Zločin a trest

Sankce v daňovém řádu

Finanční úřady ze zákona disponují celou paletou sankcí, které využívají proti poplatníkům či plátcům daně v případě, že tyto osoby nesplní povinnosti související se správou daní.

V návaznosti na daňový řád došlo od 1. ledna 2011 ke změně některých sankcí. Srovnání sankcí dle zákona o správě daní a poplatků a dle daňového řádu uvádí tabulka. Zásadní změnou je vyměřování úroku z prodlení při pozdní platbě daně až od pátého pracovního dne.

 

Předmět sankce Sankce do 31. 12. 2010 Sankce od 1. 1. 2011

Zpoždění platby daně

Úrok z prodlení

roční repo sazba ČNB + 14 procentních bodů, max. za 5 let

Úrok z prodlení

roční repo sazba ČNB + 14 procentních bodů, max. za 5 let,
od 5. pracovního dne prodlení

Doměření daně správcem daně

Penále

z částky doměřené daně 20 %, je-li daň zvyšována
a 5 %, je-li snižována daňová ztráta

Penále

z částky doměřené daně 20 %, je-li daň zvyšována, a 1 %, je-li snižována daňová ztráta

Pozdní podání přiznání, nepodání přiznání

Zvýšení daně

10% zvýšení daně

Pokuta za pozdní podání

0,05 % daně za den zpoždění
min. 500 Kč, max. 300 000 Kč,
od 6. pracovního dne prodlení

Porušení mlčenlivosti

Pokuta

do 500 000 Kč

Pokuta

do 500 000 Kč

Nesplnění nepeněžní povinnosti

Pokuta

max. 2 mil. Kč

-

Ztěžování průběhu řízení

-

Pořádková pokuta

do 50 000 Kč

Vymáhání daně exekucí

Poplatek

2 % nedoplatku,
nejméně 200 Kč

Poplatek

2 % nedoplatku,
nejméně 500 Kč
a nejvýše 500 000 Kč

  

Sankce v trestním zákoníku

Nový trestní zákoník nabyl účinnosti dne 1. 1. 2010. Obsahuje mj. vymezení jednotlivých skutkových podstat trestných činů, které jsou pro přehlednost řazeny do skupin podle zájmu, který je chráněn (resp. je jimi ohrožován). V hlavě šesté tak nalezneme tzv. hospodářské trestné činy.

Tato hlava obsahuje díl druhý, který reguluje tzv. trestné činy daňové, poplatkové a devizové. Jedná se o tyto skutkové podstaty: zkrácení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 240 TZ), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TZ), nesplnění oznamovaní povinnosti v daňovém řízení (§ 243 TZ), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244), padělání a pozměňování předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245 TZ), padělání a pozměňování známek (§ 246 TZ) a porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství (§ 247 TZ).

Pachatelem výše uvedených trestných činů může být pouze fyzická osoba, a to i v případě, že jednala jako právnická osoba (statutární orgán či člen statutárního orgánu) či za právnickou osobu (prokurista, zástupce zákonný či smluvní). Český právní řád totiž doposud nezná koncept trestní odpovědnosti právnických osob.

 

Zpět na šachovnici s tématy partie o daňových sporech