Insolvenční lekce

Autor(ka): Marcela Alföldi Šperkerová
Publikace: Euro
Datum: 14.8. 2006
Strana: 42

Příklad LG. Philips ukazuje, jak je nový zákon potřebný. V České republice začne platit až za rok.

Slovenská dcera holdingu LG.Philips se podobně jako její česká sestra dostala počátkem letošního roku do krize. Stalo se tak v okamžiku, kdy mateřská společnost se sídlem v Nizozemsku zkrachovala. Obě dcery se rozhodly pro ozdravnou kúru, jenže oproti Slovensku věc v Česku spíše vázne.
Slovenský management tehdy podal k soudu návrh na konkurz. Soud pak do patnácti dnů rozhodl o začátku konkurzního řízení a určil předběžného správce. Ten nakonec s věřiteli vyjednal restrukturalizaci, protože výnos by mohl být oproti klasickému konkurzu zhruba dvojnásobný. Správce připravil náčrt restrukturalizace, který byl koncem února podán k soudu a již v polovině března soud souhlasil s ozdravným procesem. Pak začala běžet devadesátidenní lhůta na přípravu podrobného projektu, který už nyní čeká jen na vyjádření soudce. Věřitelský výbor už ho schválil.
Jak je to v Česku? I v tuzemsku podal LG.Philips návrh na vyrovnání, soud ho nakonec také schválil, ale posuzoval ho bezmála dva měsíce. Vše jde zkrátka mnohem pomaleji a méně pružně.

Česko-slovenský rozdíl

„U nás má celý proces jen jednu fázi, a není tak možné otestovat reakci věřitelů či soudu. Slovenský posudek však takovou možnost dává a do detailního plánu se pak zanesou různé výhrady věřitelů či soudce,“ konstatuje Petr Smutný, ředitel restrukturalizací PwC, která radí jak při vyrovnání české, tak slovenské LG.Philips.
Na rozdílech mezi řešením obou dcer LG.Philips je dobře vidět disproporce mezi českým a slovenským zákonem. K nejmarkantnějším patří, že na Slovensku se soud musí k plánu vyjádřit během pouhých dvou týdnů. V Česku není žádná lhůta stanovena, což vede k průtahům, jimiž jsou tuzemské soudy pověstné. Přitom platí, že pokud se soudce rozhoduje příliš dlouho, krize v podniku se jen prohlubuje. Existují však i další rozdíly, které v Česku vyrovnaní komplikují, na Slovensku urychlují.
„V českém zákoně je u vyrovnání stanovena minimální částka třiceti procent pro nezajištěné věřitele a stejně postavení věřitelé musí být uspokojeni totožně. Na Slovensku jsou flexibilnější, žádná taková taxativní pravidla tam nejsou, a je tudíž mnohem více variací. Dokonce je možné se s věřiteli individuálně vypořádat, například kapitalizací pohledávek. Žádný věřitel však nesmí být zvýhodněn,“ porovnává Smutný. Ještě větší paradox přináší v Česku samotný institut vyrovnání. Není totiž zcela jasné, zda se do něj mají zahrnout všechny závazky, nebo jen ty splatné. „V podstatě jsme měli na uvedený problém dva právní názory se zcela opačným verdiktem,“ uvádí Smutný. Slovenský zákon naopak dává přesný návod pro jednotlivé metody a poskytuje přitom i mnohem větší prostor pro dohodu s věřiteli.
Český zákon i přes více než dvacet novelizací neodpovídá potřebám podnikatelského prostředí. Například vyrovnání je téměř neproveditelné. Ostatně i statistika tomu odpovídá: vloni bylo nově prohlášeno 1230 konkurzů, vyrovnání bylo povoleno však jen v šesti případech. V minulých letech byl tento poměr pro vyrovnání leckdy ještě nepříznivější. Vyrovnáním prošly například Vítkovice, ŽDB, LET Kunovice či Zetor, ovšem často za asistence státu. „Stávající úprava ponoukala k likvidační formě. Jen díky osobní statečnosti některých správců byla v několika případech udržena výroba v podniku,“ dodává Smutný.

