Mezi ekologické daně řadíme v České republice spotřební daně, energetické daně a v širším pojetí také silniční daň a poplatek za užívání silnic a dálnic.
Tématem spotřebních daní se zabývá především zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, dále pak zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a zákon č. 307/2013 o povinném značení lihu. Zákonná ustanovení jsou pro praxi dále specifikována několika navazujícími vyhláškami.
Spotřební daň je vybírána z minerálních olejů, lihu, piva, vína a tabákových výrobků, vč. surového a zahřívaného tabáku. Kromě samotného vykazování a placení daně s sebou nese výroba a distribuce těchto tzv. vybraných výrobků také mnoho povinností ohledně přepravy, skladování, evidence a komunikace se správcem daně. Povinnosti spojené s výběrem spotřebních daní obecně dopadají na osobu, která s vybranými výrobky v ČR nějakým způsobem zachází, např. je vyrábí, skladuje nebo převáží.
Energetické daně v České republice upravuje zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a zahrnují:
* daň ze zemního plynu určeného pro pohon motorů nebo k výrobě tepla;
* daň z pevných paliv (černé a hnědé uhlí, koks, rašelina a další uhlovodíky používané pro výrobu tepla);
* daň z elektřiny spotřebované v ČR.
Za odvod a vykazování těchto daní odpovídá nejčastěji ten, kdo enegetická média dodá konečnému spotřebiteli, provozovatel distribuční soustavy nebo osoba, která plyn, palivo nebo elektřinu použije k jinému než původně stanovenému účelu.
Správu spotřebních a energetických daní má na starost Celní správa ČR a pokuty za přestupky mohou v krajních případech dosahovat desítek milionů korun.
Silniční daň je popsaná v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční a obecně ji musí platit každý provozovatel motorových vozidel, pokud je používá pro podníkání. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích pak stanovuje:
* poplatek za užívání silnic a dálnic, tzv. časový polatek, jehož zaplacení je nezbytné pro využití zpoplatněných úseků komunikací k jízdě osobním automobilem; a
* mýtné, které se platí v případě nákladních automobilů za každý kilometr ujetý po zpoplatněné komunikaci.
Silniční daň je v kompetenci Finanční správy ČR a na vybírání silničních poplatků dohlíží Ministerstvo dopravy ve spolupráci s krajskými a obecními úřady a Celní správou ČR.
Ekologické daně jsou vybírány v rámci celé Evropské Unie a i přes určitý stupeň harmonizace jsou napříč členskými státy rozdíly v rozsahu, podmínkách a výši zdanění. Reforma ekologických daní je navíc jedním z klíčových témat Evropské zelené dohody a klimatického balíčku "Fit for 55" a dá se tedy očekávat, že budou v přístích letech v centru pozornosti vlád, správců daně i široké veřejnosti.
Orientovat se v ekologických daních může být složité, především pak pro společnosti, které fungují na více trzích v Evropské Unii. V mnoha případech se navíc jedná o případy, které se vymykají běžné agendě společnosti. Snadno se tedy může stát, že dojde k opomenutí některé z povinností a společnost se tím dostane do finančního nebo dokonce reputačního rizika.
V kontextu současné ekologické politiky Evropské unie nabývá ekologický daňový reporting a jeho správnost na ještě větší důležitosti. S tím souvisí i neustálý vývoj legislativy v této oblasti a vznikající nové daně spadající do rámce ekologických, například tzv. uhlíkové clo. Problematiku ekologických daní je navíc nutné řešit v kontextu ostatních daní a poplatků, především pak cla, DPH a poplatků za nakládání s odpadem.
V PwC Vám můžeme pomoci s:
Díky našim dlouholetým zkušenostem pomáháme společnostem orientovat se v systému ekologických daní a poskytujeme jim srozumitelný návod a asistenci při plnění jejich povinností. Máme přehled o evropské legislativě, sledujeme její vývoj a přinášíme konkrétní návrhy na zefektivnění a snižování rizik v této oblasti.
V rámci ESG je jedním z dílčích pilířů také přechod na cirkulární ekonomiku a nový přístup k odpadovému hospodářství.
Česká republika počátkem roku 2021 implementovala evropské směrnice č. 2018/852, 2018/851, 2018/850 a 2018/849. Jedním z cílů odpadové legislativy je zefektivnit využití recyklovatelného odpadu a eliminovat množství komunálního odpadu, který končí na skládkách. V praxi to znamená, že klienti se budou muset přizpůsobit novým povinnostem, definovaným zákoně a v metodikách ministerstva a dalších státních orgánů a nové tzv. správné praxi při řazení odpadů a plnění evidenční povinnosti.
V PwC Vám můžeme pomoci s:
V rámci ESG rámce je jedním z dílčích pilířů také zaměření se na zvýšení daňové transparentnosti daňových poplatníků, např. s ohledem na eliminaci agresivního daňového plánování, zveřejnění základních principů fungování a metodik interní daňové politiky atd.
Různé organizace na nadnárodní úrovni (např. OECD, EU, G7) diskutují a přijímají neustále nová opatření (např. aktivity v oblasti akčního plánu BEPS, pravidelné aktualizace seznamu jurisdikcí s nulovým nebo nízkým zdaněním, tzv. daňové ráje, nastavení spravedlivého zdanění u nadnárodních korporací aj.), jejichž cílem je snížení výskytu agresivního daňového plánování a přesouvání zisků do zemí s nulovým či nízkým zdaněním. Daňoví poplatníci však sami, v rámci iniciativy ESG, mohou pomoci s tímto bojem proti agresivnímu daňovému plánování a sami se tak určitou měrou podílet na zvýšení daňové transparentnosti v České republice, EU i jinde ve světě.
Ze zvýšení daňové transparentnosti může profitovat i konkrétní daňový poplatník, který se k takovému kroku v rámci ESG aktivit zaváže (ať už právně, eticky či společensky) – takový daňový poplatník může například využívat implicitních výhod (zvýšení společenského a morálního kreditu či respektu ze strany různých zainteresovaných subjektů – zákazníků, dodavatelů, zaměstnanců, bank a jiných finančních institucí, státních institucí vč. finančních orgánů a jiných stakeholderů, včetně tak se mohou stát vzorem dokonce i pro své konkurenty a start-upy podnikající ve stejné či obdobné oblasti.
V PwC Vám můžeme pomoci s:
Aktuálně diskutovaná ESG problematika a její dopad na jednotlivé společnosti je patrná i v oblasti real estate industry. Oblast real estate a ESG se mimo jiné úzce prolíná s ohledem na životní prostředí a jeho udržitelnost. Nadnárodní veřejné organizace se snaží stále více klást důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie – tj. zejména sluneční, větrné a vodní energie.
Se získáním výše uvedených obnovitelných zdrojů energie významně koreluje i výstavba a následná správa / udržování budov a zařízení, které pomáhají tyto obnovitelné zdroje energie získávat – fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny aj. Tak jak je specifická tato oblast v rámci real estate industry, tak specifická je i související tuzemská účetní a daňová problematika, která se prolíná celým procesem (tj. od samotné výstavby konkrétní budovy / zařízení, přes správu a udržování až po výsledné ukončení operací a následný případný exit, např. prodej businessu).
V PwC Vám můžeme pomoci s: