Novinky z Federace evropských účetních a z Evropské unie

Rád bych se věnoval tomu, o co jsem byl požádán, tj. stručně se podívat na to, co se dnes děje jak ve Federaci evropských účetních, tak i v Evropě, protože si myslím, že něco z toho na nás bude mít významné dopady ať již přímo nebo nepřímo, hned nebo později.

V různých členských státech se posouvají limity pro povinný audit vesměs nahoru se vzrůstajícími nároky na tuto činnost. FEE zpracovala studii, ve které je k dispozici i přehledná tabulka toho, kde ty prahy v současné době jsou. Musím říct, že Česká republika se pohybuje zhruba uprostřed této analýzy.

Mění se etické standardy, tj. především ono zpřísňování některých nových článků etického kodexu v oblasti nezávislosti. Pochopitelně na celou oblast regulace dopadají důsledky krize. Politici potřebují prokázat, že činí opatření, aby se krize neopakovala. Regulátoři hledají, jakým způsobem udělat finanční systém stabilnějším, takže nás tyto vlivy budou určitě provázet po nejbližší dva tři roky.

Postupně se rozšiřuje v různých evropských zemích i celosvětové využívání standardů XBRL pro předávání finančních informací a informací z účetních závěrek. Tato oblast je podstatná i z toho pohledu, že to zřejmě bude mít dopady na zprávy auditora, protože v situaci, kdy se účetní závěrka promění na databázi nesoucí určité kvalitativní a kvantitativní údaje, což přinese něco nového i pro naši profesi.

Posouvají se i otázky správy řízení společností. Asi sledujete diskusi ve světovém i našem tisku na téma „transparentnost odměňování“, případně „kdy společnost nefunguje“ apod. Myslím si, že se brzy dostaneme zpět k diskusi o zveřejňování odměn jednotlivců apod.

Pokud se podíváme na krizi a na světovou reakci, je tady jednoznačný tlak skupiny G 20, který se opakoval na několika summitech konaných v roce 2009, na tvorbu globálních účetních standardů, což především směřuje k tomu, aby se domluvila Amerika s Evropou a Američané postupně přešli na mezinárodní standardy.

Monitoring Board nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy těsně před pittsburským zasedáním vydal prohlášení, ve kterém zdůrazňuje, že účetní standardy by měly být založeny na principech, nikoliv na detailních pravidlech.Měly by pochopitelně být spolehlivé, relevantní a srovnatelné. Měly by být tvořeny nezávislým orgánem, v tomto případě IASB, a nikoliv být vystaveny dílčím politickým zájmům různých regionů a zemí.

Poslední poznámka, která možná trochu směřuje do oblasti bankovní regulace, se týká toho, že tyto účetní standardy by neměly nahrazovat řízení v bankovní krizi a bankovní dohled, ale měly by ho spíše doplňovat a měly by skutečně ukazovat pravý stav účetní jednotky, nikoliv vyrovnávat špatná a dobrá období.

IFAC se rovněž věnoval ekonomické krizi a podpořil tvorbu globálních účetních standardů. Podpořil i určité reformy nadace, která tyto standardy vytváří a vydává, nicméně je nutný i další posun v této oblasti, tzn. ve správě a řízení tvorby standardů.

Dále IFAC podpořil rozvoj profese v rozvíjejících se zemích, což je oblast, která je podstatná, protože nelze mít ihned stejné požadavky na všechny skupiny zemí. Bylo by předčasné vyvolávat diskuzi, zda účetní závěrky mají být zaměřeny i na potřeby finančního dohledu, nebo zda mají primárně sloužit investorům, a finanční dohled si z nich pouze převezme ty informace, které mu vyhovují, případně si vyžádá informace doplňující, aby měl informace nutné pro svou práci.

To je dost podstatná, principiální diskuse, která dnes probíhá, tj. zda mezi primární uživatele účetních závěrek mají být zahrnuty i dohledy, či nikoliv.

Tím nejžhavějším tématem, které se objevovalo v létě a probíhá i nyní na podzim, je otázka novely a celého přepracování oblasti účtování finančních nástrojů. Především k první části této novely, která se týká oceňování a klasifikace finančních aktiv, probíhaly konzultace Evropské komise, která pořádala diskuse, na něž pozvala předkladatele, auditory, uživatele a experty.


Hlavními tématy diskuse jsou:

• jak mnoho finančních nástrojů má být oceňováno reálnou hodnotou,
• do jaké míry má při výběru těchto nástrojů pro reálnou hodnotu hrát roli podnikatelský model konkrétní vykazující společnosti,
• zda má být umožněna reklasifikace po pořízení finančního nástroje, který byl zařazen do jiného portfolia,
• konečně se připomínkovala přechodná ustanovení a otázka, zda má Evropská unie tento standard schválit a v jakém časovém horizontu.
  

Požadavky Evropské komise z 15. září k původním návrhům IASB byly především v oblastech, které tady jsou uvedeny, a to zejména řešit znehodnocení realizovatelných dluhových cenných papírů.

IASB toto vyřešila tím způsobem, že realizovatelné cenné papíry a celou tuto kategorii víceméně zrušila, čímž tento problém sice vyřešila, ale některým uživatelům toto řešení jednoznačně nevyhovuje.

Federace evropských účetních měla hlavní připomínky k celému modelu finančních aktiv, především v tom směru, že

• doporučovala udržení smíšeného modelu, tj. aby se některá finanční aktiva oceňovala v reálné hodnotě, jiná v zůstatkové hodnotě,
• aby podnikatelský model byl zvýhodněn při výběru aktiv pro oceňování reálnou hodnotou,
• požadovala, aby deklasifikace při změně podnikatelského modelu byla nejen umožněna, ale aby byla i přikázána, protože pokud změním model, přejdu z modelu, který pracuje s reálnými hodnotami, na model pracující se zůstatkovou hodnotou nebo naopak, měl bych to reflektovat i u finančních nástrojů, které do té doby držím.

Konečně je tady výzva, aby IASB a americký FASB našly společné řešení v oblasti finančních nástrojů, ale myslím si, že toto společné ustanovení bude veliký problém, protože americkým požadavkem je daleko vyšší použití reálné hodnoty v účetnictví, kdežto zejména kontinentální Evropa má problémy i s mírou využití reálné hodnoty, která je ve stávajícím standardu.

V oblasti auditorských služeb je klíčová podpora, kterou Federace poskytuje přijetí Mezinárodních auditorských standardů pro audity v Evropské unii.

Tady máme zvýhodněnou pozici, protože v České republice tyto standardy již využíváme, a pokud se diskutuje o tom, jaké dodatečné náklady některým státům přinese přechod na Mezinárodní auditorské standardy, mohu zdůraznit, že by jejich nepřijetí mohlo přinést určité další náklady, takže z mé strany je pochopitelně podpora tomuto posunu jednoznačná.