Hned po škole se Štěpánka Havlová dostala v PwC na zajímavou startovní pozici. Díky své perfektní znalosti němčiny spolupracuje právě s německými klienty a sahá si tak už od začátku i na větší projekty. Za svůj úspěch vděčí i extrovertní povaze a tomu, že se nebojí výzev.
V technology consultingu působíš od loňského října a věnuješ se německým klientům. Čím přesně se zabýváš?
Pohybuju se sice v technology consultingu, ale ne všichni u nás musí být programátoři nebo mít s technologiemi tolik zkušeností. Já jsem spíš byznysový konzultant, ale co se po mně chce, to se ráda naučím (smích). Když je potřeba, věnuju se různým věcem, takže jsem trochu holka pro všechno. Taky dělám klasicky v Excelu a PowerPointu plus občas jezdím na veletrhy. Ale hlavně radíme klientům, jak dodržovat různé regulace a jaké technologie musí implementovat. V německém týmu je nás aktuálně asi šest a hledáme nové lidi, aby nás bylo kolem dvaceti.
Šla jsi do PwC už s tím, že chceš využívat němčinu?
Mě oslovilo samotné PwC už během studií ve švýcarském Curychu, v německy mluvící části země. Nabízená pozice zahrnovala bankovnictví, consulting i němčinu, kterou jsem nechtěla zapomenout. Proto mi jako vystudované ekonomce dávalo smysl do toho jít. Mám totiž bakaláře v ekonomii a dvojitého magistra – mezinárodní obchod v zahraničí a management s consultingem v Česku.
Dostáváš se díky znalosti jazyka rovnou k důležitým zakázkám, nebo se tě větší zodpovědnost ještě netýká?
Záleží na situaci. Třeba teď jsem měla sama na starost menší část velkého projektu. Rozhodně to ale nebylo tak, že by mi můj manažer zadal vyplnit políčko v Excelu nebo čtvereček v PowerPointu. Šlo o úkol menší, ale přitom samostatný a celistvý.
Jak obecně vycházíš se seniornějšími kolegy?
Minimálně u nás je celý kolektiv skvělý. Proto mám pocit, že se můžu zeptat kohokoli, i kdyby šlo o mnohem zkušenější kolegy. Taky jsem docela extrovertní, takže se nebojím vrazit k partnerovi do kanclu (smích). Lidé jsou tu ale opravdu přátelští, otevření a ochotní se vším poradit. Navíc jsou hodně mladí, průměr je kolem 25–30 let, což mi přijde fajn, protože máme společná témata a rozumíme si.
Co tě kromě lidí na tvé práci nejvíc baví?
Nejzábavnější je manažovat ostatní, ale ještě nejsem manažerka (smích). Ne, vážně, hodně mě baví samotné regulace, ale stejně tak vyjít mimo svou komfortní zónu a zkoušet si věci, které by mě jinak vůbec nenapadly. Naším nedávným úkolem byla například práce s makry v Excelu, což jsem brala jako dost pokročilé a komplikované zadání. A teď po měsíci si už makra zkouším sama. Líbí se mi, že se celou dobu učím něco nového, co pak opravdu využiju. V mém případě jde hlavně o technické dovednosti.
Co ráda děláš mimo zdi PwC?
Jsem aktivní člověk, takže sportuju a taky hraju v dechovém orchestru na příčnou flétnu. Hrát jsem se snažila na každé životní zastávce, třeba v pochodové kapele na fotbalových zápasech během ročního pobytu v Americe. Teď účinkuju v Praze v amatérském dechovém orchestru pro dospěláky, který se jmenuje Pralinka.
Podívej se na nabídku volných pozic v PwC.