Do roka a do dne

Česko se však má brzy dočkat zlepšení. Od 1. července 2007 bude totiž platit nový insolvenční zákon, který - podobně jako u sousedů - zavádí vedle konkurzu institut reorganizace a oddlužení, zpřísňuje lhůty a definici úpadku dlužníka, posiluje postavení věřitelů, zavádí sankce pro ty, kteří uplatňují neoprávněné pohledávky a zřizuje veřejně on-line přístupný insolvenční rejstřík (viz tabulka).
Už nyní se ale ozývají kritici nové normy. Musí se k ní totiž nastavit i odpovídající právní prostředí, což například znamená doladit jiné související zákony. "A všichni dotčení – soudci, správci, banky jakožto největší věřitelé, finanční úřady - se musejí na nový zákon připravit. Když se to nestihne, tak se mohou pozitiva přetavit v negativa, což si uvědomují i tvůrci zákona,“ upozorňuje konkurzní správce Petr Dostál, který řídil například úspěšný ozdravný proces v pražském podniku ČKD Dopravní systémy.
Včasný vznik takzvaného doprovodného zákona přitom visí na vlásku. Vůbec mu například nenahrává současné povolební politické vakuum. Drobné pochyby vzbuzují také některé úpravy v samém znění novely, například vysoké pravomoci věřitelů. „Není potom zcela jisté, kdo bude procesu velet, zda soud, či věřitelé. Ale to se může vyjasnit až za chodu,“ doplnil Dostál.
Tvůrci zákona nicméně očekávají, že klady převáží. S novelou například výrazně stoupne podíl oddlužení, a to především na úkor nepopulárních exekucí, které jsou nyní stěžejním způsobem likvidace nesplácených pohledávek v nepodnikatelském sektoru.

 
Dosluhující a nový insolvenční zákon
 

Nyní

  • Konkurz
  • Vyrovnání

Nově

  • Konkurz
  • Reorganizace
  • Oddlužení
  • Zvláštní úprava pro finanční instituce


Reorganizace místo likvidace

Nyní
Nejčastější formou byla likvidace podniku v konkurzu, vyrovnání bylo jen velmi řídké, podnik v chodu dokázala udržet jen hrstka konkurzních správců.

Nově

Reorganizace (týká se jen firem s obratem nad 100 milionů korun ročně nebo s více než 100 zaměstnanci) umožní zachování provozu podniku, zachování pracovních míst a také vyšší uspokojení věřitelů, než by bylo dosaženo konkurzem. Dlužníkovi přitom zůstává kontrola nad provozem podniku. Věřitelé mají rozhodující slovo při rozhodnutí, zda úpadek bude řešen konkurzem či reorganizací. Pomůže také úprava úvěrového financování, která umožní lépe než dosud získávat dlužníkům v úpadku finanční prostředky a dodávky nezbytné pro pokračující provoz podniku.
 
Ustanovení správce

Nyní
Správce jmenuje soudce, který prohlašuje konkurz, v okamžiku prohlášení konkurzu. Věřitelé mohou pouze iniciovat odvolání správce soudem, záleží však na posouzení soudu, zda-li na takový návrh přistoupí.

Nově
V okamžiku rozhodnutí o úpadku vybírá správce předseda insolvenčního soudu. To má zamezit korupci při výběru správců. První schůze věřitelů může správce jmenovaného soudem odvolat a jmenovat správce, kterého si věřitelé sami vyberou.

Řešení úpadku

Nyní
Způsob řešení úpadku je určen již návrhem na zahájení řízení. Navrhovatel může podat pouze návrh na prohlášení konkurzu nebo návrh na povolení vyrovnání.

Nově
S insolvenčním návrhem nemusí být spojen návrh na způsob řešení úpadku. První fáze řízení je společná, o způsobu řešení úpadku se rozhoduje až ve lhůtě tří měsíců od rozhodnutí o úpadku.

Oddlužení místo exekuce

Nyní
Dluhy fyzických osob se řeší exekucí.

