Shrnutí z 16. setkání členů platformy na téma: „Compliance“ a protikorupční opatření v kontextu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Dne 11. června 2014 se uskutečnilo další setkání členů platformy Fraud Forum, jehož tématem byla „compliance“ a protikorupční opatření v kontextu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Na toto téma přednášeli pan Petr Kincl, vedoucí advokát PwC Legal, paní Veronika Sedlářová, ředitelka oddělení etického podnikání společnosti Siemens ČR, a pan Milan Kryštof Čech, právník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který dříve působil na Úřadu vlády ČR v sekci pro koordinaci boje s korupcí.

Řečníky krátce představil Jiří Urban, senior manažer z oddělení forenzních služeb PwC, a celé téma uvedl zkušenostmi s implementací britského protikorupčního zákona. Zdůraznil důležitost porozumění termínu „přiměřená opatření“, který v protikorupčních zákonech není obvykle definován, a k němuž může toto Fraud Forum přispět.

Prvním řečníkem byl pan Petr Kincl, který zahájil toto setkání základní analýzou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Na úvod vysvětlil, proč byl zákon o trestní odpovědnosti právnických osob přijat. V posledních letech došlo k rozšíření organizované kriminality. Některé společnosti jsou přímo zakládány za účelem páchání trestné činnosti, jako jsou např. podvody s DPH nebo spotřební daní. V případě některých trestných činů nebylo v minulosti možno konkrétní fyzickou osobu usvědčit nebo šlo jen o tzv. „bílého koně“. Obvinění právnické osoby může být v takové situaci účinnějším prostředkem vymáhání práva. Fyzická osoba musí být totiž usvědčena z úmyslu, ale právnická nikoli. Té se vina konkrétního pachatele/zaměstnance „přičítá“ nezávisle na tom, zda se jednalo o úmyslné zavinění nebo nedbalost.

Právnické osobě může být připsán čin spáchaný jménem právnické osoby, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Tento čin může být spáchán statutárním orgánem společnosti, řídícím nebo kontrolním orgánem společnosti, osobou vykonávající rozhodující vliv anebo zaměstnancem při plnění pracovních činností.

Právnická osoba se může dopustit trestného činu přímým pokynem, rozhodnutím nebo schválením orgánem právnické osoby nebo osoby, která vykonává rozhodující vliv. Druhou možností je nedostatečná kontrola. Ta spočívá v neprovedení kontroly zaměstnanců anebo v nedostatečných opatřeních, uložených předpisem nebo které lze po společnosti oprávněně požadovat.

Správně nastavené „compliance“ programy nemohou riziko trestní odpovědnosti právnických osob vyloučit, ale mohou je podstatně snížit. Výchozím bodem při jejich tvorbě by měla být identifikace rizik, na jejímž základě by měla být navržena účinná opatření. Společnosti by neměly zapomenout na důležitou fázi začleňování programu do života pomocí školení, workshopů a e-learningů a samozřejmě také na zpětnou kontrolu fungování programu pomocí namátkových kontrol a interních auditů. Vhodné je také využívat systémů hlášení porušení pravidel, například pomocí anonymních telefonních linek nebo emailových schránek. A samozřejmě, pokud je identifikován problém, musí fungovat systém nápravných opatření.

Trestní odpovědnost firmy může zaniknout pomocí institutu účinné lítosti. Tu může společnost prokázat, jestliže firma přestane páchat trestnou činnost a sama odstraní nebezpečí vzniku „škody“ nebo ji napraví; případně vše včas oznámí policii/státnímu zástupci.

Správně nastavené „compliance“ programy a systémy kontrol slouží jako prevence páchání trestných činů. Umožňují detekci protiprávního jednání a přijetí nápravných opatření. Ukazují, že trestný čin je excesem zaměstnance a nikoliv jednáním firmy.

Na úvod pana Kincla navázala paní Veronika Sedlářová. Seznámila posluchače s vývojem „compliance“ ve společnosti Siemens. Nejprve shrnula stav před rokem 2006. Upozornila zejména na jeho nedostatky, které vedly k udělení pokut v USA a Německu. Za „compliance byla zodpovědná osoba o dvě úrovně pod představenstvem. Nebyla to ale její jediná role. Pravidla a opatření nevycházela z analýzy rizik. Běžela zároveň s ostatními procesy, takže docházelo ke zdvojení kontrol. Z tohoto důvodu zaměstnanci řadu „compliance“ kontrol neprováděly. Pravidelná školení existovala, ale nebyla povinná. Nedělaly se „compliance“ audity. V případě identifikace problému k vyšetřování nedošlo nebo došlo, ale až s velkým zpožděním a obvykle nebyla uskutečněna žádná nápravná opatření.

