V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů kč.

16. října 2007 - V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů kč.

Průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers zjistil, že zavedení kontrol k potlačení hospodářské kriminality nestačí. Klíčem k účinnému boji proti podvodům je propojení firemní kultury, etiky a řízení rizik.

Celkem 61 % společností působících v České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, zjistil Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2007 vypracovaný PricewaterhouseCoopers (PwC). Průměrná přímá ztráta v důsledku hospodářské kriminality dosáhla 1,7 milionu USD (34 milionů Kč) na společnost. Více než třetina českých společností utrpěla ztrátu přesahující čtvrt milionu USD (téměř 5 milionů Kč), zatímco v roce 2005 to bylo jen 13 % respondentů.

V průzkumu, který PwC vypracovává každé dva roky, bylo dotázáno 5 400 společností z celého světa včetně 79 předních společností z České republiky. Při zpracování dat jsme spolupracovali s univerzitou Martina Luthera v Německu. Zaměřili jsme se na různé formy hospodářské kriminality ve společnostech, včetně majetkové zpronevěry, zkreslování finančních informací, korupce a uplácení, legalizace výnosů z trestné činnosti, porušování práv duševního vlastnictví a dalších.

Vedle vysokých přímých nákladů vynaložili čeští respondenti v průměru více než 639 000 USD (12 500 000 Kč) na řešení situace vzniklé v důsledku hospodářské kriminality. Téměř dvě třetiny společností rovněž uvedly, že utrpěly nepřímé škody. Nejčastěji se jednalo o čas, který vedení podniku věnovalo řešení situace, snížení pracovní morálky, poškození obchodních vztahů a pověsti společnosti.

Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následuje korupce a uplácení (27 %, což je pokles ze 43 % v roce 2005).

„Společnosti si již podle všeho uvědomily, že korupce má velmi negativní dopad na jejich činnost a že proti ní musí tvrdě bojovat. Nicméně i tak zůstává situace v České republice vážná. Více než 30 % oslovených společností uvedlo, že se během uplynulých dvou let ocitlo v situaci, kdy se domnívaly, že byly požádány o úplatek, a téměř polovina dotázaných společností věří, že ztratily obchodní příležitost, neboť konkurent zřejmě úplatek poskytl,“ uvedl Sirshar Qureshi, partner v oddělení Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers Česká republika.

Pro spáchání hospodářského trestného činu musí být splněny tři podmínky: příležitost, pohnutka a schopnost zdůvodnit si toto jednání. Mezi nejčastější pohnutky pro páchání hospodářské kriminality patřila touha po penězích neboli chamtivost (71 %) a potřeba udržet si nákladný životní styl (59 %). Tyto motivy jsou v České republice dokonce častější, než je celosvětový průměr (57 %, resp. 36 %).

Pachatelé si též musí být schopni své jednání zdůvodnit. Celkem 54 % českých respondentů uvedlo, že pachatelé měli nízký práh pokušení. Ve 40 % případů si pachatelé nebyli vědomi toho, že jejich jednání není správné.

Příležitost spáchat hospodářskou kriminalitu souvisí s kvalitou vnitřních kontrol a – možná ještě více – s úrovní firemní kultury, tedy s loajalitou zaměstnanců a dodržováním etických zásad a předpisů. Třetina českých společností uvedla, že k trestné činnosti vedly nedostatečné vnitřní kontroly, ale téměř dvě třetiny respondentů uvedly důvody spočívající ve firemní kultuře: nízkou loajalitu či příliš velkou anonymitu zaměstnanců a nejasná etická pravidla.

„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“

Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %).

