| Autor: | Jiří Moser |
| Publikace: | Hospodářské noviny |
| Datum: | 28.7.2009 |
| Strana: | 18 |
Leaders voice
V těchto dnech si připomínáme čtyřicáté výročí prvního kroku člověka na Měsíci. NASA dokonce zveřejnila aktuální fotky měsíčního povrchu, na nichž jsou stále vidět stopy kroků astronautů.
Když jsem si četl články o této velkolepé vědeckotechnické události, říkal jsem si, kolik nových technologií museli Američané vyvinout a jaké obrovské koordinační, manažerské a projektové úsilí museli vynaložit, aby se cesta na Měsíc vůbec uskutečnila. V tehdejším Sovětském svazu byli na podobný projekt schopni vynaložit zhruba polovinu toho co Spojené státy, ale kvůli špatnému řízení se k hmatatelnějším výsledkům nedostali.
Ačkoli úspěch Apolla spíše ukázal kvalitu a schopnosti politickoekonomických systémů jako celku, otázka řízení komplexních programů je žhavá do dneška, a to především na úrovni jednotlivých podniků. Je neuvěřitelné, jak velké procento transformačních či integračních projektů, implementací obchodních strategií, ale i „obyčejných“ IT projektů selhává, případně nepřinese výsledky. Statistiky a průzkumy hovoří i o více než 50 %.
V čem je problém? Schopnost řídit projekty se považuje za samozřejmost, a ne za znalost, kterou je třeba se naučit a procvičit úplně stejně jako třeba znalost financí. Většina společností prochází velkými transformacemi, nebo řídí velké projekty jednou za několik let a zkušenosti objektivně nemá. To se většinou projeví brzy. A protože nejsou vidět výsledky, projekt či transformace ztratí podporu.
Velká většina projektů v sobě zahrnuje i změnu firemní kultury. Jednou jsem byl jako konzultant přizván do společnosti, která nebyla schopna zlepšit produktivitu práce na nové moderní lince. Vedení chtělo nezávisle otestovat několik hypotéz, proč tomu tak je, od toku materiálu až po fyzické rozmístění linky. Výsledek byl nečekaný pro vedení i pro nás konzultanty.
Nikoho totiž nenapadlo, že k lince, která využívá moderní technologie a je řízena počítači, je třeba najmout pracovníky se vzděláním spíše v oblasti počítačů než truhláře a dobré pracanty. Tento příklad je možná extrém, nicméně v obměnách se s ním často setkávám.
V dnešní době, kdy se mění ekonomické podmínky, bojují některé firmy o přežití, jiné o získání výhod na trhu. Většina z nich tak řídí své kritické projekty či programy – taková malá Apolla – ve kterých musí uspět. A je dobré si uvědomit, že za velkým úspěchem je vždy nejenom velká vize a propracovaná strategie, ale především schopnost ji zavést a naplnit. A to bez moderního programového a projektového řízení nejde.
Je neuvěřitelné, jak velké procento projektů selhává, případně nepřinese výsledky.