Aplikace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví - praktická řešení; IAS 34 - Mezitímní účetní výkaznictví

Praktická řešení

V této pravidelné rubrice vás odborníci PwC seznamují s konkrétními příklady řešení typických otázek, jimiž se dnes zabývá mnoho podniků v souvislosti s aplikací Mezinárodních standardů účetního výkaznictví („IFRS“). Tentokrát se zaměřujeme na problematiku tzv.mezitímního výkaznictví, čili na oblast která je právě v současné době pro řadu společností aktuální.


Úvod

Problematikou mezitímního výkaznictví se zabývá standard IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví Standard sám nenařizuje, které společnosti musí zveřejňovat mezitímní účetní závěrky, jak často nebo za jak dlouho po konci mezitímního období. O těchto skutečnostech rozhodují příslušné orgány (např. regulátoři kapitálových trhů). Standard IAS 34 se používá v případech, kdy společnost má povinnost (nebo pokud se sama rozhodla) připravit a zveřejnit mezitímní účetní závěrku v souladu s IFRS.
Mezitímní účetní závěrka je dokument, který obsahuje buď kompletní účetní závěrku (tzn. připravenou podle standardu IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky) nebo tzv. zkrácenou verzi účetní závěrky podle standardu IAS 34. Zkrácená verze mezitímní účetní závěrky obsahuje zkrácenou rozvahu, zkrácenou výsledovku, zkrácený výkaz peněžních toků, zkrácený výkaz změn vlastního kapitálu a vybrané vysvětlující poznámky.

Platí předpoklad, že každý uživatel mezitímní účetní závěrky společnosti má zároveň k dispozici bezprostředně předchozí roční účetní závěrku. Proto se v mezitímní účetní závěrce neopakují nebo neaktualizují všechny poznámky uvedené v komentáři k roční účetní závěrce. Místo toho je kladen důraz především na vysvětlení událostí a změn, které jsou podstatné pro pochopení vývoje finanční pozice a výkonnosti společnosti od data poslední roční účetní závěrky.

Z výše uvedeného vyplývá, že společnosti sestavující mezitímní účetní závěrku podle IAS 34 bez předchozího sestavení roční účetní závěrky v souladu s IFRS (tedy např. společnosti přecházející k vykazování podle IFRS v roce 2005) musí pečlivě zvážit, zda jsou schopny ve svých mezitímních účetních závěrkách své finanční informace zestručnit. V oblastech, kde došlo ke změnám účetních pravidel či požadavků na zveřejňování informací v důsledku přechodu od dosud používaných účetních pravidel k IFRS bude nutné poskytnout informace v plném rozsahu.

Společnosti přecházející k vykazování podle IFRS v roce 2005, sestavující mezitímní účetní závěrky v průběhu tohoto roku, musí také pamatovat na dodatečné požadavky na zveřejňování informací v mezitímních účetních závěrkách obsažené ve standardu IFRS 1. K těmto dodatečným informacím patří sesouhlasení dopadu přechodu k vykazování podle IFRS na čistý zisk/ztrátu a na vlastní kapitál k požadovaným datům a dále informace o aplikaci výjimek povolených standardem IFRS 1.
V následujících příkladech se zaměřujeme na vybrané aspekty mezitímního účetního výkaznictví podle standardu IAS 34.


Otázka 1 – Srovnatelné informace v mezitímní účetní závěrce

Společnosti musí v mezitímních účetních závěrkách prezentovat údaje za běžné a srovnatelné mezitímní období. Za jaká období musí společnost uvádět informace pokud sestavuje čtvrtletní účetní závěrku k 30. 9. 2005 podle standardu IAS 34? Společnost sestavuje roční účetní závěrky k datu 31.12. každého roku.


Řešení 1

Společnost musí prezentovat údaje v jednotlivých součástech mezitímní účetní závěrky podle následujícího přehledu:

 

U výsledovky musí společnost uvádět nejenom kumulativní údaje od počátku řádného účetního období (v tomto případě za 9 měsíců), ale také údaje za současné mezitímní období, tj. údaje za čtvrtletí končící 30. 9. 2005).


Otázka 2 – Dodatečná mezitímní období

Za jakých okolností může společnostuvádět ve své mezitímní účetní závěrce údaje za dodatečná mezitímní období? Uvažujme situaci společnosti Kvítko a..s, která se zabývá pěstováním a dodávkami květin pro květinářství a řetězce supermarketů. Vedení společnosti sestavuje čtvrtletní účetní závěrky. 60% výnosů společnosti Kvítko, a.s. je realizováno v období mezi únorem a květnem, v důsledku svátků Svatého Valentýna a Dne matek.


Řešení 2

Mezitímní účetní závěrky mohou být rozšířeny u společností jejichž podnikání má výrazně sezónní charakter, o údaje za 12 měsíců končících k mezitímnímu rozvahovému dni a za srovnatelné dvanáctiměsíční období. Mezitímní účetní závěrky společností podnikajících v obchodováni s květinami by pro uživatele získaly větší hodnotu uvedením dodatečných informací ve výsledovce za každé poslední dvanáctiměsíční období, včetně srovnatelných informací.


Otázka 3 – Shoda s IFRS

Vedení společnosti by nemělo popisovat uváděné finanční informace jako informace připravené ve shodě s IFRS, pokud nejsou ve shodě se všemi požadavky všech standardů IFRS/IAS a se všemi interpretacemi. Jak mají společnosti předkládající primární výkazy v plném rozsahu a zkrácenou přílohu zveřejňovat informaci o souladu s IFRS?

Uvažujme např. situaci společnosti ABC, která je kótovaná na veřejném kapitálovém trhu, a která sestavuje čtvrtletní účetní závěrky podle standardu IAS 34. Společnost ABC sestavuje rozvahu, výsledovku, výkaz změn vlastního kapitálu a výkaz cash flow v plném rozsahu, a doplňuje je o vybraný komentář.


Řešení 3

Společnost ABC by měla zveřejnit skutečnost, že její mezitímní účetní závěrka ve zkráceném rozsahu byla sestavena ve shodě se standardem IAS 34. Mezitímní účetní závěrka by měla být nazývána zkráceným souborem mezitímní účetní závěrky, a to i přesto, že primární výkazy byly sestaveny jako úplné. Účetní závěrka nemůže být prezentována jako závěrka sestavená ve shodě s IFRS, jelikož neuvedení určitých informací v příloze znamená, že tato závěrka není ve shodě se všemi požadavky příslušných relevantních standardů.