Archiv – výběr z dřívějších článků v tištěných médiích (2003-2009)

Co musíte umět (a co vás zaměstnavatel naučí)?

Helena Hrubešová, Hospodářské noviny

Někdy to působí až paradoxním dojmem. Řada společností nabízí propracované trainee programy, zvláštní školicí a rozvojové plány pro absolventy – a přitom uchazeč snadno nabude dojmu, že bez předchozí několikaleté praxe nemá vůbec smysl o zaměstnání požádat. Jak to tedy vlastně je? Co musíte umět, abyste se »líbili« společnosti, u níž chcete pracovat, a co vás naučí opěvované tréninkové programy?

Je pochopitelné, že u specifických oborů je třeba mít hluboké a specializované odborné dovednosti, možná i zkušenosti z odborné praxe. Obecně ale společnosti hledají lidi, u nichž lze předpokládat dostatečný potenciál – k výkonu dané práce, ale také k dlouhodobému rozvoji v oblasti odborné, kariérní i osobní. Tedy lidi, kteří budou pro firmu užiteční nejen svou prací, ale i dalšími částmi své osobnosti. Určité profesní a odborné znalosti – pokud se nejedná o medicínu, stavařinu a podobné obory – vás nakonec firma skutečně může naučit během zaškolovacích programů. Pro řadu společností jsou ale důležité obecné dovednosti, které jste během studia i mimo něj získali. A jsme tak trochu tam, kde jsme byli – co jsou tyto »obecně užitečné« dovednosti a jak je vytouženému zaměstnavateli dokázat?

Každá společnost se soustředí na něco jiného, ale zpravidla v jejich výčtu nechybí vlastnosti jako motivace, iniciativa, ochota na sobě pracovat a rozvíjet se. Dále schopnost práce s informacemi, analytické a logické myšlení. Pokud jde o mezilidské vztahy, pak se cení otevřenost, týmová práce, schopnost řešit problémy a rozhodovat se, přiměřená asertivita (a věřte, že důraz bývá na slově přiměřená…). A jak tohle všechno během půlhodinového pohovoru ukázat?

Především je dobré brát vážně doporučení, že své schopnosti a dovednosti můžete »prodat« prostřednictvím jakékoli zkušenosti. Opakovaně se při přijímacích řízeních setkáváme u studentů s odpovědí, že předchozí pracovní praxi nemají, »jen studovali«, takže vlastně nemohou o sobě říct (natož prokázat) nic. To ale není pravda. Málokdo během zhruba 23 let svého života nedělal něco, co by ukázalo, co dokáže: jak přistupuje ke svému rozvoji, jak umí řešit problémové situace, jaké má organizační a komunikační dovednosti atd. Situaci, na níž doložíte, že jste člověkem, který si umí poradit a který na sobě pracuje, můžete najít na letní brigádě, v rámci aktivit na univerzitě, při pořádání divadelního festivalu ve vašem rodném městě, ve sportu, při dobrovolnické činnosti a tak dále.

Mít za sebou nějakou pracovní zkušenost ale nestačí. Často se setkáváme se studenty, kteří neumí vysvětlit, co vlastně v dané společnosti dělali, jestli a proč se jim práce líbila či nikoli, jaké měli zodpovědnosti, jaké museli řešit situace a co se naučili. O to ale při přijímacím pohovoru jde. Jinými slovy nejde o výčet zkušeností, ale o to, co vám tyto zkušenosti daly.

Podobně jako odborné praxe se někdy studenti bojí otázek na pobyt v zahraničí. Opět ale jde hlavně o to, co jste si »odnesli«. Naučili jste se jednat v neznámém prostředí? Řešit různé problémové situace? Otevřeně komunikovat? Zlepšili jste své jazykové dovednosti? Z hlediska zaměstnavatele je stáž především signálem, který vypovídá o aktivním přístupu k vlastnímu rozvoji. Na druhou stranu tento signál můžete vyslat i jinými způsoby a je jen na vás, abyste si to uvědomili.