Nově
Institut oddlužení se bude používat především na řešení úpadku fyzických osob, které se v dohodnutém plánu zaváží splatit část svých dluhů. Část nesplacených dluhů pak může soud odpustit. Věřitelé dosáhnou vyššího výnosu než při konkurzu.

Rychlejší informovanost
Nyní
Hlavním médiem pro zveřejňování informací o průběhu řízení je Obchodní věstník. Pro většinu písemností platí, že se považují za doručené momentem zveřejnění v Obchodním věstníku.

Nově

Zřídí se Insolvenční rejstřík jako veřejně přístupná databáze. Za doručené se bude většina rozhodnutí považovat zveřejněním v Insolvenčním rejstříku, což značně usnadní získávání informací a zvýší transparentnost procesu.

Rychlejší řízení

Nyní Pro úkony dosud žádné lhůty nejsou dány, což způsobuje průtahy.
Nově Pro mnohé úkony zavádí nový zákon lhůty, což povede ke zkrácení řízení. Například:

  • Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání.
  • Schůzi insolvenčních věřitelů svolá insolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do dvou měsíců od rozhodnutí o úpadku.
  • Moratorium (v tomto období není možno prohlásit úpadek dlužníka) může trvat maximálně tři měsíce.
  • Lhůta sedmi dnů pro odmítnutí vadného insolvenčního návrhu soudem.
  • Lhůta patnácti dnů pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužníka.

Větší uspokojení zajištěných věřitelů

Nyní Mají nárok pouze na 70 procent výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění. Pokud to nestačí k úhradě celé jejich pohledávky, přesouvá se zbylá část mezi nezajištěné pohledávky. Úprava vede k přehnanému zajišťování a financování zajištěných pohledávek tak prodražuje.
Nově Zajištění věřitelé mají nárok na získání celého výtěžku ze zpeněžení předmětu zajištění, sníženého pouze o náklady spojené se zpeněžením, které však nesmějí přesáhnout pět procent hodnoty zajištění.

Definice úpadku pro insolvenci

Nyní Vágní formulace: dlužník není schopen plnit své závazky po delší dobu.
Nově Stanovena explicitní lhůta: insolvence vzniká, není-li dlužník schopen plnit splatné závazky po dobu 30 dnů.

Definice úpadku pro předlužení

Nyní Podmínka je, aby splatné závazky byly vyšší než majetek.
Nově Podmínka je, aby veškeré závazky byly vyšší než majetek. Lépe vystihuje ekonomickou logiku předlužení, které de-facto nastává, jsou-li závazky vyšší než majetek.

Prodej podniku jako celku

Nyní Správce může prodat dlužníkův podnik jedinou smlouvou. Potřebuje k tomu jen souhlas soudu. Od  věřitelského výboru se vyžaduje jen vyjádření, nikoli však souhlas. Zákon neumožňuje, aby schůze věřitelů předem rozhodla, že správce má postupovat prodejem podniku jako celku. Není dostatečně upraveno ocenění jednotlivých položek pro účely rozdělení výnosu mezi zajištěné a nezajištěné věřitele.
Nově Schůze věřitelů může rozhodnout, že v konkurzu má správce prodat podnik dlužníka jako celek. K co nejrychlejšímu prodeji je správce motivován tím, že od okamžiku rozhodnutí jsou pohledávky zajištěných věřitelů úročeny. K uzavření smlouvy o prodeji podniku je nutný souhlas jak soudu, tak i věřitelského výboru.
Na nabyvatele přecházejí pouze práva a závazky z pracovněprávních vztahů, nikoli ostatní závazky související s podnikem.

Bič na švindlíře

Nyní Dosud není upraveno
Nově Zavádí se sankce za přihlášení buď neexistující pohledávky, či pohledávky překračující skutečnou výši. Pokud je skutečná pohledávka dokonce nižší než 50 procent přihlášené částky, pak nebude věřitel takové pohledávky vůbec uspokojen. Navíc zaplatí pokutu ve výši odpovídající nadhodnocení. Obdoba platí pro nepravdivé tvrzení o zajištění pohledávky.