Zákon na ochranu oznamovatelů: Druhý rok fungování whistleblowingu v ČR

Zákon na ochranu oznamovatelů, který v České republice zavedl tzv. whistleblowing, nabyl účinnosti 1. srpna 2023 a nyní funguje již druhým rokem. Tento zákon umožňuje oznamovatelům nejen využívat oznamovací kanály u společností, ale také se obracet na příslušný orgán veřejné správy, kterým je Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Stabilní počet oznámení

Podle dat, která má k dispozici společnost PwC, nedošlo k zásadnímu nárůstu počtu oznámení adresovaných ministerstvu. V loňském roce ministerstvo přijalo celkem 156 oznámení. Od srpna do prosince 2023, tedy za prvních pět měsíců účinnosti zákona, bylo přijato 62 oznámení. Tento počet ukazuje na poměrně stabilní stav, případně na mírně vyšší nápad oznámení po vstoupení zákona v účinnost, což může být způsobeno publicitou, která přijetí zákona provázela.

Obavy odpůrců se nenaplnily

Obavy některých odpůrců zákona, že zákon pouze usnadní a podpoří možnost donášet na své kolegy, nadřízené či zaměstnavatele, se nenaplnily. Ani z praxe nemáme informace o velkém počtu oznámení, jde spíše o jednotky případů, a to i ve velkých korporacích. Počet oznámení adresovaných ministerstvu naznačuje, že firmy řeší případné nesrovnalosti a oznámení interně v rámci svých oznamovacích systémů nebo etických linek u velkých společností nebo že možnosti stanovené zákonem oznamovatelé tolik nevyužívají.

Vyhodnocení oznámení

Z celkového počtu oznámení za rok 2024 bylo pouze 61 z nich vyhodnoceno jako oznámení podle zákona, tedy méně než polovina. Z těchto oznámení 20 upozorňovalo na jednání naplňující znaky trestného činu, zejména v oblasti hospodářských trestných činů, trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, proti pořádku ve věcech veřejných, proti svobodě či proti životnímu prostředí. Výrazný nárůst byl zaznamenán v oblasti přestupků s horní hranicí pokuty do 100 000 Kč, ke kterým se v roce 2024 vázalo 39 oznámení. Dalších 18 oznámení upozorňovalo na nedodržování samotného zákona a jedno oznámení na porušování jiných předpisů v oblasti bezpečnosti dopravy a provozu na pozemních komunikacích.

Struktura oznamovatelů

Oznamovateli jsou v drtivé většině zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu, což platilo i za předchozí období. V roce 2024 však přibyly také jednotky oznamovatelů z řad osob ve služebním poměru, osob vykonávajících funkci člena orgánu právnické osoby (nejčastěji zastupitelé) nebo práva spojená s účastí ve společnosti, či ze strany dodavatelů a také jeden dobrovolník.

Zahájená řízení a uložené pokuty

Na základě doručených oznámení bylo zahájeno 13 trestních řízení a 28 řízení u inspektorátu práce. Další řízení byla zahájena příslušnými orgány podle jednotlivých přestupků. Je zřejmé, že pro mnoho lidí je oznámení dle zákona prostředkem, jak upozornit na neuspokojivé pracovní podmínky či problémy v pracovněprávní oblasti. Ministerstvo však za loňský rok uložilo pouze jedinou pokutu za vystavení oznamovatele odvetnému opatření, a to ve výši 5 000 Kč. Pokuty za porušování zákona nebyly uděleny vůbec a všechna řízení zahájená na základě podnětů doručených v roce 2024 byla v témže roce ukončena.

Ochrana osobních údajů

Co se týče ochrany osobních údajů v souvislosti s whistleblowingem, příslušný dozorový úřad, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů, doposud nepřijal žádné oznámení podle zákona upozorňující na porušení povinností správce osobních údajů v souvislosti s podáním oznámení v rámci whistleblowingu a rovněž do konce roku 2024 nezahájil žádné řízení v této oblasti.

Závěr

Zdá se tedy, že se naplňuje účel zákona směřující ke zvýšené transparentnosti smluvních vztahů a k efektivnějšímu odhalování protiprávních jednání. Nedochází však k masivnímu či neoprávněnému donášení, jak se někteří obávali. Doufejme tedy, že se tento institut zažije ve společnosti jako možnost upozornit na závažné skutečnosti, které mají přesah do trestněprávní roviny či roviny přestupků s vyšší pokutou, a že díky možnostem, které systém nabízí, dojde ke kultivaci právního a byznysového prostředí v ČR.