Jinou obavou, na kterou často narážíme, je znalost angličtiny. V dnešní době už je angličtina na komunikativní úrovni běžným požadavkem, alespoň u větších firem. Mezinárodní certifikát je sice určitým ukazatelem, ale pro řadu společností není úplně směrodatný. Dávají přednost možnosti otestovat si, jak uchazeč angličtinou vládne v praxi. U řady firem proto počítejte se vstupními testy angličtiny, jejichž smyslem je ověřit, zda zvládnete každodenní ústní i písemnou komunikaci – v rámci společnosti i s klienty. Pomůže vám, když umíte základní odborné výrazy z oboru, o nějž máte zájem, ale testy se zpravidla dají absolvovat i bez této znalosti. Potřebnou odbornou slovní zásobu si určitě osvojíte už během krátkého působení ve společnosti.

I z »malých« zkušeností umí personalista udělat »velké« závěry. Ze všeho nejdůležitější ale možná je to, aby z vás bylo cítit, že víte, proč se hlásíte právě na tuhle pozici v tomto oboru a proč chcete pracovat právě v této společnosti.



Jak přiblížit své schopnosti

Uveďme příklad: Účastnil jste se aktivit spojených s ochranou životního prostředí. Co teď s tím? Řekněte, jak konkrétně jste byl zapojen, jaké činnosti jste dělal, jaké nasazení to pro vás znamenalo:

  • časové vytížení navíc ke studiu
  • komunikace s různými podniky a úřady
  • nutnost někoho přesvědčit
  • potřeba pracovat v týmu
  • práce s cizojazyčnými odbornými texty
  • nutnost plánovat a organizovat



Ujasněte si, čeho jste dosáhl a co jste se naučil:

  • získal jste nového sponzora?
  • napsal/přeložil jste nové dokumenty pro danou organizaci?
  • pomohl jste s pořádání nějaké akce?
  • navrhl jste nové webové stránky?
  • dal jste dohromady nový tým?
  • propagoval jste cíle organizace na škole?
  • vymyslel jste projekt pro nějakou obec?
  • poznal jste legislativu EU?

Jak správně na pohovor?

Helena Hrubešová, Lidové noviny

Každý z nás ví, že na pohovoru je důležité zaujmout a co nejlépe se představit. Ne každý už ví, jakým způsobem toho docílit. Pokud vás zaujme inzerát, náplň konkrétní pozice a splňujete požadavky uvedené v inzerátu, je dobré, abyste v první řadě vyhledali webové stránky dané firmy. Je důležité zjistit alespoň základní informace o společnosti, jak kvůli vlastní jistotě, tak pro dobrý dojem u pohovoru. U pohovoru opravdu většinou dojde na otázku: Co víte o naší společnosti? Je dobré si přečíst, čím se firma zabývá, zda je česká či mezinárodní, kolik má zhruba zaměstnanců apod.

Pohovor je strukturovaný proces Když si domlouváte čas a místo setkání, nezapomeňte si vzít kontakt na člověka, s nímž jednáte, abyste se mohli včas omluvit, pokud se nemůžete dostavit. Zjistěte si také, z čeho se výběrové řízení skládá, kolik má kol a jak dlouho bude trvat. Někdy půjde o jeden či dva pohovory, ale častěji je to strukturovaný proces, který může být rozložen do více dnů.

Právě proto, že nemusíte a nemůžete znát všechny skutečnosti o svém budoucím zaměstnavateli, očekává se, že během pohovoru budete klást otázky. Mohou se týkat společnosti jako celku, oddělení, do něhož se hlásíte, práce, kterou budete dělat, apod. I tím ukážete, že jste o své budoucí práci a pozici přemýšleli. Neptejte se ale jen na práci, promluvte si o vaší dlouhodobé perspektivě a možnostech rozvoje. Dáte tím najevo, že se chcete rozvíjet a pracovat na sobě – a že očekáváte, že vás v tom váš zaměstnavatel podpoří. Svůj aktivní vstup do rozhovoru ale raději nezačínejte otázkou o výši nabízeného platu. S dotazem na vaše finanční očekávání zpravidla přijdou sami zástupci společnosti. Vy byste si měli před setkáním s personalistou ujasnit svá očekávání, nejlépe v určitém rozmezí. Nepodceňujte se, ale ani nepřeceňujte. Vezměte v úvahu to, že celková odměna se skládá z více složek-základní plat, bonusy za výkon, zaměstnanecké výhody, možnosti školení a dalšího vzdělávání.