Po udělení pokut došlo ve společnosti k významným změnám. „Compliance“ program byl od základu změněn. „Compliance officer“ je nyní členem představenstva. Reportuje dozorčí radě a valné hromadě. Jejich počet se celosvětově zvýšil padesátkrát. Byla provedena analýza rizik a jejich identifikace. Aby byl systém efektivní, došlo ke kompletnímu přepracování směrnic a jejich nalinkování na obchodní procesy. Zaměstnanci byli masově proškolováni. Byly zavedeny každoroční povinné workshopy a e-learningy ušité na míru jednotlivým oddělením a úrovním managementu. Byla zavedena zpětná kontrola formou pravidelných „compliance“ auditů. Společnost začala využívat pro nahlašování případů porušení „whistleblowing“ systém i ombudsmana. Při vyšetřování jsou používány moderní rizikové analýzy a analýzy podezřelých transakcí. Na základě zjištění z auditů a vyšetřování jsou navrhována a implementována nápravná opatření, která jsou zaměstnancům komunikována.

Na základě vlastních zkušeností s implementací „compliance“ programu upozornila paní Veronika Sedlářová na nejčastější problémy. Velmi důležité je brát v úvahu mentalitu zaměstnanců a národní specifika. Při implementaci nadnárodního „compliance“ programu by měly být všechny směrnice a školení přeloženy do češtiny. Největší dopad na zaměstnance mají příklady porušení z blízkého okolí. Alfou a omegou je postoj managementu ke „compliance“ programu, a to nejen vrcholového, ale i středního. Bez jejich pozitivního příkladu se program nikdy nepodaří implementovat.

Vnější i vnitřní prostředí firmy se neustále vyvíjí. Společnosti by proto neměly zapomínat na neustálé monitorování „compliance“ programů, zda pokrývají nově se objevující rizika a naopak, zda některá opatření již nejsou nadbytečná.

Setkání uzavřel pan Milan Kryštof Čech svými postřehy z prostředí veřejné správy. Jak jsme se dozvěděli, ve veřejné správě se slovo „compliance“ nepoužívá. Antikorupční programy jednotlivých ministerstev jsou často vypracovány tak, aby formálně splnily povinnost. Nevycházejí však z žádné analýzy rizik a jsou pouze souborem citací a definic bez praktického dopadu.

Příčinou problému s implementací „compliance“ programů a podobných kroků a opatření ve veřejné správě je zejména zpolitizování byrokratických struktur a způsob obsazování vedoucích míst. Vedoucí pozice jsou mnohdy obsazovány známými vedoucích politických stran. V současné době stále neplatí zákon o státních úřednících, jehož cílem je odpolitizování veřejné správy. Řadoví úředníci tak nemají perspektivu povýšení do vyšších pozic. Ztrácí motivaci a kvalifikovaní pracovníci odchází. Ze strachu o zaměstnání dělají úředníci, co od nich nadřízení požadují. Politické zadání se ale často nekryje s veřejným zájmem.

Důsledkem nefunkčních nebo neexistujících „compliance“ programů je neefektivní vynakládání finančních prostředků. Dochází k předraženým nebo dokonce zbytečným nákupům. Dodaná plnění jsou často nekvalitní nebo vadná. V některých případech pak musí navíc veřejná správa zaplatit odškodnění za nesprávné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup.

Na závěr zmínil pan Milan Kryštof Čech zkušenosti z jiných států EU v boji proti korupci.

I přes dusné letní počasí jsme se těšili z velké účasti. Je to pro nás znamení, že Vás nová témata zajímají a že pokládáte Fraud Forum za užitečné pro svou práci.

Děkujeme všem našim hostům i řečníkům za účast v sezóně 2013/2014 a těšíme se na příští setkání.

Český průzkum názorů generálních ředitelů 2014:

Jiří Moser
Jiří Moser Řídící partner PwC Česká republika

Již pátým rokem v řadě jsme oslovili vedoucí představitele nejvýznamnějších firem působících na českém trhu.
 

95 %

generálních ředitelů věří, že do tří let jejich firmě porostou tržby


Další závěry Průzkumu názorů českých generálních ředitelů 2014

Pojďte s námi o výsledcích průzkumu diskutovat v LinkedIn skupině PwC ČR

Více

Méně

Jiří Moser
Jiří Moser Řídící partner PwC Česká republika

Již pátým rokem v řadě jsme oslovili vedoucí představitele nejvýznamnějších firem působících na českém trhu. Český průzkum názorů generálních ředitelů, v němž jsme letos získali odpovědi 138 lídrů českého byznysu, navazuje na celosvětový průzkum názorů generálních ředitelů, který poradenská síť PwC provádí již 17 let. Jeho výsledky jsou tradičně zveřejňovány na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
 

95 %

generálních ředitelů věří, že do tří let jejich firmě porostou tržby


Další závěry Průzkumu názorů českých generálních ředitelů 2014

Pojďte s námi o výsledcích průzkumu diskutovat v LinkedIn skupině PwC ČR

 


 
http://pwcprd-wip.pwcinternal.com/cz/cs/fraud-forum/index.jhtml