Osvědčilo se vracení daňových přeplatků nebo zmírnění pravidel nízké kapitalizace v boji s recesí?

Jak zabírá protikrizová léčba

Protikrizová opatření

Krize firmy i zaměstnance trápí už několik měsíců. Následky má mírnit řada návrhů, které jsou v různém stupni legislativního projednávání nebo přípravy. Jak jsou úspěšné?

U některých daňových novinek, které vstoupily v platnost, jsou již patrné první dopady. Třeba v oblasti daně z příjmů se ukázalo být pozitivní zrušení povinnosti platit zálohy na daň v roce 2009 pro podnikatele, kteří k loňskému 1. prosinci zaměstnávali maximálně pět lidí.

Příznivě se projevuje i znovuzavedená možnost firem odečítat úroky z půjček od spojených osob čerpaných až do výše čtyřnásobku jejich vlastního kapitálu.

Vyjasnění režimu nízké kapitalizace počátkem roku nastavilo jasná pravidla úvěrového financování v rámci skupin společností, což se příznivě projevilo v úvěrování mezi spřízněnými subjekty.

U dalších opatření se ale praktický dopad teprve ukáže. Jde zejména o možnost zrychleného odpisování vybraného hmotného majetku pořízeného v roce 2009 a v prvním pololetí 2010. Odepsání majetku v průběhu jednoho roku, respektive dvou let, umožní novela zákona o daních z příjmů, která prošla senátem.

A jak jsou s naordinovanými protikrizovými léky spokojeny samy firmy?
Rychleji a bez papírů Od února mají podnikatelé šanci rychleji získat zpět daňové přeplatky. Podmínkou je ovšem podání přiznání v elektronické podobě. Zkrátila se tedy skutečně lhůta ze třiceti na patnáct dní?

Mnozí podnikatelé možnost elektronického podávání přiznání k dani využívají a pozitivně tím vylepšují svou peněžní likviditu. Pozitivní dopad opatření je tedy dvojí. Finančnímu úřadu se zkrátí doba potřebná ke zpracování přiznání k DPH a plátce má dříve k dispozici své peněžní prostředky.

Od začátku dubna také mohou firmy uplatnit nárok na odpočet DPH při nákupu nových osobních vozů, a to bez omezení typu. Společnosti, které nechtěly pořídit vozidlo »s mřížkou«, již jim dosud předpisoval zákon, tak nyní ušetří asi pětinu ceny.

I toto opatření tak splnilo očekávání a řada plátců využila možnosti snížit pořizovací cenu vozu o hodnotu DPH. Kdo však vůz používá pro podnikatelské i soukromé účely, může odpočítat daň jen v poměru, v němž automobil využívá k podnikání.

Toto omezení firmám přináší dodatečné papírování, které pozitivní dopad této změny snižuje.

Na úkor budoucnosti Součástí balíčku, který sice prošel senátem, ale nezískal podporu prezidenta republiky, je i další, tentokrát nedaňový nástroj: šrotovné. To má podpořit prodej osobních vozů s cenou do 500 tisíc korun bez omezení typu motoru nebo do 700 tisíc korun s »ekologickým pohonem«. Příspěvek je stanoven na třicet, respektive 60 tisíc korun.

Kvůli nastaveným podmínkám a zaměření na kategorii vozů nižší střední třídy se prémiové značky, jako Audi, BMW, Mercedes nebo Volvo, s většinou svých vozů »nevejdou« do cenového omezení 500 tisíc korun.

A pokud splní cenový limit, pravděpodobně nevyhoví emisním podmínkám. Tyto podmínky ale nesplňuje ani řada benzinových »šestnáctistovek« jiných výrobců či větší nebo konstrukčně starší modely.

Pozitivně je třeba vnímat podporu prodeje automobilů s ekologickým pohonem.

Nabídka značek je i přes daná omezení poměrně široká. Mezi automobily, které podmínkám šrotovného vyhoví, je velká část v tuzemsku nejprodávanějších vozů včetně těch, které se v Česku i vyrábějí.

Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že šrotovné prodeje zvýšilo, ale jen dočasně. Nové vozy si totiž většinou pořizovali zákazníci, kteří by si je pořídili i bez něj.

Šrotovné může vyvolat též dřívější obnovu vozového parku. Takto nakoupené vozy ale budou jejich majitelé nejspíše používat po delší dobu. Automobilky tak nyní prodávají více na úkor budoucnosti.

