Inovuj, nebo zhyneš... Tedy spíše zkrachuješ

Autor: Jiří Moser
Publikace: Hospodářské noviny
Datum: 20.3.2012

 

Globální studie mezi šéfy velkých firem ukázala jeden zajímavý paradox. Jedna skupina ředitelů se dívá poměrně chmurně na vyhlídky vývoje světové ekonomiky a spíše očekává katastrofické vize. Druhá skupina šéfů očekává, že se zrovna jejich firmě bude dařit dobře a její výnosy porostou.

Současná situace v eurozóně se řídí "standardními" ekonomickými zákonitostmi. Nicméně úplně normální nejsou. Především proto, že velkou část toho, co se zde děje, neovlivňuje pouze neviditelná ruka trhu, ale rozhodnutí unijních politiků. A těm bohužel do hlavy nikdo nevidí. To vyvolává nejistotu, která se odráží i ve vnímání generálních ředitelů. Zároveň chápu jejich optimismus ohledně směřování vlastních podniků, kde mají rozhodování do velké míry pod kontrolou. Nebylo jich málo, kteří si v minulých pár letech museli projít obdobím šoků. Ať již přistoupili k razantnímu snižování nákladů, reagovali na změny v chování zákazníků, hledali nové trhy či rychle modernizovali výrobu. Naučili se svojí firmě lépe rozumět, lépe aplikovat základní byznysové poučky, které možná dosud považovali jen za nudnou teorii. Jsou díky této zkušenosti odolnější a sebevědomější. A i kdyby přišla další recese či jen zpomalení, vědí, co mají dělat.

Samotná studie, zdá se, tuto interpretaci potvrzuje. Minimálně tím, že výrazně narostl počet společností, které dávají důraz na inovace. K těm dochází již od počátku existence lidstva. Nicméně mnoho ředitelů přiznává, že jejich podnik přežil krizi právě díky tomu, že byl schopen inovovat své výrobky či v mnoha případech přijít s úplně novými. Objevily se nejen nové inovativní obchodní modely, ale mnoho firem nalezlo i nový přístup ke svým zaměstnancům, ať již z hlediska komunikace a motivace, tak z hlediska samotného zapojení pracovníků do fungování podniku.

Poučení z této zkušenosti je nasnadě. Pokud se podniky systematicky zaměří na inovace a budou je řídit jako jakýkoli jiný proces ve firmě, mohou nejen přežít, ale i získat silnou konkurenční výhodu. To však není jediné poučení. Ukazuje se, že nestačí mít pouze izolovaný tým někde v oddělení výzkumu a vývoje, který zkoumá nové možnosti, ale že je nutné zapojit do celého procesu pokud možno všechny, kteří mohou s nápady či zlepšeními přispět. Nejenom tedy zaměstnance, ale i třeba zákazníky a dodavatele či obchodní partnery.

Možná to vypadá jako banalita. Každý šéf si teď asi řekne, že když někdo přijde s dobrým nápadem, tak není žádný problém tento nápad nějak využít. Ale máte opravdu jistotu, že když ten poslední dělník v továrně dostane miliardový nápad, že se to dostane až k vám? A opravdu si myslíte, že kdyby k vám přišel nějaký Steve Jobs a navrhl vám zcela radikální řešení, že se jím bude vaše organizace zabývat? A nedopadne to stejně jako před mnoha lety se skutečným Jobsem, kterého z Applu nejdříve také vyhodili?

Ve vědě se často říká "Publish or Perish". Česky bychom mohli přeložit jako "Publikuj nebo zhyneš". Vědcům to připomíná, že výsledky jejich práce mají smysl pouze tehdy, pokud se dostanou k těm, jimž jsou určeny. Jen takový vědec, který dokáže své výsledky "prodat" publikací, uspěje. Obdobné rčení v byznyse by znělo "Inovuj, nebo zkrachuješ".

 

Ale máte opravdu jistotu, že když ten poslední dělník v továrně dostane miliardový nápad, že se to dostane až k vám?

 

O autorovi: Jiří Moser řídící partner PwC v Česku a vedoucí partner poradenských služeb. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK. Duševní a fyzickou energii čerpá z východních filozofií a bojových sportů