Důležité je také jasně a srozumitelně se vyjadřovat, zaměřit se na fakta, nepopisovat přílišné detaily, neskákat z jedné části životopisu na druhou a celkově být aktivním účastníkem pohovoru. Doporučuji si v hlavě předem připravit vlastní prezentaci a nezapomenout sdělit zásadní informace, jako jsou osobní údaje, vzdělání, praxe, jazykové a počítačové znalosti, různé certifikáty a osvědčení. Musíme si uvědomit, že máte jen omezené množství času na to, ukázat se v tom nejlepším světle a „prodat“ všechny své dovednosti a schopnosti.

Důležitá je i vaše prezentace Další podmínkou je vhodné vystupování. Kandidát by měl působit příjemným, pozitivním dojmem, projevovat o danou pozici zájem a případně i naznačit, že má o poptávané pozici alespoň minimální znalosti a reálnou představu. Řada informací o pozici a společnosti zaměstnavatele se dá najít nejen na internetu a v tisku, stejně dobře nebo lépe poslouží i reference známých a kamarádů.

Důležité je také mít reálné požadavky a očekávání, týkající se mzdy na dané pozici.

Mluvený projev je při osobní prezentaci mnohdy zcela klíčový. Je nutné na dotazy odpovídat věcně a pravdivě. Se stručností to však nepřehánějte, kandidát, který na dotazy odpovídá pouze ano/ne, případně velice stroze, a neprojevuje žádný zájem o nabízenou pozici, nebude mít nejspíše příliš velké šance u pohovoru obstát.

Základem prezentace kandidáta při jeho osobním pohovoru v personální agentuře nebo přímo u potenciálního zaměstnavatele je jeho vzhled, vystupování a mluvený projev. Hodně štěstí.

Ze školy do práce – jak na to? Než se rozhodnete, čím a kde se budete živit…

Hana Kasová, Studentský list

Při vážných úvahách, kde začít svoji kariéru, doporučuji zamyslet se nejen nad samotnou pozicí a oborem, ale i nad skutečnostmi, které budou několik let přímo ovlivňovat váš každodenní život…

Při přijetí na vysokou školu často student není rozhodnut (a ani v podstatě nemůže být), jaký obor mu po pár letech studia bude vyhovovat. Proto by se měl ve vyšších ročnících začít rozhlížet a uvažovat, kterému oboru se bude po ukončení univerzity věnovat. Pokud studuje to, čím se chce zabývat i v práci, pak je ideální porozhlédnout se po nějakém částečném úvazku či stáži. To vám nejen umožní uplatnit znalosti v praxi, ale také vám ukáže, zda realita odpovídá vašim představám. Ti z vás, kteří si nezvolili obor, kterému se v budoucnu chtějí věnovat, by měli co nejvíc využít možnosti vedlejší specializace a mimo studijních aktivit.

Při výběru oboru i přímo zaměstnavatele vám mohou pomoci různá kariérní setkání se zástupci společností, která probíhají přímo na vysokých školách. Tyto tzv. veletrhy pracovních příležitostí bývají pravidelně a účastní se jich velké množství společností, které mají o čerstvé absolventy a stážisty zájem. Zpravidla pro ně připravují speciální programy, které zahrnují úvodní školení i kontinuální vzdělávání. Je dobré tuto příležitost využít k tomu, abyste se zeptali na to, co je pro vás důležité a co vás čeká.

Pokud máte vyjasněnu otázku oboru, je nezbytné popřemýšlet o dalších detailech. Jaký styl práce máte rádi? Jste spíše týmový hráč, či vám naopak vyhovuje samostatná analytická činnost? Jste-li velice kreativní člověk, bude lepší zvolit typ práce, kde se tato vlastnost cení, naopak pro vás nebudou vhodné obory, které se řídí legislativou nebo mají pevný rámec, od kterého se nelze jednoduše odklonit. Víceméně v každé společnosti ale najdete prostor pro kreativní i systematickou práci, jen je třeba zvolit správné oddělení nebo se zapojit do vhodných činností (např. v auditorské firmě můžete kreativitu využít při přípravě školení či nějaké akce spíše než auditu klienta v rámci finančního auditu).

