| Autor: | Nova Grymová |
| Publikace: | Moderní obec |
| Datum: | 4.6.2009 |
| Strana: | 9 |
V důsledku změny výpočtu obratu pro účely daně z přidané hodnoty se mnoho obcí letos muselo nově registrovat k DPH. Vznikla jim tak nejen nová administrativní zátěž, ale i možnost požadovat DPH na vstupu. Které procesy by si však měly nastavit, aby správně odváděly DPH ze svých příjmů a zároveň, aby mohly nárokovat DPH ze svých výdajů v nejvyšší povolené míře?
Základní povinnosti spojené s plátcovstvím daně z přidané hodnoty si vysvětlíme nejen teoreticky, ale i na případové studii, která bude simulovat ekonomické prostředí menší obce.
Rozdělení příjmů
Pro obce je zřejmě nejkomplikovanější naučit se rozdělovat své příjmy z hlediska DPH na tři základní skupiny:
Do první skupiny můžeme například zahrnout příjmy získané z parkovného na vymezené místní komunikaci obce, z místních poplatků ze psů, za odvoz komunálního odpadu na základě vyhlášky (který zároveň nenarušuje hospodářskou soutěž), za oddávání atd. Do druhé patří plnění uvedená v příloze č. 3 k zákonu o DPH (například dodání vody či tepla) a veškeré další činnosti poskytované obcí v oblasti veřejné správy, jež by podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže. Do třetí spadá například pronájem obecních bytů soukromým osobám - neplátcům.
Rozdělení výdajů
Na straně výdajové je situace ještě složitější. Obce musejí rozdělovat své výdaje do několika skupin, které však budou odlišné od skupin, které jsme popsali v předchozím odstavci. První rozdělení je na činnosti při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy (skupina 1) a na ekonomické činnosti (skupina 2). Obec nemá nárok na plný ani částečný odpočet DPH u výdajů, které jsou zařazeny do skupiny 1.
Výdaj může často spadat do obou těchto skupin. Za předpokladu, že obec rozdělila příjmy z ekonomické činnosti a činnosti při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy v poměru 60:40, každý výdaj užívaný pro obě činnosti je potřeba rozčlenit stejným poměrem do výše uvedených dvou skupin.
Skupinu 2 je v druhém kroku nutné rozdělit na tři podskupiny:
Pokud obec bude mít nějaké příjmy spadající do třetí skupiny příjmů, bude muset krátit nárok na odpočet u třetí podskupiny výdajů, tj. podskupiny 2C, tzv. koeficientem. Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je součet příjmů druhé skupiny příjmů a ve jmenovateli je součet příjmů druhé a třetí skupiny příjmů. První skupina příjmů do výpočtu koeficientu podle dnešního výkladu ministerstva financí vůbec nespadá.
Tento teoretický popis objasňuje na konkrétních příkladech případová studie (viz dále).
Změna režimu z neplátce na plátce
Když se obec stala plátcem daně z přidané hodnoty a je povinna podávat přiznání k DPH, má nárok na vrácení DPH při změně režimu z neplátce na plátce, který může uplatnit ve svém prvním daňovém přiznání. Jde o daň z přidané hodnoty u zboží, které je k datu registrace uvedeno v obchodním majetku obce a bylo pořízeno během posledních dvanácti měsíců před datem registrace.
Ze zadání případové studie vyplývá, že obec má v obchodním majetku zaúčtovaný v prosinci 2008 zakoupený kopírovací stroj. Daň z přidané hodnoty uvedenou na daňovém dokladu lze tedy nárokovat v prvním daňovém přiznání, které obec podává. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty patří do podskupiny 2A.
Mezi další povinnosti obce patří:
Případová studie
Příklady