Kdo prodává na síti ve velkém, musí platit daň

Odpovídá: Petr Frisch
Publikace: Mladá fronta DNES
Datum: 20.1.2010
Strana: 3


Praha - „Když úřad přijde na to, že dotyčný věci někde nakupuje a na Aukru bez živnostenského oprávnění prodává, nastává problém,“ říká Petr Frisch, ředitel daňového oddělení PwC.


 

* Po kom finanční úřad jde?

Nemá v úmyslu postihnout někoho, kdo to prodává v malém. Pokud si tím někdo přivydělává, nikde to nenakupuje, je to v pořádku. Existuje ale úzká skupina lidí, která se tím živí.

* Co má dělat člověk, který přes internet rozprodává stovky kusů oblečení po dětech nebo pozůstalost po prarodičích a dostane od finančního úřadu obsílku, aby přišel podat vysvětlení?

Musí být připraven vysvětlit, proč je těch prodejů tolik, a prokázat, že to nedělá soustavně. Prodávané věci musí být přiměřené jeho situaci, například musí mít děti v odpovídajícím věku. Ne že maminka na mateřské narazí na zdroj levného dětského oblečení a začne ho přeprodávat přes inzeráty dál.

* Na kom je dokázat, že nejde o podnikání?

Na prodávajícím. Úřad nemůže šmahem říci, že vám nevěří. Může ale třeba chtít výsledky dědického řízení, notářský zápis, pomoci může svědecká výpověď. Bude záležet na tom, o jaké věci šlo, v jakém objemu, jak dlouho to probíhalo, jak dlouho byl člověk na Aukru registrován, co říkají svědci nebo zákazníci.

* V jakém případě by tedy šlo o podnikání?

Pokud je to soustavný prodej věcí se ziskem. Na to je třeba mít živnostenský list. S ním pak musíte vždy podávat daňové přiznání. Pokud se finančním úřadům podaří zjistit, že prodávající bez živnosťáku na nějakém serveru věci nakupuje a pak je na Aukru prodává, a bude zřejmé, že nejde o nahodilou činnost, má dotyčný problém.

* Jaký postih může čekat?

Dotyčnému může úřad podle svých pomůcek stanovit základ daně – marži obvyklou pro daný obor podnikání. K tomu mu vyměří penále – je to diskontní sazba ČNB plus 14 % ročně (tedy 14,25 %, pozn. red.).

* Hrozí postih jen od finančního úřadu?

Živnostenský úřad může zahájit správní řízení kvůli neoprávněnému podnikání bez živnostenského listu a udělit pokutu až do dvou milionů. Totéž může udělat správa sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovna. Mohlo by se stát, že poplatník bude muset vrátit některé dávky, které nejsou s podnikáním slučitelné. Finanční úřad ale informace sociálce ani pojišťovně automaticky nepředává.