Téměř dvě třetiny generálních ředitelů se obává rostoucího zadlužení vlád

7. března 2011 – Rostoucí deficity veřejných rozpočtů považují šéfové firem za významnou hrozbu pro jejich podnikání. Ukázal to v pořadí již 14. Globální průzkum názorů generálních ředitelů prováděný společností PwC u příležitosti světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, kde z 1201 dotazovaných ředitelů jich 61 % vyjádřilo vážné obavy z rostoucího zadlužení vlád a samospráv.

„Ohromná výše dluhů straší řadu obyvatel při představě jejich splácení. Zatímco v Česku a některých dalších evropských ekonomikách jde vláda cestou nárůstu daní ze spotřeby, zejména DPH, a proto obavy ze zvýšení daňové zátěže přímo své firmy má v Evropě jen zhruba polovina generálních ředitelů, například v USA to jsou více než dvě třetiny,“ říká Jiří Halouzka, vedoucí partner pro veřejný sektor společnosti PwC Česká republika, a dodává: „Neschopnost řešit rostoucí zadlužení veřejných financí negativně ohodnotí ratingové agentury horší známkou, čímž zdraží úvěry dané zemi, a tím i investice. Dražší úvěry v době očekávaného hospodářského oživení znamenají pro firmy hodně černý scénář.“

Rostoucí zadlužení řady zemí nutí vlády omezovat výdaje, a to včetně investic do infrastruktury či vzdělanosti obyvatelstva. Generální ředitelé proto varují před omezováním investiční aktivity v oblastech, které jsou významné pro budoucí konkurenceschopnost země. Téměř tři čtvrtiny (72 %) dotázaných přesto podporují, navzdory obavám z ohrožení krátkodobého ekonomického růstu, politiku vlády, která zatočí s deficity a přinese ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelný růst.        

„Investice státu, například do infrastruktury či vědy a výzkumu, představují nejen významný zdroj zakázek pro řadu odvětví, ale především napomáhají vytvářet příznivější podmínky pro podnikání a zajišťovat perspektivu budoucího růstu. Hustota dálniční sítě a hlavně vzdělanost obyvatelstva bývají často klíčovými kritérii při rozhodování, kde umístit investici,“ zmínil Jiří Halouzka.

České veřejné finance: klid před bouří?

Česká republika mohla v minulosti těžit z nízké výchozí úrovně svého dluhu. Rychlost zadlužení se k naší smůle v předkrizovém období snížila jen v důsledku velmi příznivých ekonomických podmínek. Dokonce ani nedávná recese neměla fatální důsledky na vnímání Česka jako stabilní země, ačkoliv samozřejmě prohloubila deficity.

„V mezinárodním srovnání Česká republika zdaleka nepatří z hlediska míry zadluženosti k největším hříšníků. Dosud českým vládám přál vývoj ekonomiky a růstové příjmy částečně zakryly skutečnost, že je hospodaření státu dlouhodobě značně negativní a příjmy státu nepostačují ke krytí jeho výdajů. Jestliže vláda neprovede inteligentní audit svých výdajů, pak Česká republika může velmi snadno ztratit pověst stabilní země.  Zvýšení úrokových sazeb, kolísání kurzu koruny, vysoká nezaměstnanost a celkový úpadek hospodářství by pak byly nevyhnutelným důsledkem,“ říká Jiří Halouzka.

Co chtějí generální ředitelé od státu?

Na základě 14. Globální průzkum názorů generálních ředitelů jsme sestavili žebříček čtyř požadavků, které považují šéfové firem za nejdůležitější.

  1. Stabilizovat veřejné finance – Obavy ze zdražení úvěrů, zvýšení daňové zátěže a nedostatečné infrastruktury jsou zřetelné. Jak ukázal průzkum PwC, generální ředitelé považují stabilní veřejné finance za nutnou podmínku stabilního ekonomického prostředí, které jim umožní dlouhodobější investice, a tím celé ekonomice pak udržitelný růst.
  2. Vytvářet a podporovat kvalifikovanou pracovní sílu – Tento požadavek vyjádřili zejména šéfové firem v Americe a západní a střední a východní Evropě. Je zřejmé, že generální ředitelé uvažují globálně a jsou si vědomi faktu, že jen vysoce kvalifikovaná pracovní síla jim v dnešním náročném prostředí umožní úspěšně vzdorovat konkurenci z méně rozvinutých států.
  3. Zlepšit infrastrukturu – Nejvíce požadují generální ředitelé v zemích Latinské Ameriky a na Blízkém východě. Porovnáme-li kvalitu a rozsah infrastruktury v České republice s Latinskou Amerikou, samozřejmě zjistíme, že to není klíčovým problémem naší země. Nicméně i u nás je kvalita infrastruktury negativně ovlivněna jejím podfinancováním z minulých dekád, byť se porevoluční vlády snaží tento stav, zejména u dopravní infrastruktury, napravit. 
  4. Zajistit stabilitu finančního sektoru a dostupnost kapitálu – Tento požadavek vnímají jako nejdůležitější v západní Evropě a na Blízkém východě. Na rozdíl od mnohých západoevropských bank, které se v důsledku špatných investic, dostaly do skutečně složité situace, jsou tuzemské banky v dobrém stavu. Přesto ani ony neposkytují v poslední době firmám úvěry v takové míře, která by jim umožnila využít všech příležitostí, které nabízí současné hospodářské oživení.

Konec

 


PwC (www.pwc.cz) poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby veřejným i soukromým organizacím v různých průmyslových odvětvích. Spojení znalostí, zkušeností a nápadů více než 161 000 pracovníků ve 154 zemích nám umožňuje získávat důvěru veřejnosti a zvyšovat hodnotu podnikání pro naše klienty a jejich vlastníky.

Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.
Další tiskové zprávy, publikace, studie a články odborníků PricewaterhouseCoopers naleznete v Tiskovém centru.


 Odebírat tiskové zprávy PwC pomocí RSS kanálu.