Nestřílejte posly špatných zpráv

"Žádné falešné účty", prohlásil při definování role účetní profese v ekonomice čínský ministerský předseda na světovém kongresu účetních. Sdílím též jeho názor, že auditoři a účetní v pravém slova smyslu jsou odnožemi jedné velké účetní profese, která má zcela nezastupitelnou roli v moderním tržním hospodářství, a to střežit integritu a vypovídací schopnost finančních informací.

Obvykle vysoká očekávání veřejnosti kladená na auditory se za současných kritických podmínek ještě zvýší. Klíčová je otázka, zda se role auditora v současné globální finanční krizi významněji mění. Z mého pohledu poslání auditora zůstává v zásadě beze změny, audity za rok 2008 probíhají stejně jako v minulosti podle mezinárodních standardů auditu ISA a lze předpokládat, že tomu bez ohledu na nový zákon o auditorech bude stejně tak i v roce 2009. Při detailní analýze však zjistíme, že na auditory i na uživatele účetních závěrek v současné situaci číhá celá řada nových nebo významně změněných nástrah, úskalí a rizik.

Finanční pozice společností je obrazem zakotveným v čase. Budoucnost může poskytnout jiný pohled, nemůže však změnit uplynulou realitu. Příkladem je auditovaná výše reálné hodnoty společností na konci roku 2007, která zcela správně nezohledňovala žádné z událostí na finančních trzích, jichž jsme byli svědky v roce 2008.

Řádně sestavené účetní závěrky obsahují řadu podstatných a užitečných informací o existujícím riziku, přístupu vedení firmy k němu a o způsobech oceňování, které zodpovědní uživatelé musí zohlednit před přijetím rozhodnutí. Úlohou auditora zůstává využití profesního úsudku k posouzení, zda tyto informace jsou úplné, relevantní a transparentní.

Ocenění nástrojů reálnou hodnotou na trzích sužovaných krizí vyžaduje více úsudku a větší využití expertních zdrojů. Diskuse auditorů o oceňovacích technikách probíhají nejen s vedením společností, ale i s dozorčími radami a výbory pro audit.

Přes probíhající debaty o možné procykličnosti tohoto způsobu ocenění je zřejmé, že reálná hodnota nabízí včasné informace o hodnotě finančních nástrojů a jsem přesvědčen, že přes všechny diskutované nevýhody pro běžně obchodované finanční nástroje nemá reálná hodnota dnes ani v budoucnosti uspokojivou alternativu. René Ricol, poradce prezidenta Sarkozyho, v této souvislosti konstatoval, že "volatilita tržních cen v porovnání s historickými pořizovacími cenami pouze odráží ekonomickou realitu pozic, které účastníci trhu drží." Rád bych se přimluvil za to, abychom ani v dnešní době nestříleli posly špatných zpráv. To, čeho se totiž dnes zoufale nedostává, je důvěra ve finanční informace, prezentované účastníky trhu, a jakékoli další podkopání této nedostatkové "suroviny" je krokem špatným směrem.

Současná hospodářská situace sama o sobě nutně neznamená významnou nejistotu při posuzování předpokladu trvání bank nebo jiných společností, ani z toho vyplývající úpravu zprávy auditora zdůrazňující takovou nejistotu. Současný důraz na peněžní toky však znamená, že značné riziko pro rostoucí řadu společností představuje likvidita, což zvyšuje nutnost zveřejnit podrobně likvidní situaci každé společnosti.

Rokem 2008 však současná specifika auditu nekončí. Je třeba se začít již nyní ptát, co bude poté. Čekají nás zřejmě bezprecedentní změny v oblastech řízení rizik, regulace finančních institucí i účetnictví. Nový zákon o auditorech, který v době psaní tohoto článku putuje do Senátu, přinese i zřetelné změny v oblasti auditu. Věřím však v tvořivý a zodpovědný přístup, v poučení z reálných chyb i ve snahu všech zúčastněných vytvořit opět funkční systém spíše než společenské alibi. A zůstávám proto do budoucna optimistou. Věřím též, že i pro ekonomii platí základní pravidlo bouří, které praví, že bouře pokračují, dokud se neodstraní nerovnováha, která je vyvolala.