A zase ta krize...

Autor: Tomáš Bernát
Publikace: Auditor
Datum: 25.2.2009
Strana: 1

Finanční krize. Není dne, kdy by se o ní a jejích důsledcích nepsalo v novinách nebo nemluvilo v televizi. Jeden z českých internetových vyhledávačů našel k tomuto heslu 323 000 internetových stránek. Toto slovní spojení se na nás valí ze všech stran s takovou intenzitou, že můžeme podvědomě veškeré informace o finanční krizi přestat vnímat.

Jako auditoři si však něco takového nemůžeme dovolit. Cílem auditu je zvýšit důvěryhodnost finančních informací. V dnešní době, kdy je důvěryhodnost v ekonomice podlomena, důležitost auditu roste. S tím ovšem rostou nároky na auditory - uživatelé účetních informací očekávají, že veškeré přímé i nepřímé vlivy finanční krize budou odpovídajícím způsobem promítnuty v účetních závěrkách a tam, kde je to nutné, i v auditorských zprávách. Cílem tohoto příspěvku je připomenutí základních oblastí, jimž bychom měli s ohledem na finanční krizi věnovat pozornost.

Především bychom měli zvážit vliv krize na auditorská rizika. Hodnocení auditorských rizik, jak nám ukládá ISA 315, máme asi většinou za sebou. Přesto - neukazuje poslední vývoj ekonomiky na prohloubení těchto rizik nebo na rizika nová? Jak samo vedení našeho klienta vnímá vliv krize na účetní jednotku a provádí nějaká specifická opatření? Podniká náš klient v automobilovém sektoru nebo jiném oboru silně poznamenaném krizí? Nebo má takové společnosti mezi svými zákazníky, kteří mu dluží peníze? Plánuje klient dokončit dostavbu výrobního provozu i přes sníženou poptávku, nebo tuto „zmařenou investici“ odepíše? Co se bude dít s tím luxusním zbožím, na které se práší ve skladu? Nebude klient propouštět? Tyto a mnoho dalších specifických otázek bychom měli našim klientům klást. Správné ohodnocení auditorských rizik je základem dobrého a efektivního auditu, neboť umožňuje zaměřit audit na oblasti, kde skutečně hrozí riziko významné nesprávnosti v účetní závěrce.

Které jsou tedy konkrétní nejrizikovější oblasti, na které bychom se měli zaměřit? Jak je naznačeno výše, jednou z důležitých oblastí je ocenění veškerých aktiv, ať už se jedná o dlouhodobý majetek, zásoby, pohledávky nebo jiné položky. Klienti často k tvorbě opravných položek nepřistupují aktivně, avšak jejich neexistenci musíme jako auditoři ověřit. Je nasnadě, že tato oblast zahrnuje značnou dávku subjektivního úsudku a pravděpodobně vyvolává diskuse s klienty. Je třeba se také zaměřovat na položky, které v účetní závěrce nejsou, ale potenciálně by v účetní závěrce být měly. Klasickým případem jsou dohadné položky a rezervy, u nichž je třeba ověřit mimo jiné jejich kompletnost. Pro takové ověření je solidní znalost účetní jednotky, jejího podnikání a prostředí absolutní nezbytností.

Vyjmenovat veškeré oblasti, na které bychom se měli vzhledem ke krizi zaměřit, by bylo nad rámec tohoto příspěvku. Přesto nelze vynechat situaci, do které se nikdo nechce dostat, avšak zvážit ji musíme - potenciální úpadek. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky býval na první pohled samozřejmostí, nad kterou není třeba ztrácet čas. ISA 570 však stanoví specifické auditorské procedury i povinnosti pro vedení účetních jednotek a určuje také způsoby modifikace zpráv auditora. Připomeňme si - tento standard se nevztahuje jen na „krachující“ účetní jednotky - zhodnocení předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky platí za všech okolností. Dnešní doba však přímo vybízí k osvěžení znalostí obsahu tohoto standardu. Totéž platí i o standardu ISA 701, který upravuje modifikace auditorských zpráv.

Auditorské standardy neobsahují a ani nemohou obsahovat konkrétní návod, jak má auditor v případě krize postupovat. Současnou situaci však musí každý dobrý auditor vzít v úvahu. (K lepší orientaci mohou auditoři využít překlad materiálu IAASB Výzvy spojené s auditem účetních odhadů reálné hodnoty v současném tržním prostředí, který zveřejňujeme v e-příloze tohoto čísla časopisu Auditor - pozn. redakce). Nezbývá než všem popřát hodně štěstí v této náročné auditorské sezóně.