Mateřské ústavy českých bank dopadly velmi dobře

Autor: Petr Kříž
Publikace: Hospodářské noviny
Datum: 26.7.2010

 

Zátěžové testy ukázaly, že žádná klíčová banka v EU není ohrožena, uvedl Petr Kříž, partner PwC, který se specializuje na evropské bankovnictví

HN: Jak zátěžové zkoušky vlastně probíhaly?

Výbor evropských bankovních dohledů EU testoval dva základní scénáře budoucího ekonomického vývoje. První byl založen na nejpravděpodobnějším vývoji očekávaném Evropskou komisí a druhý vycházel z hypotetického nepříznivého scénáře vyvinutého Evropskou centrální bankou pro tyto zátěžové testy. Tento druhý scénář byl doplněn simulovaným šokem suverénního rizika, který však nepředpokládal finanční krach některého státu EU. Banky absolvovaly test úspěšně v případě, že výše jejich regulačního kapitálu Tier 1 neklesla pod hranici šesti procent rizikově vážených aktiv banky. Zmíněný regulační kapitál Tier 1 je zjednodušeně řečeno vlastní kapitál banky, z něhož lze plně krýt ztráty v nepříznivém scénáři, včetně doplňkového šoku.

HN: Jak dopadly zahraniční matky zdejších dcer?

Mateřské ústavy největších českých bank (ČSOB, České spořitelny, Komerční banky, UniCredit, Raiffeisenbank) dopadly velmi dobře a potvrdily stabilitu českého bankovního sektoru. Jejich Tier 1 kapitál se udržel v rozpětí mezi 7,8 až 10 procenty. To znamená, že oproti klíčové hranici šesti procent mají i při záporném vývoji ještě rezervu v rozpětí 30 až 66 procent kapitálu.

HN: Měly zkoušky vůbec smysl, když se nakonec ukázalo, že neobstálo jenom sedm bank z 91, mezi nimi třeba už zestátněná mnichovská Hypo Real Estate?

Testy měly určitě smysl, neboť všechny významné evropské banky byly podrobeny jednotným testům a ze zveřejněných výsledků je zřejmá jejich relativní stabilita. V tomto ohledu je však nutné upozornit, že v kapitálu bank jsou zohledněny státní podpory, které banky čerpaly během krize a držely je k 1.červenci 2010 ve výši 170 miliard eur. V testech propadlo sedm bank, což neznamená žádné systémové riziko pro evropské finanční trhy. Pokud by nastavená kritéria byla přísnější, došlo by k propadu dalších bank, ale v ohroženém pásmu nejsou žádné klíčové evropské banky. Všechny největší evropské banky dosáhly ve stresovém scénáři poměrně stabilních výsledků mezi 8,8 a 11,2 procenta.

HN: Může tedy být Evropa po testech v klidu?

Uklidnění v Evropě testy zcela jistě přinesou. Pokud by se požadovaná úroveň kapitálu zvýšila o jeden procentní bod na sedm procent, propadlo by v testech dalších 16 bank, nicméně žádná z nich není systémově významnou institucí pro evropský bankovní systém.

HN: Co byste vytkl zátěžovým testům? Amerika je zpochybnila...

Nepříznivý scénář vycházel z vývoje ve tvaru W, ale byl nastaven tak, že druhý pokles nedosáhl úrovně toho prvého z let 2008 až 2009. Naopak obsahoval nový šok z případné krize státního dluhu některých států, ale nepočítal s krachem žádného státu EU. Myslím, že kritéria mohla být nastavena přísněji, nicméně i tak by zřejmě nedošlo k propadu systémově významných bank. Je ale třeba říci, že negativní scénář předpokládal celkový pokles HDP v 27 zemích EU za roky 2010 a 2011 o 0,4 %, přičemž pokles za rok 2009, byť z výrazně vyšší úrovně, činil 4,2 %.