Zvyšující se riziko firemních úvěrových podvodů

Firmy žádající o dodatečné externí zdroje financování, zejména od bank, čelí v době probíhající ekonomické krize zvýšenému tlaku na vykazování dobrých finančních výsledků. Z našich zkušeností vyplývá, že tento zvýšený tlak může vyústit i v umělé vylepšování či manipulaci finančních výkazů společností, ve snaze zapůsobit na banku a získat požadované prostředky.

Banky by proto měly dokumentům, které jim jejich potenciální i současní klienti předkládají, věnovat zvýšenou pozornost.

Pokud banka pojme podezření, že mohlo dojít k manipulaci již s předkládanými finančními výkazy nebo dalšími dokumenty, například zástavami, měla by neprodleně učinit přiměřená opatření, která by přispěla k minimalizaci těchto tzv. odvratitelných ztrát. Cílem tohoto článku je poskytnout informace o faktorech zvyšujících riziko firemního úvěrového podvodu, stručně popsat nejčastější způsoby manipulace s finančními výkazy a poradit, co v takovém případě dělat.

Tři kategorie firemního úvěrového podvodu

Podle způsobu jeho provedení rozeznáváme obvykle tři základní kategorie firemního úvěrového podvodu.

1. Zkreslování finančních informací: úmyslné úpravy finančních výkazů nebo dalších podpůrných dokumentů, které mají za následek vytvoření nepravdivého a/nebo nepoctivého obrazu o finanční situaci dané společnosti.
2. Manipulace se zástavami: umělé vylepšování hodnoty zástav nebo vícenásobné použití jedné zástavy, například pohledávek.
3. Zpronevěra majetku: více či méně složitá schémata, pomocí nichž dojde k vyvedení majetku a obchodních aktivit mimo danou společnost do nově založené firmy.

Podrobněji se budeme dále věnovat prvním dvěma uvedeným způsobům.

Faktory zvyšující riziko firemního úvěrového podvodu

V souvislosti se zhoršením celkové ekonomické situace zpřísnila většina bank podmínky nejen při poskytování nových úvěrů, ale také při navyšování objemu těch dosavadních. Čím obtížněji lze úvěr získat, tím větší tlak může být na společnost vyvíjen. V důsledku toho se pak vedení dané firmy může uchýlit k podvodnému jednání či zkreslování finančních informací, aby společnost získala finanční prostředky nutné pro udržení svých obchodních aktivit.

Pokud dojde k podvodu, je obvykle možné identifikovat tři podmínky nutné pro jeho vznik, známé též jako "trojúhelník podvodu" - stimul či tlak vedoucí ke spáchání podvodu, příležitost podvod spáchat a schopnost zdůvodnit si nebo ospravedlnit své chování. Každá z těchto tří podmínek je navíc v důsledku hospodářské krize významnější než kdykoli předtím.

Stimul/tlak

Pokud je budoucnost nějakého podniku v ohrožení, někteří lidé se mohou cítit pod větším tlakem a začít se chovat nesprávně. Upraví finanční výsledky, nabídnou úplatky, aby zajistili finanční budoucnost pro svou společnost, nebo dělají, že nevidí, pokud tak činí ostatní.

Příležitost

V době ekonomického růstu se banky soustředily zejména na dosažení co možná největšího podílu na trhu nebo skvělých finančních výsledků, aniž by věnovaly přílišnou pozornost rizikovým profilům svých klientů. Ekonomická situace se však změnila a tyto změny se dotýkají i bankovních domů. Snižují počty svých zaměstnanců a méně investují do jejich školení. V kontrolních systémech se tak mohou objevit a také se objeví nedostatky, které vytvářejí příležitost pro podvod.

