Co vás čeká a nemine při daňové kontrole

Jak se (ne)dostat na seznam

Intenzita kontrol se odvíjí od kapacity příslušného finančního úřadu, který si stanovuje plán kontrol. Jeho pozornost často upoutají společnosti dlouhodobě ztrátové, společnosti s výkyvy ve výsledcích hospodaření nebo vykazující nadměrné odpočty na DPH. Do budoucna však očekáváme v této oblasti možné změny, a to i v souvislosti se vznikem tzv. superúřadu.

Ohlášení kontroly

Dle zákona nemusí finanční úřad dopředu ohlásit záměr provést kontrolu. Běžně však úřad dá firmě vědět s několikadenním předstihem, formálním dopisem či telefonicky. Finanční úřad bývá přístupný i k posunutí termínu zahájení. Pouze pokud se jedná o poplatníka, který s berňákem nespolupracuje a daňovou kontrolu zahájit neumožní, může mu berní úřad stanovit daň dle pomůcek (či daň sjednat).

Kdo přijde na kontrolu?

Kontrolu zpravidla provádějí pracovníci místně příslušného finančního úřadu. Probíhá-li podnikatelská činnost v jiném místě, než je adresa formálního sídla, může kontrolu provést úřad, v jehož obvodu je místo podnikání. V případě velkých společností může být kontrola provedena i oddělením specializované kontroly z finančního ředitelství.

Kdy je zahájena daňová kontrola

Daňová kontrola začíná až skutečnou kontrolou předaných dokumentů, nikoli formálním oznámením o jejím začátku. Dnem zahájení daňové kontroly se přerušuje lhůta pro vyměření daně (tj. zahájením daňové kontroly běží znovu 3letá lhůta). Do okamžiku faktického zahájení daňové kontroly ještě můžete podat dodatečné daňové přiznání, a opravit tak chyby v řádném přiznání. V průběhu kontroly to není možné. Kontrola často probíhá přímo v sídle nebo provozovně společnosti. Dle daňového řádu je třeba zabezpečit kontrolorům vhodné prostory a podmínky pro faktický výkon kontroly.

Nejčastěji kontrolované oblasti

Nejčastěji bývají kontrolovány: daňové odpisy, rezervy na opravu hmotného majetku, technické zhodnocení vs. oprava majetku, účtování nákladů a výnosů v časové a věcné souvislosti, zásoby, manka a škody, opravné položky k pohledávkám či zaměstnanecké benefity.

Lepší argumentace vyhrává

Na kvalitě předložených důkazních prostředků a zvolené strategii důkazního řízení do značné míry závisí výsledek kontroly. Tzv. důkazní břemeno poplatníka však není bezbřehé. Předně má poplatník povinnost prokázat jen ty skutečnosti, které sám tvrdí v daňovém přiznání (není např. povinen prokazovat skutečnosti týkající se jiných poplatníků, např. jeho obchodních partnerů). Poplatník nesmí být berními úředníky nucen k prokazování neexistujících skutečností, např. že jiné společnosti nedodal určité zboží nebo neposkytl službu. Daňový řád neobsahuje žádný katalog důkazů. Lze užít např. listin, znaleckých posudků, lze navrhnout svědeckou výpověď nebo ohledání věci, ale i jiných.

Nepodceňujte zprávu o kontrole

Zákon nestanovuje maximální možnou délku trvání kontroly. Berňák však musí při kontrole postupovat účelně a bez zbytečných průtahů. Daňový řád na rozdíl od předchozí úpravy detailně řeší zakončení daňové kontroly. Kontrolovaná společnost má primárně právo se předem seznámit s kontrolními závěry, a to včetně hodnocení důkazů, a v přiměřené lhůtě se k nim vyjádřit. Berní úředník musí zaznamenat její vyjádření do zprávy a vypořádat se s ním. Pokud tedy s kontrolními závěry nesouhlasíte, měli byste svůj nesouhlas vyjádřit již v této fázi a nečekat až na případné odvolání.

Jednou a dost?

Podle nového daňového řádu lze jednou prověřované zdaňovací období opětovně kontrolovat pouze výjimečně, a to pouze pokud po kontrole vyjdou najevo nové skutečnosti. Dalším důvodem pro opakování daňové kontroly je podání dodatečného daňového přiznání poplatníkem. Opakovat kontrolu lze pak pouze v rozsahu, která odpovídá změně původního daňového přiznání.

 

Zpět na šachovnici s tématy partie o daňových sporech