Převodní ceny pod novým tlakem: do analýzy ziskovosti v daňové kontrole vstupují i úroky

Stačí k ověření správnosti převodních cen u smluvního výrobce, který čerpá financování od spojené osoby, pouze test provozní ziskovosti? Na tuto otázku odpověděl Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 9. 2. 2026.

Podstata sporu

Žalobce – smluvní výrobce v rámci německé skupiny – čerpal od mateřské společnosti bezúčelovou půjčku ve výši 138,6 mil. Kč s úrokem 4,45 % p.a. na financování běžného provozu. V roce 2016 vykázal kladný provozní výsledek, avšak kvůli úrokovým nákladům celkově skončil ve ztrátě.

Při testu převodních cen transakční metodou čistého rozpětí (tzv. TNMM) vznikl spor o volbu ukazatele ziskovosti. Žalobce použil provozní marži bez finančních nákladů (tzv. EBIT), daňové orgány zvolily jako stěžejní zisk před zdaněním (tzv. EBT). Žalobce argumentoval, že úroky jsou účetně finančním nákladem a Směrnice OECD vyžaduje zohledňovat jen provozní položky. Daňové orgány naopak zdůraznily, že půjčka fakticky financovala provoz a nezávislý podnikatel by úrokové náklady do cen promítl.

Rozhodnutí soudu

Krajský soud se přiklonil na stranu daňových orgánů. Konstatoval, že Směrnice OECD sice obecně doporučuje zohledňovat pouze provozní položky, avšak výslovně připouští zahrnutí i neprovozních položek, pokud to vyžadují okolnosti konkrétního případu. Takové okolnosti soud v případě žalobce shledal:

• půjčka byla využita k financování běžného provozu, nikoli k investicím,
• úrokové náklady výrazně ovlivnily celkový výsledek hospodaření,
• žalobce úrokové náklady nepromítl do převodních cen, ačkoli mu byly předem známy,
• nezávislý podnikatel by tyto náklady do cen zahrnul, aby nevytvářel podmínky pro vlastní ztrátu.

Soud zdůraznil, že pro chování nezávislého podniku není určující účetní dělení nákladů, nýbrž ekonomická úvaha směřující k zisku. Stěží si lze představit, že by nezávislý podnik stanovoval ceny pouze podle provozních nákladů a nepřihlížel k finančním nákladům.

Co z toho plyne pro praxi?

Pokud vnitroskupinové financování slouží k financování provozní činnosti, může finanční správa použít při testování celkové (nebo transakční) ziskovosti EBT místo EBIT a požadovat, aby převodní ceny pokryly i úrokové náklady. Toto platí zejména u společností s omezenými funkcemi a riziky. České daňové orgány kladou důraz na ekonomickou podstatu transakcí, nikoli na účetní klasifikaci nákladů.

U tohoto typu transakcí více než u jakéhokoliv jiného platí, že je nezbytné vyhodnotit okolnosti každého případu individuálně. Pokud máte dotazy k nastavení převodních cen nebo volbě ukazatele ziskovosti, neváhejte nás kontaktovat.