Návrh zákona o platformové práci

Čeká nás jedna z možná největších změn na pracovním trhu za poslední roky. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR koncem března předložilo dlouho očekávaný návrh zákona o platformové práci.

Primárním cílem zákona je ochránit osoby, které si vydělávají prostřednictvím digitálních platforem, a naplnit požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (Směrnice). Celý balíček změn má však podstatně širší dosah. Přináší totiž novinky, které citelně zasáhnou i subjekty mimo sektor digitálních platforem.

Co přesně se chystá? Rádi bychom vás s nejvýznamnějšími novinkami seznámili.

Nové posuzování závislé práce 

Začněme tím, co se může dotknout úplně všech – novou definicí závislé práce. Ministerstvo navrhuje snížit počet jejích dosavadních znaků ze čtyř na dva: výkon práce jménem zaměstnavatele a vztah nadřízenosti a podřízenosti. Aby nevznikaly pochybnosti, co nadřízenost a podřízenost znamená, zavádí se čtyři podmínky, které musí platit současně: zaměstnavatel práci organizuje, dohlíží nad jejím výkonem, zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a vykonává ji v pracovní době. Důležité je, že k prokázání závislé práce už nebude možné využívat jiné skutečnosti, jako například poskytování benefitů, příspěvků, doplňkového pojištění nebo jiných obdobných plnění ze strany zaměstnavatele. Osobní výkon práce zaměstnancem přestane být definičním znakem závislé práce a stává se nově pouze její podmínkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o budoucí úpravu, bude pro firmy v případě jejího přijetí potřebné postupně projít dosavadní nastavení spolupráce a smluv a věnovat pozornost tomu, jak jsou/nejsou tyto nové znaky v praxi naplňovány. 

Změny v trestání nelegálního zaměstnávání 

S touto změnou úzce souvisí i návrh zásadní změny v oblasti nelegální práce. Dosud je pod nelegální práci zahrnován také výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Nově má být za nelegální práci nadále považována už jen práce cizinců bez příslušných povolení nebo práce nezletilých v rozporu s občanským zákoníkem. Stát navíc plánuje zásadně změnit celý systém trestů. Situace, kdy osoba vykonává práci vykazující znaky závislé práce bez řádné smlouvy, má být nově klasifikována jako „práce nehlášená“, což zásadně mění optiku postihů, kdy taková práce má být postihována pokutou do maximální výše 3 mil. Kč. Úplně se pak plánuje zrušení pokuty pro samotné fyzické osoby, které nelegální práci vykonávají. Hlavní odpovědnost za nelegální zaměstnávání má nést zaměstnavatel a sankce mají být nově směřovány výhradně vůči subjektům, které práci „načerno“ zadávají. Konec má nastat také anonymním podnětům na inspektoráty práce. Úřady budou nově řešit jen podněty s konkrétním jménem oznamovatele, jehož identita však před zaměstnavatelem zůstane přísně utajena. Vše je prozatím ve formě návrhu změn, které musí projít připomínkovým řízením a legislativním procesem. 

A jak to bude s prací prostřednictvím platforem (rozvážkové služby, digitální taxi služby a další)? 

Návrh zákona o platformové práci přináší takzvanou vyvratitelnou domněnku existence pracovněprávního vztahu. V praxi to znamená, že pokud bude u platformového pracovníka existovat alespoň důvodný náznak toho, že jde o závislou práci, bude se automaticky předpokládat, že je to klasický zaměstnanec. Pokud bude chtít platforma tvrdit opak, bude muset u soudu sama prokázat, že tomu tak není. Důkazní břemeno tak kompletně přechází na digitální platformy. Nově se pak konstituuje právo platformového pracovníka domáhat se určení existence základního pracovněprávního vztahu u soudu, což představuje významné procesní usnadnění. Návrh zákona však na druhou stranu přináší i určité uklidnění. Po platformových pracovních ve smyslu nezávislých podnikatelů bude možné smluvně vyžadovat, aby dodržovali požadavky stanovené právními předpisy např. v oblasti hygieny, bezpečnosti potravin nebo pravidel silničního provozu, aniž by to automaticky znamenalo, že to bude považováno za znak závislé práce; při posuzování naplnění znaků závislé práce se dle návrhu k tomuto nemá přihlížet. 

Regulace automatizovaných systémů a algoritmů 

Poslední velkou kapitolou jsou povinnosti souvislosti s využívám takzvaných robotických šéfů – automatizovaných systémů. Platformám se stanovují povinnosti související s využíváním automatizovaných systémů pro monitorování a rozhodování zejména s ohledem na ochranu osobních údajů, ochranu před diskriminací nebo neobjektivním rozhodováním. Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují jejich vnitřní algoritmy – například jak fungují systémy přidělující a hodnotící práce, podle čeho rozdělují zakázky nebo jak počítají odměny. Navíc bude u každé platformy povinný lidský dohled a povinné hodnocení dopadů rozhodnutí přijímaných těmito systémy způsobilými odborníky, a to každé dva roky. Automatizovaným systémům bude uložen zákaz provádět určité činnost, např. nebudou smět sledovat soukromé chaty pracovníků, jejich emocionální stav ani shromažďovat jejich osobní údaje v době, kdy práci zrovna nenabízejí nebo nevykonávají. Zásadní rozhodnutí, jako je omezení nebo zrušení uživatelského účtu, omezení nebo ukončení smluvního vztahu, už nebude moci provést samotný počítačový algoritmus, ale vždy o nich bude muset rozhodnout člověk. Upravuje se také právo na přezkum všech rozhodnutí přijímaných automatizovaným rozhodovacím systémem.

V rámci transparentnosti platforem a jejich fungování se současně upravují informační povinnosti platforem vůči pracovníkům platforem, zástupcům zaměstnanců, orgánům vykonávajícím kontrolu a upravuje se evidenční povinnost platforem, jakož i povinnost zpřístupnění vyjmenovaných informací o platformové práci (např. počty platformových pracovníků v členění podle jejich smluvního statusu a průměrného počtu odpracovaných hodin měsíčně, obecné podmínky smluvních vztahů s pracovníky) orgánům státní správy, a to Státnímu úřad inspekce práce, oblastním inspektorátům práce, Úřadu pro ochranu osobních údajů, správci daně a zástupcům zaměstnanců. Platformovým pracovníkům bude platforma povinna poskytnout komunikační kanály pro možnost jejich vzájemné komunikace a kontaktu; k této komunikaci nesmí mít platforma přístup a nesmí ji monitorovat. Bude také upraven zákaz postihu platformových pracovníků za využívání nebo domáhání se svých práv. 

Navrhovaný text nového zákona o platformách a dalších novel souvisejících zákonů, jakož i popsané povinnosti mohou být v průběhu legislativního procesu ještě změněny. Budeme pro vás tyto změny sledovat.      

Navrhovaná účinnost většiny změn je k 1. prosinci 2026. Lhůta pro transpozici Směrnice do vnitrostátního práva členských států je stanovena do 2. prosince 2026.