Co by ani Aristofanes nevymyslel

Autor: Jiří Moser
Publikace: Hospodářské noviny
Datum: 11.5.2010
Strana: 25

Leaders voice

Poslední události v Řecku připomínají nejlepší antické tragédie. Slibně se zotavující světová ekonomika je najednou otřesena událostmi v Řecku, kde se státní finance hroutí.

Žili si nad poměry Řekové, vysoké důchody, sociální dávky, ale proti tomu nic moc pracovní výkony a produktivita. A nakonec situace jako ve správném dramatu dospěla do katarze. Ekonomika již dále nemůže, nikdo nechce půjčovat a vše skoro krachuje. Tragédie pokračuje, ohně hoří, chrabří Řekové vyrážejí do boje, jsou dokonce zranění i mrtví. Ale jako ve správné antické tragédii přichází na scénu deus ex machina, Evropská unie, která posune hru novým směrem. Řeky zachrání před bankrotem nevídaně vysokou půjčkou.

Diváci se zatajeným dechem sledují tu podívanou a jsou utvrzováni v naději, že se již hlavní hrdina poučil ze svých chyb a bude nyní šetřit a stabilizuje státní finance, aby se tragédie nepřenesla ještě třeba někam jinam do Evropy. Toto je konec prvního dějství.

Osobně mě na řecké situaci zaujaly dvě věci. Jednak se znova jasně ukazuje, jak je svět neuvěřitelně propojený a globalizovaný. Ačkoli řecká ekonomika představuje pouze několik procent HDP Evropské unie, její kolaps by zřejmě spustil takovou lavinu, že by to mohlo smést unii celou. A z tohoto pohledu je již zřejmé, že nemá smysl spekulovat, jestli je tragédií půjčovat Řecku eura nebo jestli by se situace vyřešila lépe, kdyby Řekové z eurozóny vystoupili. Vzhledem k provázanosti ekonomik a finančních toků je to asi tak, jako kdybych si měl vybrat mezi fackou z pravé, či levé strany, stejně bych ji ale dostal.

Ještě mnohem závažnější mi přijde druhá věc. Tou je skutečnost, že o stavu řeckých financí a o tom, že si Řekové žijí nad poměry, se vědělo dlouho. Nikdo s tím však nic moc nedělal. Pokud situace v Řecku zaskočila pana Nováka někde na Vysočině, tak se mu nedivím, ale pokud překvapila i unijní státníky, tak je to zarážející. Ukazuje to na obecný lidský povahový rys, který se projevuje na úrovni států, podniků i jednotlivců. Pokud mě do nepopulárních opatření nic netlačí, budu je oddalovat až na nejzazší možnou mez - i za cenu mnohem horších následků, než by mělo okamžité řešení.

A tak doufám, že se v závěru současné tragédie Řecko slavně zotaví. A diváci, ať již jsou to politici, podnikatelé či manažeři, si odnesou ze hry poučení, že oddalovat zásadní řešení se nevyplácí. A to platí i o české reformě veřejných financí nebo nastavení správných zásad podnikání na úrovni jednotlivých firem.