Paušály sníží propouštění Poslanecká sněmovna schválila též zvýšení výdajových paušálů, které část podnikatelů odečítá ze základu daně místo toho, aby podrobně dokládali výdaje.

Firmy budou možnosti moci využít zpětně již za letošní rok. U řemeslníků a zemědělců by se měly zvýšit ze 60 na 80 procent, u ostatních živností se sjednotí na 60 procentech. U příjmů z nájemného zůstane třicetiprocentní sazba.

Výdajových paušálů využívá asi pětina živnostníků. Nemusejí tak vést mnohdy složité účetnictví, evidují jen příjmy a pohledávky. Od těch místo výdajů odečítají paušál, tedy procento, které se stanovuje na základě typu živnosti.

Opatření sice podpoří podnikatele, jeho účinnost se ale projeví až v budoucnosti. Zvýšení paušálů zmenší administrativu a zjednoduší daňovou správu. V případech, kdy paušály převýší výdaje, navíc sníží daňovou zátěž podnikajících osob.

Spíše než ke zvýšení zaměstnanosti povede změna k menšímu propouštění stávajících pracovníků. To by jinak hrozilo v souvislosti se současným poklesem počtu zakázek a ztížením přístupu k úvěrům.
Sleva jen pro nižší příjmy Již jen vyhlášení ve Sbírce zákonů chybí k platnosti opatření, které má firmám pomoci udržet nejcennější a nejdražší »výrobní položku«, zaměstnance.

Právní úprava dává zaměstnavateli nárok na slevu na pojistném za zaměstnance, jehož vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy a jehož pracovní poměr trval celý kalendářní měsíc.

Výše slevy by měla činit 3,3 procenta z rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem zaměstnance, nejvýše však 25 procent vyměřovacího základu. Zákon počítá s její existencí až do konce roku 2010.

Slevu nelze uplatnit zpětně, zákon proto umožňuje uplatnit ji mimořádně pro předchozí období roku 2009. Bude se ale vztahovat jen na ty zaměstnance, kteří byli v pracovním poměru k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž zákon nabude účinnosti.

Sleva snižuje cenu práce a zvyšuje konkurenceschopnost firem. Vazba na počet zaŠrotovné městnanců s nižšími a průměrnými mzdami je však sporná.

V odvětvích s vyšší přidanou hodnotou bývají i vyšší mzdy a není důvod tato odvětví z některých opatření protikrizového plánu vylučovat.
Politické bodování Velký politický potenciál má zvýšení přídavků a daňových odpočtů na děti, které také čeká jen na prezidentův podpis. Znamená však velkou zátěž pro státní rozpočet a jeho ekonomický dopad bude minimální.

Diskusi rozvířil také návrh na zvýšení daňových sazeb pro vyšší příjmové skupiny. V době krize je však jakékoli zvyšování daní jen málo vhodným nástrojem.

Brzdí totiž spotřebu obyvatel, jejíž váha při tvorbě HDP je vysoká. Nižší čisté příjmy povedou nejen k omezení nákupu luxusnějších kategorií zboží a služeb, ale například i k omezení poptávky po koupi bytů a stavbě rodinných domů.

Přestože výběr vyšší daně z příjmů fyzických osob může převážit pokles v příjmech státního rozpočtu z DPH, spotřebních daní a daně ze zisku právnických osob, prodlouží pravděpodobně dobu krize a oddálí oživení. Obdobný efekt by mělo zvýšení takzvaných stropů na sociální a zdravotní pojištění.

Zvýšení přídavků a daňových odpočtů na děti zatíží státní rozpočet a bude mít jen minimální ekonomický dopad.

Protikrizová opatření Zrušení povinnosti platit zálohy na daň v roce 2009 pro ty podnikatele, kteří k 1. 12. 2008 zaměstnávali maximálně pět lidí. Vyjasnění režimu nízké kapitalizace. Rychlejší vracení přeplatků DPH. Nárok na odpočet DPH při nákupu nových osobních automobilů. Možnost zrychleného odpisování vybraného hmotného majetku. Výdajové paušály pro živnostníky. Zavedení šrotovného vetoval prezident. prodeje zvýší, ale jen dočasně. Nové vozy většinou kupovali zákazníci, kteří by si je pořídili i bez něj.

60 procent Na této hranici se sjednotí výdajové paušály pro většinu živnostníků.