15 změn v daňovém řádu

  1. Nový cíl správy daní

    Dle daňového řádu je novým cílem správy daní správné stanovení a zjištění daně. Domníváme se, že správci daně tak budou muset v rámci dokazování (např. při daňové kontrole) klást větší důraz na zjišťování správného základu daně.

  2. Nová pravidla pro udělování plných mocí

    V daňovém řádu zmizela fikce neomezené plné moci. Rozsah plné moci proto bude nutné vymezit velmi přesně. Daňový řád výslovně zakotvuje možnost jednat pomocí pověřené osoby, která není zmocněncem, a rovněž prostřednictvím prokuristy. Daňový subjekt si k jednání s finančním úřadem může rovněž přizvat tzv. odborného konzultanta.

  3. Poučovací povinnost správce daně a povinnost rozhodovat v podobných skutkových případech obdobně

    Poučovací povinnost správce daně a povinnost rozhodovat v podobných skutkových případech obdobně
    Daňový řád obsahuje obsáhlý katalog zásad – k nim musí správce daně přihlížet při jakékoliv své činnosti. Jednou z novot je poučovací povinnost správce daně. Platí tedy, že když si v řízení nebudu jistý, např. jakým způsobem se mohu bránit, správce daně má povinnost mě o této skutečnosti poučit. Zásadní změnou je, že správce daně je povinen rozhodovat v podobných skutkových případech obdobně. Nebo bude muset zdůvodnit, proč rozhodl jinak.

  4. Nová pravidla pro počítání času

    Daňový řád obsahuje nová pravidla pro počítání času. Stanoví tak např., kdy lhůta začíná běžet a kdy končí. Tato pravidla jsou zásadní např. pro podávání daňových tvrzení, odvolání proti výsledku vyměření apod.

  5. Skončila úřednická anonymita

    Podle daňového řádu budeme oprávněni vždy zjistit, který konkrétní úředník vyřizuje naši věc. Tato znalost nám umožní lépe využívat např. institutu podjatosti.

  6. Všechna svá rozhodnutí musí finanční úřad odůvodnit

    Do konce roku 2009 nemusely finanční úřady svá rozhodnutí odůvodnit. Firmy ani podnikatelé se tak často nedozvěděli, proč v daném případě úřad rozhodl tak, jak rozhodl.
    Už od začátku roku 2010 však každé rozhodnutí finančního úřadu musí obsahovat řádné odůvodnění. Dozvíte se z něj, jaké úvahy k jeho vydání vedly, případně o jaké důkazy své rozhodnutí berňák opřel. Budete se proto moci kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude váš další postup a zdali se proti rozhodnutí budete bránit. Daňový řád tuto koncepci přejímá.

  7. Odvolání proti doměrku posunuje jeho splatnost

    Když se odvoláte proti dodatečnému platebnímu výměru, je splatnost vaší daně odložena až do ukončení odvolacího řízení. Pozor, jestliže ale pro vás odvolání nedopadne dobře, budete povinni uhradit nejen dlužnou doměřenou daň (a penále), ale i úrok z prodlení i za část odvolacího řízení.

  8. Úroky z prodlení a daňové penále vám už berňák nepromine

    Bohužel další novinka už tak příjemná není. Zákon o správě daní a poplatků vám umožňoval, abyste požádali o prominutí úroku z prodlení, případně i penále, které vám finanční úřad vyměřil kvůli pozdní úhradě daně nebo na základě doměření daně. Individuální možnost jejich alespoň částečného prominutí ale s novým daňovým řádem končí.
    Není však pravdou, že by ministr financí zcela ztratil možnost promíjet daň a její příslušenství. Nadále mu zůstává pravomoc prominout daň kvůli nesrovnalostem v zákonech nebo při mimořádných, například živelních, událostech. V takovém případě se však bude jednat o prominutí plošné. Stalo se tak např. pokynem D-346.

