Umění najít nástupce

Mohla by to být pěkná moderní pohádka. Něco jako Sůl nad zlato. Silná, vlivná autorita (král) by se ptal podnikatelů, vlastníků úspěšných, zavedených rodinných firem: Co je ti vzácnější? Další růst a úspěch tvé firmy, nebo volný čas a méně stresu?

Kdo by zvolil první variantu, upadl by v nemilost až do doby, než by pochopil, že je možné dosáhnout růstu a úspěchu firmy i bez jeho dennodenního zapojení.

Loňský průzkum mezi vlastníky rodinných firem ukázal, že jednou z největších výzev je pro ně plánování následovnictví ve vedení společnosti a schopnost svěřit řízení profesionálnímu managementu, který bude umět firmu vést.

Aby bylo jasno, je zřejmé, že v počátku fungování firmy se nasazení a vizi vlastníka nic nevyrovná. Je jediný, kdo je ochoten přinášet osobní oběti, kdo ví, co má dělat, jak má firma vypadat za rok či za dva, často je jediným nositelem know-how, na němž je fungování společnosti založeno.

Co ale po deseti, patnácti, dvaceti letech?

Každá z uvedených kvalit vlastníka, který řídí společnost, platí i nadále. Otázkou však je, zda-li musí být i nadále tím, kdo přináší osobní oběti. Být jediným, kdo ví, co se má dělat. Být jediným, kdo ví, jak má firma vypadat za rok či za dva.

V praxi se setkávám s tím, že po určité době může být vlastník v čele společnosti vlastně překážkou dalšího rozvoje. Zvláště v těch případech, kdy ve firmě funguje jako jediná autorita a hlavní záruka zdárného pokračování firmy.

Problémy jsou způsobeny tím, že je na vlastníka navázán veškerý »život« firmy. Motivace a výkonnost členů managementu tak kontinuálně klesají kvůli autoritativnímu způsobu řízení. Ze stejného důvodu se zvyšuje fluktuace zaměstnanců v několika málo řídicích pozicích.

Zároveň ale dochází k postupnému vyhoření vlastníka z důvodu obrovského přetížení.

Často má o podobnou firmu zájem strategický investor, přinášející kapitál a know-how za podíl ve firmě. Ale zjištění, že veškerá hodnota firmy je představována jedinou osobu, často znamená pro investora riziko, které není ochoten podstoupit.

Známá manažerská poučka říká, že opravdový manažer ve firmě se pozná podle toho, že dokáže vychovat člověka, který v případě jeho odchodu z firmy bude schopen převzít jeho roli.

Dá se rozšířit ještě tak, že opravdu dobrý vlastník-manažer firmy se pozná podle toho, že ve firmě cíleně buduje manažerskou strukturu, která je schopna ji rozvíjet i v situaci, kdy se vlastník rozhodne vzít si zaslouženou dovolenou.

Když se toto vlastníku-manažerovi nepodaří, riskuje, že po určité době dostane firmu do stavu, kdy nezbude než vyhlásit: další rozvoj z důvodu dosažení kapacit pozdržen. *

*Nekrácené znění sloupku najdete na Ekonom.cz