pátek 23. ledna 2026.

Digitální omnibus má být tvořen dvojicí nařízení: 

• Digitálním omnibusem, který má upravit oblast dat, soukromí a kyberbezpečnosti;
• Digitálním omnibusem k AI, který má pozměnit Akt o umělé inteligenci.

V tomto cyklu článků vás seznámíme s některými změnami, které jsou relevantní pro vývoj a provoz AI. V prvním díle se zaměříme na časovou osu, zjednodušená pravidla pro malé podniky a požadavek zajištění AI gramotnosti.  

Odklad použitelnosti regulace

Podle platného znění Aktu o umělé inteligenci se povinnosti spojené s vysoce rizikovými systémy začnou uplatňovat od 2. srpna 2026. Dodržení této lhůty ale komplikuje a prodražuje prodlení s dostupností standardů i zřízením národních dozorových úřadů. Digitální omnibus proto přichází s návrhem navázat použitelnost této úpravy na dostupnost norem, společných specifikací a výkladových vodítek Evropské komise. Tato dostupnost by měla být potvrzena rozhodnutím Evropské komise. Toto rozhodnutí ale má být pouze počátečním bodem pro určení použitelnosti úpravy. Ta totiž nastane:

• 6 měsíců po tomto rozhodnutí, pokud jde o systém AI, který je klasifikován jako vysoce rizikový z důvodu jeho použití v některé z vysoce rizikových oblastí vymezených v Aktu o umělé inteligenci (tj. vysoce rizikové systémy AI dle přílohy III);
• 12 měsíců po tomto rozhodnutí, pokud jde o systém AI, který je určen k užití jako bezpečnostní komponenta nebo je samotným produktem, na který se vztahuje harmonizační právní předpis nebo povinnost posouzení shody (tj. vysoce rizikové systémy AI dle přílohy I);  

Nehledě na dostupnost těchto podpůrných materiálů a následné rozhodnutí Evropské komise, ale tato pravidla nabydou použitelnosti nejpozději:

• 2. srpna 2027, jde-li o vysoce rizikový systém AI dle přílohy III;
• 2. srpna 2028, jde-li o vysoce rizikový systém AI dle přílohy I.

Nepředvídatelnost okamžiku použitelnosti části Aktu o umělé inteligenci týkající se vysoce rizikových systémů AI se stala terčem kritiky okamžitě po uveřejnění Digitálního omnibusu. Kompromisní návrh kyperského předsednictví tento mechanismus vypouští. Je tedy pravděpodobné, že legislativní proces se vrátí zpět k fixním datům.

Odkladu se má dostat i povinnosti poskytovatelů generativních AI systémů implementovat technické řešení vodoznaku označujícího uměle vytvořený nebo upravený obsah. Odklad o půl roku, tedy do 2. února 2027, ale získají pouze ti poskytovatelé systémů AI, kteří je na trh uvedli před 2. srpnem 2026.

Zjednodušená compliance pro SME a SMC

Akt o umělé inteligenci nevyžaduje po malých a středních podnicích (SME) dosažení stejné compliance robustnosti jako po větších organizacích. Digitální omnibus rozšiřuje některé tyto úlevy, jako např. zjednodušenou technickou dokumentaci i speciální uvážení při ukládání sankcí, i na malé podniky se střední tržní kapitalizací (SMC).

V době, kdy AI startupy často zažívají prudký růst, je škoda, že Digitální omnibus prozatím neobjasňuje, jak se změní jejich povinnosti podle AI aktu, pokud SME nebo SMC tyto kategorie přerostou. Obdobnou otázkou je, jak tato výjimka bude fungovat v případě M&A transakcí, když větší organizace koupí poskytovatele AI systému, který doposud podléhal zjednodušené compliance.

AI gramotnost místo povinnosti doporučením

Zajištění AI gramotnosti, které bylo doposud povinností poskytovatelů a zavádějících subjektů, se nyní přesouvá do oblasti doporučení. Tuto odpovědnost přebírá Evropská komise a členské státy, které by měly motivovat poskytovatele a zavádějící subjekty k tomu, aby zajistily dostatečnou AI gramotnost svých zaměstnanců.

Revidovaný kompromisní text je ale méně benevolentní. Kyperská revize přináší formulaci, která objasňuje, že jak vývojáři, tak uživatelé vysoce rizikových systémů AI jsou stále povinni zajistit AI kompetenci osob, které s takovými systémy pracují.