Závazné posouzení

Specifický způsob obrany podnikatele proti případné svévoli finančního úřadu představuje závazné posouzení. Závazné posouzení má podobu rozhodnutí a podnikatel si jeho vydání může vyžádat na správci daně. V závazném posouzení se správce daně vyjádří k daňovým důsledkům určitých skutečností pro daňový subjekt.

Nevýhodou závazného posouzení je skutečnost, že je zpoplatněno poměrně vysokým poplatkem a je možné o něj požádat pouze tam, kde to dovolují jednotlivé daňové zákony (např. o daních z příjmů nebo zákon o DPH). Nelze ho tedy použít neomezeně, kdykoliv má daňový subjekt pochybnosti o daňových důsledcích nějaké situace.

V praxi se závazné posouzení používá zejména při nastavení převodních cen pro obchodování s dalšími spojenými osobami ve skupině. Tyto ceny musí dodržovat tzv. pravidlo tržního odstupu. Podnikatel má tedy možnost nechat posoudit správce daně, zda převodní ceny má nastaveny správně, a vyhnout se tím případným postihům. Další oblastí využití představuje posouzení nákladů na výzkum a vývoj; zdali splňují zákonné podmínky pro to, aby mohly být odečteny od základu daně. Závazné posouzení si lze vyžádat také ohledně toho, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti k DPH, a v dalších případech stanovených zákonem.

Závazné posouzení má platnost maximálně 3 roky, ale konkrétní posouzení může být vydáno i na dobu kratší. Závazné posouzení ztrácí platnost, pokud dojde ke změně zákonů nebo skutečností, na jejichž základě bylo vydáno. Závazné posouzení je však vždy závazné jen pro správce daně a jen při stanovení daňové povinnosti daňového subjektu, jemuž bylo vydáno. Soud není závazným posouzením vázán.

 

Zpět na šachovnici s tématy partie o daňových sporech