Z think-tanku do čela kyberbezpečnosti

K práci v PwC se dostal náhodou a i jako bývalý manažer začínal od nuly. Teď už je ve firmě šestým rokem a vede jeden z místních cyber security týmů. Tomáš Kulda si v posledních letech sáhl na projekty, které v Česku nemají obdobu, a čas od času může díky práci pomoct i dobré věci. Když je toho na něj moc, utíká si čistit hlavu na moře do Švédska.

Před PwC jsi měl kariéru v úplně jiné sféře, proč přesun právě sem?

Po šesti letech práce pro think-tank, který se zaměřoval na bezpečnost v mezinárodních vztazích, jsem chtěl téma dělat víc prakticky. Nejdřív se mi vysmáli na pohovoru do jiné firmy, proč se vůbec snažím, když se kyberbezpečnosti nevěnuju. Celé to bylo vážně nepříjemné. Shodou okolností jsem ale pak potkal spolužáky z vysoké školy, svůj zážitek jim vyprávěl a jeden z nich mě nasměroval právě do PwC, kde celý pohovor proběhl úplně jinak. Fakt, že v oboru nemám zkušenosti, vzali ve stylu: OK, tak se to naučíš, přinášíš zase jiný zajímavý pohled, a my ti se vším pomůžeme.

Jak vypadá každodenní chod vašeho týmu?

Většinou si nás najme klient třeba kvůli implementaci regulatorních požadavků, nebo už má i nějaké problémy, může být po útoku. My pak přijdeme, snažíme se pochopit, jak funguje, a navrhneme opatření, která pak většinou pomáháme i uvádět do praxe. Hodně projektů bylo zajímavých tím, že jsme byli vůbec první, kdo něco podobného dělal. Tak tomu bylo třeba během pětiletého projektu pro jednoho z lídrů automotive nebo u projektu, který cílil na zvýšení bezpečnosti v desítce českých nemocnic. Ty od nás mimo jiné dostaly školení pro případ, že by se ocitly pod útokem. Díky tomu jsem mohl i poznat, jak vlastně české zdravotnictví funguje, a taky mohl pomoct právě tomuhle sektoru, což je samo o sobě fajn.

Na čem pracujete teď?

Jako příklad zmíním projekt pro jednu českou neziskovku, protože v PwC se každý rok snažíme udělat něco pro dobrou věc. Vedle toho pracujeme na zakázce ve spolupráci s pobočkami na Ukrajině, v Albánii i ve Spojených státech. Můžeme se tak seznamovat i s kolegy z cizích zemí a využívat i jiné jazyky.

Co by v sobě měl mít člověk, aby zapadl do vašeho týmu?

Většinou děláme víc projektů najednou, takže je nutné umět mluvit s ostatními a zároveň si umět odřídit svůj vlastní čas. Je pro nás taky důležité, abychom cítili, že nováček do týmu zapadne, a práce tak bude příjemná jak pro něj, tak pro všechny ostatní. Jinak jsme zvyklí, že juniory všechno naučíme – vycvičit si je od začátku je vlastně jednodušší i pro nás. Hledáme rovnováhu mezi tím, abychom jim neříkali, jak mají přesně napsat e-mail, ale zároveň aby neměli pocit, že když udělají chybu, bude to mít velké následky.

Měl jsi někdy pocit, že nějakou práci nezvládneš? 

Shodou okolností mám v našem týmu pověst, že když nějaký projekt vypadá na fuckup, tak ho dostanu já 😀. Součástí mé práce ale je naučit se všechny zatáčky vybrat, komunikovat s klientem a dodat mu všechno, co chce, aniž by se na tom celý tým utavil a nechtěl už nic podobného dělat. Zatím jsme ale všechno ve zdraví přežili.

Vedle kariéry máš hodně zajímavé hobby – jachting. Jak ses k němu dostal?

Tak jako někteří od mala žerou autíčka nebo vlaky, já se zakoukal do lodí. Jezdím už od vysoké školy a před třemi lety jsem si ve Švédsku koupil 40 let starou loď. Švédsko má totiž krásnou přírodu bez turistů a lodě jsou tam hezké i výrazně levnější než kdekoli jinde. Po třech letech oprav mám teď před sebou tříměsíční plavbu, kterou strávím střídavě s přítelkyní i kamarády. V PwC měli naštěstí pro moje výlety za lodí vždycky pochopení a tak můžu dělat co mě baví.