A jak dál? Finanční instituce se musí přizpůsobit novému světu zásadními změnami svého modelu, tvrdí studie PricewaterhouseCoopers

25. února 2009 - Ve světovém finančnictví dochází k zásadním změnám, uvádí studie PricewaterhouseCoopers (PwC) nazvaná „A jak dál?“ (The day after tomorrow). Finanční instituce se snaží přizpůsobit změnám, které jsou důsledkem úvěrové krize. Studie PwC analyzuje trendy a modely, které z této situace vyplývají.

Podle PwC se nový model finančních služeb vyznačuje těmito hlavními rysy:

• zrychlený přesun ekonomické síly na východ (zejména do rychle se rozvíjejících ekonomik Brazílie, Ruska, Indie a Číny)
• jednodušší a transparentnější fungování bank vycházející z tradičního pojetí bankovnictví
• aktivnější role vlád v bankách, která může vést k významným střetům zájmů
• přísnější správa bank založená na regulaci na státní i mezinárodní úrovni
• potřeba vytvořit udržitelný obchodní model, který finančním institucím pomůže přejít od boje o přežití k dlouhodobé strategii

Jeremy Scott, světový vedoucí skupiny pro finanční služby, PricewaterhouseCoopers, řekl:

„Transformace finančních institucí, kterou dnes zažíváme, je bezprecedentní. S pokračující finanční krizí začínají být jisté jen nejistoty. V některých případech už nelze postupovat tak, jak to bylo dosud běžné, a ve finančním sektoru můžeme očekávat rozsáhlé změny. Provázanost světových trhů a přání řady zainteresovaných stran – vlád, regulačních orgánů, vedení a akcionářů – vrátit se ke stabilnějším časům si žádají opatření, která pomohou vyřešit stávající nejistou situaci.“

Mezi hlavní zjištění studie patří:

• Přesun světové finanční síly směrem na východ

  Přesun finanční síly ze západu na východ se zrychlil. V důsledku úvěrové krize „splaskla“ kapitálová bublina založená na investičních tocích vyvolaných makroekonomickou nerovnováhou světové ekonomiky dominované vlivem USA. Nový model světového obchodu a investic, který bude výsledkem tohoto zásadního přeskupení, bude velmi odlišný od dosavadního systému s centrem v USA.

• Návrat k tradičnímu pojetí bankovnictví

  Budoucí bankovnictví se bude vyznačovat menším, přísněji regulovaným bankovním systémem a převahou univerzálních bank. Paralelní bankovní systém bude z velké části opuštěn. Banky, které se pro zajištění své likvidity spoléhaly na kapitálové trhy a které se úzce specializovaly spíše než aby fungovaly univerzálně, se budou muset restrukturalizovat. Tento návrat k tradičnímu pojetí bankovnictví povede k tomu, že bankovní model bude jednodušší, odolnější vůči rizikům a transparentnější. Banky budou dosahovat nižších zisků, ale výnosy po započtení rizika nebudou výrazně nižší, protože tento obchodní model bude celkově méně rizikový. Banky si ponechají větší část svých výnosů a ponesou více zodpovědnosti za ověřování kvality úvěrů.

Paul Cunningham, vedoucí partner pro finanční služby, PricewaterhouseCoopers ČR, uvedl:

„Je zřejmé, že tradiční ´Art of Banking´, tedy přijímání vkladů a poskytování úvěrů, bylo v nedávné době v některých zemích spíše okrajovou záležitostí a banky se pouštěly do řady dalších aktivit, na něž se nevztahovaly požadavky kapitálové přiměřenosti.

V tradičním pojetí bankovnictví svěřují lidé bance peníze, které momentálně nepotřebují. Hlavním úkolem banky je rozumným způsobem využít tyto finance tak, aby z výnosu mohla vrátit vklad, vyplatit klientovi úroky a zároveň dosáhnout přiměřené marže, která pokryje provozní náklady a zajistí uspokojivý zisk.

Je tedy logické, že banky jsou odpovědné především svým klientům-vkladatelům. Poskytování úvěrů podnikům, které mají ekonomické problémy, je nutné velmi pečlivě a opatrně zvažovat. Obezřetnost při poskytování úvěrů je nezbytná a bankovnictví skutečně zažívá návrat ke svým základům.“

• Aktivnější role vlády

  Očekává se, že vlády budou více zasahovat do provozu finančního systému, aby stimulovaly chod svých ekonomik. Takové zásahy jsou již patrné v USA a ve Velké Británii, kde je na státem podporované banky vyvíjen nátlak ohledně majetků zabavených bankou pro nesplácení dluhu a půjček pro malé a středně velké podniky. Můžeme zřejmě očekávat ještě větší konflikty, až vlády začnou pod vlivem veřejného mínění uplatňovat vliv na bankovní správu, zdanění, způsob vyplácení dividend a platovou politiku. Poté, co se bankám dostalo obrovské vládní pomoci, bude veřejnost očekávat, že banky změní své chování a více zohlední veřejné zájmy spíše než zájmy svých akcionářů.

• Snaha o regulaci s nulovým rizikem

  Základní slabiny současného regulačního systému již byly zjištěny a nyní jsou na řadě zásadní změny v regulačním prostředí. Je zřejmé, že finanční sektor není možné regulovat pouze na národní úrovni. Skupina G20 již navrhla „Akční plán“ pro reformu regulačního systému. Jelikož založení jednoho regulačního orgánu by mohlo být spojeno s řadou konfliktů zájmů, je nutné tuto variantu důkladně zvážit. Tzv. on-shore banky (tj. regulované banky mimo daňové ráje) budou podléhat silnějšímu dohledu a ve více oblastech. Nejdůležitější bude finanční stabilita a vše, co by ji mohlo ovlivnit, bude nějakým způsobem regulováno. Tento dohled bude pojen s větším vlivem vlád na strategii státem podporovaných bank.

• Mimořádné rozpočtové problémy

  Západní vlády budou čelit vážným rozpočtovým problémům, neboť ekonomická recese a propad cen aktiv sníží jejich daňové příjmy. Bankám se sice dostane krátkodobé úlevy, ale z dlouhodobého hlediska mohou očekávat vyšší zdanění. Vzhledem k podílu finančních služeb na celkové ekonomice vyspělých států je přirozené, že se vlády budou snažit tento sektor co nejvíce zdanit.

• Od boje o přežití k udržitelné strategii

  Finanční instituce se musí ubránit pokušení pouze reagovat na vývoj situace a nezabývat se dlouhodobou strategií. Zároveň se také musí přizpůsobit nové realitě podnikání, kdy budou velkou roli hrát zájmy různých zainteresovaných stran, zejména vlády a veřejnosti.

KONEC

Poznámky

1. Studii A jak dál? (The Day After Tomorrow) si můžete stáhnout zde.
   
   

2. PricewaterhouseCoopers (www.pwc.cz) poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby pro všechna průmyslová odvětví. Svým klientům pomáháme upevnit důvěru veřejnosti a zvýšit hodnotu jejich podnikání. Díky sdílení znalostí, zkušeností a nápadů více než 155 000 pracovníků ve 153 zemích světa dokážeme svým klientům a partnerům nabídnout nový úhel pohledu a užitečné rady.
   
   Název „PricewaterhouseCoopers“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.
   
   Další tiskové zprávy, publikace, studie a články odborníků PricewaterhouseCoopers naleznete v Tiskovém centru.

   
   

    Odebírat tiskové zprávy PwC pomocí RSS kanálu.