„Hospodářskou kriminalitu nelze úplně vymýtit. Boj s ní připomíná souboj s bájnou Hydrou. Jakmile se vám podaří useknout hlavu jednomu typu hospodářské kriminality, hned se objeví jiný,“ uvedl Steven Skalak, vedoucí partner celosvětové skupiny Forenzních služeb PricewaterhouseCoopers. „Zavedení kontrol nestačí. Úspěch spočívá ve vytvoření takového prostředí, v němž kontrolní systémy a anonymní informační linka budou podpořeny jasnými etickými pravidly, zaměstnanci budou loajální a budou vědět, že zaměstnavatel je podpoří, když upozorní na nesprávné jednání, a že naopak adekvátně postihne všechny pachatele, bez ohledu na to, jakou pozici ve společnosti zastávají.“

KONEC

Bližší informace o hospodářské kriminalitě jsou k dispozici ve zvláštní zprávě o České republice (dostupná na www.pwc.cz či na požádání).

Celosvětová studie je k dispozici na www.pwc.com/crimesurvey.

Přílohy:
- Klíčová zjištění celosvětového průzkumu
- Metodologie
- Terminologie

Poznámky:

1. Skupina Forenzních služeb společnosti PricewaterhouseCoopers působí ve více než 50 zemích světa. Specializované a zkušené odborné týmy pomáhají klientům co nejlépe řídit a snižovat rizika spojená s hospodářskou kriminalitou. Spojení znalostí forenzního účetnictví a citlivých vyšetřovacích postupů umožňuje našim klientům, aby během vyšetřování pokračovali ve své obchodní činnosti, získali zpět ztracené finanční prostředky a zamezili dalším ztrátám. Naše schopnost pomáhat společnostem vyšetřovat a řídit rizika spojená s podvody, zneužíváním pravomocí a nepoctivostí je založena na sdílení zkušeností v rámci mezinárodní sítě odborníků, kteří mají znalosti forenzního účetnictví, forenzních informačních technologií a vyšetřování v soukromém sektoru a zároveň dobře znají fungování regulačních orgánů a státních orgánů činných v trestním řízení.
   
   
2. PricewaterhouseCoopers (www.pwc.cz) poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby pro všechna průmyslová odvětví. Svým klientům pomáháme upevnit důvěru veřejnosti a zvýšit hodnotu jejich podnikání. Díky sdílení znalostí, zkušeností a nápadů více než 146 000 pracovníků ve 150 zemích světa dokážeme svým klientům a partnerům nabídnout nový úhel pohledu a užitečné rady.

Název „PricewaterhouseCoopers“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.

3. Další tiskové zprávy, publikace a studie vydané PricewaterhouseCoopers a články našich odborníků naleznete na http://www.pwc.com/cz/cze/press.

RSS čtečka obsahující přehled tiskových zpráv PricewaterhouseCoopers je k dispozici na adrese http://www.pwc.com/cz/cze/about/press-rm/2007/rss.xml.

Klíčová zjištění celosvětového průzkumu:

