Můžete se domáhat náhrady škody po státu?

Ano, pokud vám orgány finanční správy způsobí škodu, můžete se domáhat její náhrady. Proces, jakým se náhrady škody domoci, je upraven speciálním zákonem mimo režim daňového řízení.

Zjednodušeně řečeno, aby vznikla odpovědnost státu za škodu, musí být splněny tři podmínky:
 

1) Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup

Za nezákonné rozhodnutí je považováno rozhodnutí (např. platební výměr), které bylo zrušeno nebo změněno pro nezákonnost (např. zrušeno soudem po podání žaloby poplatníkem). Důležité tedy je, aby se poplatník proti rozhodnutí bránil (např. odvoláním a posléze žalobou).

Nesprávný úřední postup zahrnuje činnost orgánu finanční správy v rozporu s platnými předpisy – může se jednat např. o pochybení při daňové kontrole. O nesprávný úřední postup se jedná v situaci, ve které není vydáno rozhodnutí, v jehož rámci bychom pochybení orgánu finanční správy mohli napadnout. Takovým případem je i nečinnost finančního úřadu, např. nevrácení přeplatku na dani poplatníkovi ve stanovené lhůtě.
 

2) Vznik škody

Škodu představuje zmenšení majetku poplatníka a ušlý zisk. Poplatník musí zabezpečit dostatečné důkazy dokládající, že mu škoda v daném rozsahu vznikla. Pro posouzení nároku na náhradu škody je důležité, aby škoda vznikla a existovala již v době jeho uplatnění. Pokud by poplatník nárokoval náhradu škody, která mu teprve pravděpodobně vznikne, nebude úspěšný.
 

3) Příčinná souvislost mezi nesprávným postupem a vznikem škody

Poplatník musí doložit, že nebýt nesprávného rozhodnutí či úředního postupu orgánu finanční správy, tak by ke škodě nedošlo. Příkladem mohou být náklady na zajištění peněžních prostředků na investici, které musel poplatník získat od třetích osob, jelikož vlastními prostředky musel hradit nesprávně vyměřenou daň.

Pakliže daňový subjekt prokáže splnění všech uvedených podmínek, musí nejdříve požádat ministerstvo financí o náhradu škody. Pokud mu ministerstvo žádnou náhradu nepřizná, může se obrátit na soud.

S uplatněním případného nároku na náhrady škody není vhodné otálet, jelikož po 3 letech dochází k jeho promlčení. Mimo nároku na náhradu škody, tedy majetkové újmy, může poplatník požadovat i náhradu nemajetkové újmy, např. v důsledku poškození dobrého jména.

 

Zpět na šachovnici s tématy partie o daňových sporech