Chcete mít více nadřízených nebo vám vyhovuje pracovat pouze s jedním šéfem? Projektová práce poradenských firem zpravidla znamená, že budete součástí různých týmů – naopak pokud budete působit jako podnikový ekonom, budete mít asi jasně daného vedoucího. Chcete být v kontaktu s větším počtem kolegů, nebo si vystačíte sám? Zdaleka ne všechny firmy vám nabídnout samostatnou kancelář, ve velkých mezinárodních firmách se setkáte s otevřenými prostory a desítkami lidí pracujících na poměrně malém místě. Zajímá-li vás věková struktura zaměstnanců, zeptejte se. Vzhledem k počtu hodin strávených v práci v poměru ke svému soukromí, je pracovní prostředí a lidé okolnost, která na vás bude působit povětšinu pracovního týdne. Pracovní doba je dalším ukazatelem, který vás při výběru zaměstnavatele může ovlivnit. Zajímat se také můžete o strukturu pracovní doby, očekávané přesčasy či naopak kolik prostoru firma věnuje dalšímu vzdělávání.

Tyto na první pohled jednoduché otázky by vás měly přivést k tomu, abyste začali přemýšlet, který typ firmy a především jaké pracovní prostředí potřebujete. Může být velice nepříjemné, pokud po náročném výběrovém řízení a několika týdnech zjistíte, že vám nevyhovuje druh firmy, do které jste nastoupili. Při výběrových řízeních proto pečlivě klaďte otázky, které vám dají detailnější informace o atmosféře a pracovním prostředí. Preferujete-li tykání a spíše uvolněnější atmosféru ve firmě, zvažujte původ společnosti – japonské firmy se budou lišit od německých a německé od amerických.

Uvažujete-li do budoucna o pracovním pobytu v zahraničí, pak vezměte v úvahu, že tato možnost často souvisí s kariérním rozvojem, který vás u zaměstnavatele čeká. Ověřte si tedy, jakým způsobem můžete ve firmě růst, jaké jsou garance růstu, zda musíte čekat, až se vyšší pozice uvolní, nebo zda k povýšení postačí očekávaný záběr nových znalostí a vývoj vašich manažerských dovedností a osobnosti celkově.

Ať už chcete pracovat venku, nebo ne, předpokládá se dnes u většiny pozic pro vysokoškoláky plynulá znalost alespoň jednoho cizího jazyka. Ačkoliv firmy umožňují zpravidla výuku cizích jazyků, situace jako při studiu se již opakovat nebude. Necítíte-li se pohodlně při komunikaci v cizím jazyce, každý (i krátkodobý) pobyt v zahraničí se vám může zhodnotit. Navíc to o vás ukáže, že se o sebe v zahraničí dokážete postarat a umíte komunikovat na určité úrovni.

Příležitostí ke komunikaci v cizím jazyce může být i krátkodobá stáž u mezinárodní společnosti. Kromě toho, že při stáži zjistíte, jak se vám v dané firmě a daná práce líbí, je odborná stáž pro většinu zaměstnavatelů dokladem, že máte zájem a motivaci řídit svou budoucnost a pracovat na sobě. Nemusíte ihned na stáž nastupovat do vaší „vysněné“ firmy (která možná ani tuto příležitost studentům nenabízí), ale držte se oboru a pak budete určitě mít konkurenční výhodu. Navíc vám tato zkušenost pomůže klást vašemu budoucímu „vysněnému“ zaměstnavateli ty správné otázky.

K tomu, abyste se zorientovali a otestovali své předpoklady, nemusí ani jít o dlouhodobou práci. Každopádně ale musíte počítat s určitou časovou náročností a zvážit, zda to, co slíbíte zaměstnavateli, můžete dodržet. Zaměstnavatelé totiž často počítají s pravidelným zkráceným úvazkem. Stáž berte vážně a zkuste si z ní odnést maximum. Až se vás při výběrovém řízení později budou ptát, co jste během této zkušenosti získali, nezapomeňte zmínit ani zdánlivé drobnosti jako to, že jste pracovali na konkrétním projektu, měli jste definovanou roli a zodpovědnosti, museli jste komunikovat s lidmi, řešit méně i více náročné situace či dodržovat termíny. Na konci stáže si řekněte o zpětnou vazbu, a to z pohledu osobního, zapojení do týmu a schopností vykonávat určitou práci. Písemná reference vám při výběrových řízeních může nečekaně pomoci.