• Téměř 43 % společností se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality.
• Průměrná přímá finanční ztráta vzrostla z 1,7 mil. USD na 2,4 mil. USD.
• Dotázané společnosti též utrpěly významné nepřímé škody: ve více než 80 % případů šlo o poškození jejich dobrého jména, snížení pracovní morálky, zhoršení vztahů s obchodními partnery a zvýšení nákladů na jednání s regulačními orgány. 69 % respondentů uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní vliv na cenu jejich akcií.
• Žádné odvětví není vůči hospodářské kriminalitě imunní. Nejčastěji byla hospodářská kriminalita zjištěna v  pojišťovnictví a maloobchodu (57 %), dále ve veřejném sektoru (54 %), finančních službách (46 %) a v automobilovém průmyslu (44 %).
• Nejčastějším typem hospodářské kriminality byla krádež, kterou uvedlo 30 % respondentů (snížení o třetinu v porovnání s rokem 2005). Naopak počet případů legalizace výnosů z trestné činnosti se ztrojnásobil na 12 %. Korupci a uplácení uvedlo 22 % (zvýšení o 40 %) a zkreslování finančních informací 21 % (zvýšení o 36 %) respondentů. S porušením práv duševního vlastnictví se stejně jako před dvěma lety setkalo 16 % dotázaných.
• Studie zjistila přímou úměru mezi velikostí společnosti a výskytem hospodářské kriminality. Celkem 62 % respondentů, kteří zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, se stalo obětí hospodářské kriminality. U společností s 1001– 5000 zaměstnanců to bylo 52 % a u malých společností (s méně než 200 zaměstnanci) jen 32 %.
• Jako nejčastější důvody ke spáchání hospodářské kriminality byly uváděny finanční stimuly (57 %), udržení nákladného životního stylu (36 %) a nespokojenost s dosavadním vývojem kariéry (12 %). Z důvodů na straně zaměstnavatele byly nejčastější nízká loajalita pachatele (34 %), vysoká anonymita mezi zaměstnanci (17 %) a nedostatečné povědomí pachatele o firemní etice (14 %).
• 43 % případů bylo odhaleno prostřednictvím anonymní informační linky či varování. Nejúčinnější kontrolní systém – interní audit – byl úspěšný v 19 % případů.
• Společnosti, které v minulosti podstoupily alespoň jednu zásadní změnu ve své struktuře – fúzi, akvizici, reorganizaci či snižování počtu zaměstnanců – uváděly vyšší počet případů hospodářské kriminality. Okolnosti následující po restrukturalizaci (např. zavádění nových procesů a IT systémů, personální změny a nové definice zodpovědností, vytváření vztahů s novými dodavateli a zákazníky či pronikání na nové trhy) vytvářejí řadu příležitostí k páchání hospodářské kriminality.  

 

Metodologie

Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2007 byl jménem PricewaterhouseCoopers a německé univerzity Martina Luthera proveden renomovanou německou výzkumnou agenturou TNS-Emnid.

Průzkum byl uskutečněn telefonicky ve 40 zemích během května až září 2007. Na otázky odpovídali vedoucí pracovníci z více než 5 400 společností. Respondenti byli generální ředitelé, finanční ředitelé a další vedoucí pracovníci, kteří uvedli, že v příslušné společnosti zodpovídají za prevenci a odhalování trestných činů. Více než polovina respondentů (52 %) působí ve výkonných orgánech nebo ve vedení společnosti a 43 % dotázaných uvedlo, že odpovídají za finance. 

Společnosti byly vybrány náhodně a zaměřili jsme se především na 1 000 největších společností v každé zemi. Cílový počet respondentů v jednotlivých zemích byl určen podle HDP daného státu.

Podrobnější metodologii najdete v globální zprávě na str. 40.

 

Terminologie

• Podvod/hospodářská kriminalita: úmyslné podvodné jednání s cílem připravit někoho o peníze, majetek či práva.
• Majetková zpronevěra (včetně defraudace/podvodného jednání zaměstnance): krádež majetku společnosti (včetně okradení o peníze/zboží či vybavení) řídícími pracovníky společnosti či níže postavenými zaměstnanci s cílem obohatit se.
• Zkreslování finančních informací: Firemní účetnictví je pozměňováno nebo prezentováno způsobem, který neodráží skutečnou hodnotu společnosti či její finanční činnosti.
• Korupce a uplácení (včetně vyděračství a neoprávněného vymáhání): Nezákonné využívání zastávané pozice k získání výhod v rozporu s povinnostmi z pozice vyplývajících. Může se jednat o příslib hospodářského prospěchu nebo jiné formy zvýhodnění, využívání prostředků zastrašování či vydírání. Daným pojmem může být označováno také vlastní přijetí úplatků.
• Legalizace výnosů z trestné činnosti: Jednání, jehož účelem je legalizovat výnosy z trestné činnosti zastíráním jejich skutečného původu.
• Porušení práv duševního vlastnictví (včetně obchodních známek, patentů, falešného zboží či služeb, podnikové špionáže): Tento pojem zahrnuje nelegální kopírování a/nebo distribuci zboží imitujícího značkové výrobky v rozporu s patentovými či autorskými právy a výrobu falešných bankovek a mincí se záměrem dát je do oběhu jako pravé. Spadá pod něj také nezákonné získávání obchodních tajemství nebo interních firemních informací.