  9. Omezení možnosti podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň

    Doposud bylo možné, aby si společnosti následně snižovaly svoji daňovou povinnost bez jakéhokoli zákonného omezení. Když vaše účetní zjistila, že udělala chybu a vaše daňová povinnost má být nižší, stačilo podat do konce měsíce následujícího od tohoto zjištění dodatečné daňové přiznání. Záleželo pak samozřejmě na posouzení finančního úřadu, zda toto snížení daně po prověření dodatečného přiznání akceptoval.
    Daňový řád tuto možnost zásadním způsobem limituje. Nově mohou být důvodem pro podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost pouze nové skutečnosti nebo důkazy, které nebyly společnosti v době sestavování řádného přiznání známy. Jakým způsobem budou finanční úřady vykládat pojem "nové skutečnosti a důkazy", však ukáže až praxe.

  10. Lhůta, po jejímž uplynutí není možné změnit daň, bude delší

    Tříletá lhůta, po jejímž uplynutí nelze vyměřit nebo doměřit daň, se bude nově počítat od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání a nikoliv od konce zdaňovacího období, jak tomu bylo podle starého zákona. Pakliže tedy podáváte daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob 1. 7., bude se od tohoto data počítat prekluzivní lhůta.
    Běh této lhůty bude prodlužovat, např. když podáte odvolání nebo když v posledním roce lhůty podáte dodatečné daňové přiznání. Často tak bude v praxi docházet k tomu, že lhůta pro vyměření daně bude delší než tři roky.
    Součástí programového prohlášení vlády, které doposud nebylo realizováno, je navíc prodloužení této lhůty ze tří na pět let.

  11. Jasná pravidla pro daňovou kontrolu

    Daňový řád zavádí jednoznačná pravidla pro zahájení daňové kontroly. Specifikuje, kdy je kontrola skutečně zahájena a jaké kroky musí finanční úřad učinit, když se budete zahájení kontroly vyhýbat. Detailně jsou rovněž specifikována vaše práva v průběhu a při ukončení kontroly.
    Zavádí se rovněž zákonná kritéria pro možnost kontroly již jednou zkontrolovaného období. Opakovat daňovou kontrolu bude možné, jen vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo podáte-li dodatečné daňové přiznání.
    Zákon rovněž zpřesňuje vymezení rozdílu a použitelnosti mezi daňovou kontrolou a postupem k odstranění pochybností (v terminologii ZSDP vytýkací řízení).

  12. Spekulativní změny sídla nepomohou

    Společnosti, které se v minulosti snažily vyhnout plnění svých daňových povinností častou změnou svého sídla, to budou mít složitější. Dojde-li ke změně sídla poplatníka, a tedy i změně jeho místní příslušnosti, v průběhu daňové kontroly, může tuto daňovou kontrolu dokončit finanční úřad, který ji zahájil.
    Nicméně ani v tomto případě nelze paušalizovat a předpokládat, že každá změna sídla má spekulativní charakter. V praxi mohou nastat i opačné situace. Přestěhování potom bude jediná možnost, jak se vyhnout „šikaně“ ze strany svého finančního úřadu.

  13. Jasná sankce za opožděné podání daňového tvrzení

    V minulosti závisela výše pokuty, kterou bylo třeba zaplatit v případě pozdního podání daňového přiznání, na uvážení toho kterého finančního úřadu.
    Daňový řád nyní stanoví povinnost pokutovat daňový subjekt za nepodání daňového tvrzení vždy, a to nejméně částkou 500 Kč.

  14. Úrok za pozdní platbu daně se počítá až od pátého pracovního dne prodlení

    Není třeba zvlášť připomínat, že daň je třeba zaplatit tak, aby nejpozději v den její splatnosti byly peněžní prostředky připsány na účet finančního úřadu. Daňový řád však poskytuje čtyřdenní „ochrannou lhůtu“, kdy platba se zpožděním není sankcionována.

  15. Daňová exekuce vás dostihne rychleji

    Téměř pětinu textu daňového řádu zabírá problematika daňové exekuce. Doposud se při exekuci postupovalo podle jiné právní normy – občanského soudního řádu. Finanční úřad musel obtížně dovozovat své pravomoci podle pravomocí soudců.
    Daňová exekuce je hojně využívaným institutem. V roce 2009 se dle údajů české daňové správy podařilo tímto instrumentem vymoci téměř 2,4 miliardy Kč.

 

Zpět na šachovnici s tématy partie o daňových sporech