>

Současný stav hospodářské kriminality v České republice

View this page in: English
• Hospodářská kriminalita nadále představuje závažný problém ovlivňující společnosti po celém světě, včetně České republiky. Celkem 29 % společností v České republice se v uplynulém roce stalo obětí hospodářské kriminality. Tento výsledek je mírně pod průměrem regionu střední a východní Evropy (30 %) i pod celosvětovým průměrem (34 %). Představuje však oproti minulému průzkumu nárůst výskytu podvodů o 5 procentních bodů.

• Majetková zpronevěra tradičně zůstává nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice (75 %). Stejná situace je ve střední a východní Evropě (69 %) i celosvětově (72 %). Tento výsledek však není překvapením vzhledem k tomu, že majetková zpronevěra je zpravidla lépe odhalitelná než jiné typy podvodů. Společně s počítačovou kriminalitou se rovněž nejvíce podílí na procentuálním nárůstu společností postižených hospodářskou kriminalitou.

• Dalším nejčastějším typem podvodu v České republice jsou účetní podvody (21 %) a korupce a uplácení (21 %). Přestože podíl těchto typů hospodářské kriminality ve srovnání s rokem 2009 poklesl, měli bychom být při tvorbě konečných závěrů opatrní. Naše zkušenosti ukazují, že výskyt korupce či uplácení je pravděpodobně mnohem vyšší, neboť je velmi složité tyto delikty identifikovat a často zůstávají neodhaleny. V případě účetních podvodů mohl být pokles způsoben snížením nátlaku na vedení společností, aby manipulovaly s finančními výkazy, a „vylepšovaly“ si tak své výsledky. V době, kdy tento průzkum probíhal, totiž došlo k částečnému zlepšení ekonomické situace v porovnání s rokem 2009. Vzhledem k současnému vývoji světové ekonomiky, zejména Evropy, však může tento tlak opět velmi rychle zesílit a dosáhnout i vyšších úrovní.
 		 „Cesta, jak přimět společnosti přemýšlet o počítačové kriminalitě, vede přes diskuzi nad riziky, ne přes technické debaty o šifrování, penetračním testování nebo o nastavení firewallů. Nechme společnosti zamyslet se nad tím, co se může stát s jejich dobrým jménem, pokud ke ztrátě důležitých dat dojde.“


Filip Volavka
senior manažer, Oddělení forenzních technologií

• Náklady spojené s podvodem jsou vysoké. Téměř 38 % respondentů z České republiky, kteří se v minulých dvanácti měsících setkali s podvodem, uvedlo, že celkové náklady přesáhly 100 tisíc USD, přitom 8 % utrpělo škodu převyšující 5 milionů USD. Důsledky podvodu však nejsou pouze přímé finanční náklady. Přestože je zpravidla velmi obtížné nepřímé náklady vyčíslit, jejich dopady mohou být stejně závažné. Celkem 67 % společností, které se staly obětí hospodářského zločinu v uplynulých dvanácti měsících, uvedlo jako nejzávažnější nefinanční dopad zhoršení morálky zaměstnanců.

• Hlavní hrozba z pohledu hospodářské kriminality přišla zevnitř organizace, a to ze strany zaměstnanců (67 %). Toto číslo ve srovnání s rokem 2009 (50 %) výrazně vzrostlo. Nejčastějšími externími pachateli byli zákazníci (43 %) a dodavatelé (29 %).

• Náš průzkum naznačuje, že se české společnosti nebojí radikálního postupu vůči interním i externím pachatelům podvodů. Nejčastější reakcí v případě interních pachatelů bylo propuštění (81 %). Obdobně v 71 % byl ukončen obchodní vztah s externím pachatelem. Tento výsledek představuje výrazný nárůst oproti roku 2009 (30 %) a je vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (53 %) i celosvětově (39 %). Malá tolerance vůči pachatelům podvodů je jistě pozitivní, přesto bychom společnostem rovněž doporučili, aby se více soustředily i na oblast prevence. Programy „poznej lépe své zaměstnance a obchodní partnery“, které by měly být aplikovány před začátkem spolupráce, jsou zajisté méně nákladné než následky podvodů.

• Je povzbuzující, že prostřednictvím detekčních mechanismů je odhaleno stále více podvodů. Již 38 % napadených českých společností odhalilo podvod pomocí systémů řízení rizik nebo během pravidelných interních auditů (2009: 35 %). Je tedy zřejmé, že se tuzemské firmy při detekci podvodu chtějí stále méně spoléhat na náhodu. Avšak v situaci, kdy 1 z 5 podvodů byl odhalen prostředky mimo oblast vlivu managementu, vidíme v této oblasti stále prostor pro zlepšení:

• 43 % českých společností neprovádí žádné hodnocení rizik podvodů, nebo o tom neví. Hlavním důvodem je pocit nedostatečné přidané hodnoty tohoto nástroje (57 %) nebo neznalost obsahu tohoto pojmu (21 %).

•71 % českých společností nevyužívá mechanismu anonymní informační linky. Tento fakt je poměrně překvapivý, jelikož z naší zkušenosti fungující anonymní informační linka pomáhá k odhalení podvodů právě v situacích, kdy se jiné prostředky detekce ukazují jako neúčinné.