Aplikace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví - Praktické problémy při účtování odložené daně podle IAS 12 - Daně ze zisku

Praktická řešení

V této pravidelné rubrice vás odborníci PwC seznamují s konkrétními příklady řešení otázek, jimiž se dnes zabývá mnoho podniků v souvislosti s aplikací Mezinárodních standardů účetního výkaznictví („IFRS“). V tomto čísle se věnujeme praktickým problémům při účtování odložené daně dle standardu IAS 12 - Daně ze zisku.

Otázka 1

Společnost určuje přechodné rozdíly v konsolidované účetní závěrce porovnáním účetních hodnot aktiv a závazků v konsolidované účetní závěrce s jejich daňovými hodnotami.
Měla by společnost vykázat odloženou daňovou pohledávku z konsolidační úpravy ocenění zásob prodaných v rámci konsolidačního celku o ziskovou marži ?

Příklad 1

Dceřiná společnost prodala zásoby v pořizovací ceně 60 000 Kč své mateřské společnosti za 70 000 Kč a mateřská společnost tyto zásoby ke konci roku stále drží. Při konsolidaci se upraví ocenění zásob o 10 000 Kč oproti konsolidovanému výkazu zisku a ztráty.
Obě společnosti mají sídlo v jiných státech, daňová sazba pro mateřskou společnost je 40 % a pro dceřinou společnost 30 %.

Řešení 1

Prodej zásob mezi dvěma společnostmi je událostí která, mění daňovou hodnotu zásob. Rozdíl ve výši 10 000 mezi účetní hodnotou zásob v konsolidované účetní závěrce (60 000) a daňovou hodnotou ve výši 70 000 pro mateřskou společnost je odčitatelným přechodným rozdílem.
Daňová sazba pro mateřskou společnost, která je vlastníkem zásob, je sazbou, u níž se předpokládá že bude využita v okamžiku prodeje zásob. Odložená daňová pohledávka, která se vykáže v konsolidované účetní závěrce, by tudíž měla být spočítána s využitím daňové sazby pro mateřskou společnost.
Odložená daňová pohledávka činí 4 000 Kč = 10 000 Kč x 40 %. 

Otázka 2

Hodnota odložené daně se může měnit, i když nenastala žádná změna v přechodných rozdílech. Může k tomu dojít například změnou daňových sazeb nebo jiných daňových pravidel. Může společnost vykázat změny odložené daně vyplývající ze změny daňové sazby z důvodu změny právní formy společnosti v průběhu roku přímo ve vlastním kapitálu ?

Příklad 2

31. srpna 2004 společnost změnila svoji právní formu. Její zisky tedy budou zdaňovány vyšší daňovou sazbou než dříve. 

Řešení 2

Ne, daňové efekty změny sazby se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, pokud se nevztahují k položkám vykázaným přímo ve vlastním kapitálu (jako např. přecenění pozemků). Společnost musí zveřejnit změnu v právním a daňovém statutu společnosti a vyčíslit tuto změnu v příloze k účetní závěrce.

Otázka 3

V případě, že neexistují dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly jednoho plátce daně ve vztahu ke stejnému finančnímu úřadu, odložená daňová pohledávka by měla být vykázána do výše budoucích daňových zisků.
Může společnost vykázat odloženou daňovou pohledávku v případě, že společnost v minulosti nebyla zisková ?

Příklad 3

Společnost C podstupuje reorganizaci. Součástí reorganizace je převod oddělení IT služeb do nové společnosti A.
Společnost A bude mít z důvodu převodu penzijních závazků odčitatelné přechodné rozdíly.
Vedení předpokládá, že společnost A bude za první rok ztrátová a až v dalších letech zisková. Předpokládané budoucí zisky jsou založeny na předpokladu tržeb vůči třetím stranám.

Řešení 3 

Společnost A by neměla vykázat odloženou daňovou pohledávku. Ziskovost společnosti záleží na tržbách vůči třetím stranám, se kterými nemá vedení doposud zkušenosti. Společnost by tedy neměla vykázat odloženou daňovou pohledávku, neboť není pravděpodobné, že v budoucnu budou k dispozici dostatečné daňové zisky. 

Otázka 4

Odložený daňový závazek se oceňuje daňovou sazbou, který bude platný pro období, ve kterém se závazek bude platit finančnímu úřadu.
Která daňová sazba se má použít pro ocenění odloženého daňového závazku z přecenění pozemku ? 

Příklad 4 

Společnost A provozuje svoji činnost v zemi Z. Společnost přecenila pozemek, na němž leží výrobní závod, a rozdíl z přecenění vykázala přímo ve vlastním kapitálu. Daňová sazba, která se použije na prodej dlouhodobého majetku, je 30 %, a daňová sazba pro zdanění ostatních zisků je 40 %. 

Řešení 4 

Společnost by měla pro ocenění odloženého daňového závazku použít sazbu pro prodej dlouhodobého majetku, tedy 30 %.

Rozdíl mezi přeceněnou hodnotou pozemku a jeho daňovou hodnotou je přechodným rozdílem a dává vzniknout odloženému daňovému závazku. Tato odložená daň by měla být vykázána přímo ve vlastním kapitálu, neboť rozdíl z přecenění je také vykazován přímo ve vlastním kapitálu.

Pozemky jsou neodpisovatelná aktiva. Odložený daňový závazek vznikající z přecenění je oceňován na základě daňových efektů realizace účetní hodnoty pozemku prodejem, neboť přeceněná hodnota pozemku není odepisována.