Je rovněž potřeba si uvědomit, že dlouholetí bezproblémoví klienti by neměli být automaticky označeni za společnosti s nízkým rizikem. Opak totiž může být pravdou. V době ekonomického poklesu se situace může měnit velmi rychle a nepředvídatelně. Dlouholetý klient může mít vážné obchodní problémy, které mohou mít negativní dopad na jeho finanční výsledky a rovněž na schopnost dostát podmínkám úvěrových smluv. Pokud si je v takovém případě klient vědom, že dokumenty a informace, které v minulosti bance předkládal, nebyly zaměstnanci banky podrobně prověřovány, může se pokusit této své znalosti využít a zmanipulovat například své obchodní plány a finanční ukazatele tak, aby splnil stanovené úvěrové podmínky.

Zdůvodnění

Třetím prvkem je schopnost zdůvodnit si své podvodné jednání. Ta se u člověka v době obtížné hospodářské situace zvyšuje. Typickým příkladem takového zdůvodnění může být:

• manipulace účtů nebo kreativní účetnictví není podvod, je to pouze drobná úprava pravidel,
• tato společnost je ve své podstatě v pořádku: pokud musím něco porušit, abych nám umožnil překonat následujících šest měsíců, tak to udělám.

TYPICKÁ schémata PODVODU

Jak všichni víme, zisk společnosti se počítá jako celkové výnosy minus celkové náklady za dané období. Společnosti tak mohou za účelem umělého zvýšení vykazovaného zisku buď nadhodnotit výnosy, nebo snížit skutečné náklady.

Zisk společnosti může být zvýšen například podhodnocením následujících nákladů:

• manipulace se zásobami,
• ocenění ztrát z finančních investic,
• významné odhady nákladů jako jsou soudní spory nebo rezervy pro ekologické zátěže,
• dlouhodobé záruky,
• odpisy majetku,
• nesprávné účtování transakcí mezi společnostmi ve skupině, které mohou být využity pro zakrytí zhoršujících se trendů v některých segmentech nebo na některých trzích.

V současné době se navíc zdá, že stále častěji dochází i k manipulaci výnosů. Ty mohou být zkreslovány různými způsoby -od vykazování fiktivních prodejů až po falešné transakce mezi spřízněnými stranami za účelem vykázání výnosů ještě předtím, než byly uskutečněny. Následující stručné příklady ilustrují některá z těchto schémat.

Okružní cesta

Nákupy a prodeje stejného zboží mezi společnostmi bez ekonomického přínosu. Oběh zboží existuje pouze v účetních knihách, k fyzickému pohybu zboží ve skutečnosti nedochází. Důvodem tohoto jednání je zvýšení výnosů na požadovanou úroveň.

Před časné výnosy

K tomuto jevu dochází, pokud jsou příjmy zaúčtovány dříve, než jsou skutečně realizovány; dochází tak k nafukování výsledků. Toto riziko může být velmi vysoké zvláště u dopravních společností, které denně přepravují velké množství jednotkového zboží. Je tak mnohem jednodušší zastřít skutečnost, že množství, které bylo expedováno, je ve skutečnosti nižší než to, za něž byl vykázán výnos.

Falešné transakce mezi spřízněnými stranami

Obchody mezi spřízněnými stranami jsou zvláště náchylné k riziku podvodu z důvodu možné existence tajných dohod. Mezi obvyklé ukazatele falešných transakcí patří například prodej nemovitostí za cenu, která neodpovídá ceně tržní, poskytování bezúročných půjček nebo půjček s podstatně nižší či vyšší úrokovou sazbou než je tržní, smlouvy na poskytování konzultačních služeb uzavřené s vrcholovým vedením společnosti a podobně.

Postranní dohody

K těm dochází v případě, že organizace uzavře písemnou nebo ústní dohodu mimo standardní postup, aby zvýšila prodeje. Vedení k nim může přistoupit, aby zvýšilo příjmy.

Manipulování příjmů z uzavřených smluv

Jedná se o způsob, kdy příjmy ze smluv o poskytování služeb jsou vykázány na počátku dané smlouvy, spíše než v průběhu jejího reálného plnění.

