V tom, co děláme, jsme jedineční

Za svou kariéru si prošla státní sférou, neziskovým sektorem i sama podnikala. V PwC působí jako Salesforce UX Designer už čtvrtým rokem a klientům pomáhá mít z technologií spíš radost než zbytečné obavy. Jak říká v rozhovoru, právě v PwC našla prostředí, kde může člověk růst přesně podle svých představ.

Před Consultingem jsi vystřídala hodně jiných oblastí. Co tě přivedlo právě sem?

Začínala jsem jako projektová manažerka na univerzitě a potom se věnovala marketingu v agenturách. Z toho mi postupně destilovaly věci, které mě nejvíc bavily. Například grafika, výroba webovek a taky focení, které jsem paralelně studovala. Po seznámení s mým budoucím manželem vývojářem jsme začali dělat weby víc seriózně, nakonec s ambicí stát se konkurencí pro Salesforce pro menší firmy. To nám ale vážně nevyšlo (smích). Paradoxně se Salesforce jsem pak pracovala v neziskovce. Consulting byl poslední dílek puzzle, který zbývalo vyzkoušet. A i přes nálepky, které od spousty lidí dostává, je to pro mě fakt skvělé.

Co tě přilákalo zrovna do PwC?

Je pravda, že PwC pro mě byla preferovaná varianta. Ze všech možností mi právě tady přišlo nejlidštější prostředí. Mnozí zaměstnanci říkali, že jde o firmu, která doopravdy řeší svou kulturu, hodnoty a well-being. Navíc jsem se dostala do týmu ke známému. Ten mi na začátku pomohl se ve všem zorientovat a uvědomit si, že v PwC člověk není jenom číslo. A když je navíc ještě proaktivní, může si vytvořit takovou kariéru, jakou chce.

Jak tedy vypadala ta tvoje?

Startovní pozice byla rovnou Salesforce Business Analytic. Šlo v podstatě o vyptávání se klientů, co v rámci svého byznysu potřebují, a pak jim pomoci technologii implementovat. Postupně jsem se vypracovala až na pozici User Experience Designera, která do té doby neexistovala. Zákazníkům, kteří nejsou spokojeni se svým systémem, ať už je to Salesforce, nebo něco jiného, se snažíme systém po vzhledové i uživatelské stránce maximálně přizpůsobit, aby se jim lépe používal a ti starší nebrali enterprise technologie jako zátěž. Celosvětově je PwC mezi technologickými partnery na prvních příčkách právě i díky tomu, že máme tým, který se na toto specializuje. Samotné Salesforce nás vnímá jako názorového vůdce a radí se s námi o rozvoji jejich vlastní platformy. Jsme tak na tomhle poli naprosto jedineční.

Mluvila jsi o hodnotách, které tě do PwC táhly. Co konkrétně máš na mysli?

Určitě leadership, který je tady velmi lidský a podporující. Hlavně když chce člověk něčeho dosáhnout. Například já byla v PwC tři roky a po dvou povýšeních měla ambici postoupit na další pozici. V té době jsem otěhotněla a byla trochu nejistá, jestli by dávalo smysl o posun usilovat ještě předtím, než odejdu. Všichni ale byli absolutně podporující. Dokonce až skoro uražení, že se jich na to vůbec ptám (smích), protože rodičovství přece není žádná překážka. Po procesních krocích mě tedy povýšili, což vešlo v platnost ve chvíli, kdy jsem už byla na mateřské. Nikdo mi nedal ani žádnou podmínku ohledně návratu do práce. Když spolu mluvíme, zeptají se, jak se mi daří, ale nevyvíjí na mě žádný tlak. Jsem za to velmi vděčná.

Na mateřské jsi teď něco přes půl roku. Jsi s firmou v kontaktu?

Normálně teď sice nepracuju, ale moje dobrovolná investice je, že v rámci PwC vedu jednu mastermind skupinu, abych zůstala v kontaktu s lidmi, kteří jsou moji známí i kamarádi. Jednou za měsíc se sejdeme a řešíme, jak kolektivně posunout dál nebo bořit problémy, které se napříč firmou objevují. Mimochodem i seberozvoj je v PwC velké téma. Je tu spousta vzdělávacích programů, kdy trénujete soft skills i technické dovednosti. Někdy mám pocit, že by člověk v klidu mohl dělat jenom to, kdyby chtěl (smích).

A jaké skills máš teď ještě čas trénovat ty?

Přirozeně nejvíc času mi aktuálně zabere péče o dítě, ale stíhám s ním třeba vyrazit i do fitka. Kromě toho mě ještě hodně baví chodit na procházky se psem, protože bydlíme u lesa.

Prý jsi taky certifikovaný poutník?

Jde jenom o vznešený název pro to, že jsem před třinácti lety ušla 450 kilometrů na Camino de Santiago, a díky tomu mám tenhle certifikát. Na té cestě jsem mimochodem viděla i děti, které s rodiči ušly i sto kilometrů, což mi přišlo neuvěřitelné. Aktuálně si to u sebe představit nedokážu, ale možná někdy...