| Autor: | Jiří Moser |
| Publikace: | Hospodářské noviny |
| Datum: | 4.8.2009 |
| Strana: | 18 |
Leaders voice
Nedávno mě zaujal příběh amerického finančníka Bernarda Madoffa. Vážený burzián, bývalý ředitel Nasdaqu, jednoho z klíčových amerických akciových trhů, přechytračil tamní Komisi pro cenné papíry (SEC), významné banky i vzácné jedince a obral je o minimálně 65 miliard dolarů.
Vcelku úctyhodné dílo. Stejně fascinující mi připadalo, když v roce 1995 položil Barings (nejstarší banku v Londýně, založenou v roce 1762) tehdy neznámý manažer Nick Leeson, který o tom všem napsal poučnou a celkem zajímavou knihu pojmenovanou Rogue Trader.
Nutno říci, že v obou případech se jednalo o vědomý podvod. Oba dva jsou šokující svým rozsahem. A není překvapením, že oba vyvolaly vyšetřování, jejichž závěry jsou podobné. Šlo o selhání kontrolních systémů, ať již vnějších či vnitřních (můžeme je nazývat i corporate governance). V případě Barings byl závěr vskutku objevný. Britská vyšetřovací komise konstatovala, že základem úspěšného podnikání je, že vlastníci a vedení banky rozumí podstatě podnikání,což se v tomto případě nestalo.
U nás v Česku se samozřejmě nic podobného přihodit nemůže. Cynik by možná řekl, že i kdyby se něco takového stalo, tak se stejně nic nevyšetří, a pokud se vyšetří, tak by soudy soudily a soudily, a stejně by nikoho neodsoudily. Průzkumy nicméně ukazují, že velká část českých manažerů se setkala s případy podvodů a neúmyslných zásadních chyb. Dokonce znám případy společností, jejichž některé procesy ovládly organizované skupiny. A v dnešní době, kdy ekonomické tlaky sílí a podnikatelské prostředí je stále napjatější, bude spíše tendence, aby takové jevy narůstaly.
Zarážející je, že i když si mnoho manažerů a vlastníků tuto skutečnost uvědomuje, nic s tím nedělá. Částečně to může být způsobeno tím, že přesně nevědí, jaké preventivní kroky udělat. Nebo si naopak říkají, že je zbytečné dnes vydávat peníze na něco, co nemá bezprostřední dopad na podnikání.
Teoreticky je oblast corporate governance a řízení rizik rozpracována již řadu let. Pravdou je, že aplikovat všechny principy do důsledku může znamenat značné dodatečné náklady, které se nemusí vrátit. Jenže nedělat nic také není řešením. Vraťme se zpět k britské vyšetřovací komisi. Pokud vlastníci a vedení podniků znají svoje podnikání, měli by být schopni definovat rizika, zavést systém kontrol a struktury corporate governance tak, aby společnost chránily a zároveň byly nákladově šetrné. A pokud manažeři a vlastníci svému podnikání opravdu rozumějí, pak vědí nejlépe, jaké procesy nastavit, a jejich zavedení se jim nakonec i vyplatí.