| Autor: | Lenka Mrázová, Lucie Winklerová |
| Publikace: | Ekonom |
| Datum: | 25.6.2009 |
| Strana: | 60 |
Nejpozději do konce června musejí cestu na finanční úřad najít i firmy.
Daňové přiznání
Rok 2008 je již nenávratně pryč a rychle se blíží chvíle, kdy budou muset zaplnit jednotlivé kolonky daňového přiznání i větší firmy.
Vyplnit formulář zřejmě nebude pro vašeho finančního ředitele za asistence daňového poradce žádný problém.
Chceme ale upozornit na zdánlivě jednoduché položky daňového přiznání, jejichž vyplňování občas potrápí i profesionály. Rozlišení podle typu firmy Je správné, když v daňovém přiznání označíte vaši firmu kódem 1A?
Záleží na tom, o jaký typ společnosti jde a v jakém období je přiznání podáváno.
První místo v kódu, označené číslicemi 0 až 9, identifikuje typ společnosti. Jde třeba o společnost, která je nositelem příslibu investiční pobídky uplatňující slevu na dani, penzijní fond či poplatníka se sídlem v zahraničí. Druhé místo, označené písmeny A až U, blíže specifikuje, za jaké období je přiznání podáváno. Nezapomeňte, že v některých specifických případech budete podávat přiznání i za období, které nemusí odpovídat ani kalendářnímu, ani hospodářskému roku. Aktuálním příkladem dnešní ekonomické situace může být období při vstupu spovýsledku lečnosti do likvidace. Při vyplňování kódu si v některých případech kromě pokynů k vyplnění k ruce vezměte také zákon o daních z příjmů.
Podívejme se na nejčastější příklad správného vyplnění kódu: Výnosy a náklady Je správné, když náklady na reprezentaci zařadíte mezi daňově neuznatelné náklady? Když je zapíšete do řádku 40, neuděláte chybu. Při zařazování položek, které snižují či zvyšují základ daně, se ale chybuje často. Hospodářský výsledek je třeba upravit o některé výnosy a náklady, které z pohledu daní z příjmů nejsou vždy daňově uznatelnými. Teprve potom můžete spočítat základ své daně.
K těmto úpravám je vyhrazeno šest řádků daňového přiznání, na které se uvádějí částky zvyšující výsledek hospodaření před zdaněním. Do dvanácti kolonek se naopak zapisují položky snižující výsledek hospodaření.
Podívejme se na nejčastější příklady použití jednotlivých řádků:
Kdy je možné upravit základ daně o daňovou ztrátu?
Možná patříte mezi firmy, které v minulých zdaňovacích obdobích vykázaly daňovou ztrátu. Mimořádně důležitý pro vás bude řádek 230. Při splnění určitých podmínek právě zde můžete ztrátu odečíst. Uplatnění daňových ztrát je zvláště důležité pro společnosti, které získaly investiční pobídky. Mají totiž zákonem uloženou povinnost maximálního snížení základu daně, tedy mimo jiné také maximálního uplatnění daňových ztrát vzniklých za minulá období.
Základ daně můžete snížit o daňovou ztrátu, která vznikla a byla finančním úřadem vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část. A to nejdéle do sedmi zdaňovacích období následujících bezprostředně po období, ve kterém vám finanční úřad ztrátu vyměřil.
Uplatněte ztráty Situaci trochu komplikuje, že výše uvedené pravidlo se mění od zdaňovacího období započatého v roce 2004. Musíte si s uplatněním ztráty pospíšit. Na její uplatnění tak máte jen pět zdaňovacích období následujících bezprostředně po období, za které vám ji finanční úřad vyměřil.
Důležité je si uvědomit, že ztrátu můžete uplatnit jen za zdaňovací období. Když však podáváte daňové přiznání za období, které není zdaňovacím obdobím, tose může stát, když měníte účetní období z kalendářního roku na hospodářský, řiďte se pokynem D300 vydaným ministerstvem financí. Pro časovou převoditelnost ztráty naštěstí i v tomto případě zůstávají důležitá zdaňovací období, nikoli uplynulé roky.
Se ztrátami jsme ale ještě zdaleka neskončili. Pro uplatnění daňové ztráty je kromě výše uvedeného časového testu nutné splnit i další podmínky uvedené v zákoně o daních z příjmů. O vyměřenou a neuplatněnou ztrátu ne-lze upravit základ daně, když se ve vaší firmě podstatně změnilo složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole společnosti.
Přehled čerpání a tvorby daňových ztrát musíte vykázat i v tabulce E přílohy přiznání. V ní poplatníci deklarují jak ztráty vzniklé v minulých obdobích, o které lze ještě z časového hlediska upravit základ daně, tak ztráty vykázané v aktuálním zdaňovacím období. Tabulka současně slouží pro evidenci daňových ztrát, které ještě nebyly uplatněny, a bude možné je využít v následujících zdaňovacích obdobích.
Podrobnější informace najdete na Ekonom.cz
Daňové lhůty a pokuty Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2008 jste měli podat nejpozději do 31. března 2009. Když musíte mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo vaše daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, lhůta se prodlužuje do 30. června 2009. Při pozdním podání daňového přiznání se výše celkové daně zvýší až o deset procent. Za nepodání přiznání a nezaplacení daně hrozí pokuta až dva miliony korun.
Příklad Společnost BYZ je českým daňovým rezidentem se zdaňovacím obdobím od 1. dubna do 31. března, tedy s hospodářským rokem. Jde o klasický výrobní podnik, který není nositelem příslibu investiční pobídky. Finanční ředitel BYZ určitě žádné pochynosti při vyplňování kódu mít nebude. Na první místo uvede číslo 1 a na druhé místo písmeno A, protože podává přiznání za klasické zdaňovací období, kterým je u BYZ hospodářský rok.
Uplatnění daňových ztrát je zvláště důležité pro společnosti, které získaly investiční pobídky.