Rizikové zástavy

Finanční výkazy však nejsou jedinými dokumenty, které mohou pro banku představovat potenciální riziko podvodu. I zástavy mohou být podvodným způsobem "vylepšovány". Mezi nejrizikovější oblasti, které by každá banka měla brát v potaz, jsou například:

• tržní hodnota: mělo by být provedeno nezávislé ocenění, aby se eliminovalo případné riziko existence tajné dohody mezi klientem a znalcem, v důsledku čehož může dojít k nadhodnocení zástavy;
• jedinečnost zástavy: obzvláště u jiných aktiv, než jsou nemovitosti, které slouží jako zástava (například pohledávky), by mělo být ověřeno, zda nejsou používána jako zástava u jiných bank nebo finančních institucí;
• fyzická existence: měla by být provedena kontrola nemovitostí, strojů a jiných hmotných aktiv s cílem ověřit, zda aktivum neexistuje tzv. pouze na papíře.

Co dělat při podezření ze spáchání podvodného jednání?

Kdykoli se objeví podezření z podvodného jednání, vyvolá to bouřlivé diskuse typu: "Co bychom měli dělat?" "Měli bychom to vyšetřit a přijmout vhodná nápravná opatření, nebo ne?" Pokud je podezření opodstatněné a banka takovému klientovi poskytla vysoký úvěr, může být "nicnedělání" velmi nákladnou alternativou, jak si jistě každý umí velmi dobře představit.

Jaké tedy existují možnosti? Může být zahájeno interní vyšetřování za účelem prokázat nebo vyvrátit původní podezření. V tomto případě však banka bývá bohužel omezena pouze na informace a dokumenty, které jí poskytne sám klient. Existují ale i další možnosti řešení.

Úvěrové smlouvy obvykle obsahují ustanovení, která pokrývají i riziko případného zkreslení údajů předkládaných klientem. Takové smlouvy mohou být použity jako podklad k zahájení nezávislého forenzního šetření, které může být provedeno specializovanou institucí. Toto šetření lze využít ke zjištění, zda je podezření opodstatněné a díky nezávislosti pomoci znovu vytvořit důvěru mezi bankou a klientem. Na základě podezření se toto šetření může zaměřit například na identifikaci:

• nestandardních transakcí s třetími stranami,
• transakcí se spřízněnými stranami uskutečněných na netržním principiu,
• případné manipulace s finančními výsledky založené na důkladné analýze údajů klienta,
• nedostatečné zástavy nebo duplicity zástav.

Několik doporučení na závěr

Firemní úvěrové podvody jen tak nezmizí a jak jsem zmiňovala v úvodu článku, současný ekonomický pokles bohužel přispívá ke zvýšení rizika podvodu pro banky. K tomu, aby banka dala najevo svůj nesmlouvavý postoj k podvodnému jednání, je nutné - pokud se podezření objeví - bez odkladu zahájit vyšetřování toho, co se stalo, a přijmout nezbytná nápravná opatření. Takový postup je však pouze reaktivní a z naší zkušenosti vyplývá, že reaktivní opatření nejsou obvykle dostatečná pro snížení rizika úvěrového podvodu.

Banky by proto měly zvážit implementaci systému řízení rizik úvěrového podvodu, nebo zlepšení současného systému, například zavedením pravidelných hodnocení rizika podvodu, průběžným zlepšováním interních kontrol, automatickým monitoringem tzv. varovných signálů, pravidelnými školeními zaměřenými na oblast podvodů a interní/externí komunikací o zjištěných a vyšetřovaných případech.

Všichni si uvědomujeme, že boj proti firemnímu úvěrovému podvodu je během na dlouhou tra?. Z našich zkušeností ale jasně vyplývá, že posun od čistě reaktivního přístupu k přístupu proaktivnímu, tzn. prevenci, je tím nejlepším řešením. Situace se sama nezlepší, proaktivní přístup je zcela nezbytný.

Trojúhelník podvodu

Pokud dojde k podvodu, je obvykle možné identifikovat tři podmínky nutné pro jeho vznik, známé též jako "trojúhelník podvodu" - stimul či tlak vedoucí ke spáchání podvodu, příležitost podvod spáchat a schopnost zdůvodnit si nebo ospravedlnit své chování.