Modernizace daní je tu!

Čas vážných hospodářských problémů staví všechna rozhodnutí, procesy a výdaje pod drobnohled a jen málokterá příležitost k zefektivnění zůstává nevyužita. Platí to - alespoň částečně - i v případě daní.

Česká republika je již pár let známa jako stát, jehož daňový systém není efektivní a kde průměrnému podniku zabere výpočet, příprava přiznání a zaplacení všech daní na 900 hodin ročně.

Se suverénním přehledem nejnáročnější »daní« z hlediska času potřebného na zpracování i výše vynaložených finančních nákladů jsou přitom pro společnosti platby související s pracovní silou, tedy daň z příjmů ze závislé činnosti a odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Bude lépe?

Je ale možné, že již napřesrok na tom budeme konečně o trochu lépe. Proklamovaná modernizace daňového systému a s ním související administrativy totiž snad zůstane i cílem příští vlády.

Stávající vláda v důsledku krize přijala řadu jednotlivých opatření, která usnadní firmám hospodaření během náročných příštích měsíců. Nejde přitom ani tak o konkrétní výše sazeb, ale o opatření, která podpoří hotovostní toky či usnadní administrativu.


1. Elektronicky, tedy efektivněji

Podnikatelé mohou rychleji získat zpět daňové přeplatky. Ministerstvo financí vydalo pokyn finančním úřadům, aby od posledního únorového týdne zkrátily lhůtu pro vracení nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty ze třiceti na patnáct dní.

Podmínkou však je, že žádost bude podána elektronicky a finanční úřad nebude mít pochybnosti o správnosti údajů v daňovém přiznání.

Finanční úřad má i nadále třicet dnů na to, aby zahájil zkoumání přiznání s neobvykle velkým daňovým odpočtem. Připomeňme, že plátci DPH podávají daňové přiznání a platí zálohy každý měsíc nebo čtvrtletně v závislosti na velikosti obratu.

Přímo protikrizovým opatřením není zavedení elektronického podávání souhrnného celního prohlášení. Od července ale jistě přinese firmám, které dovážejí suroviny a výrobky z oblastí mimo Evropskou unii, úsporu času a papírování. Na vstupním celním úřadě Evropského společenství před uskutečněním konkrétního dovozu provedou celníci analýzu rizik, a dovozce se proto včas dozví, je-li, či není dovoz zboží do unie povolen.

Když už jsme vstoupili na půdu Evropské unie, nelze nezmínit potíže s elektronickými fakturami. V rámci EU zatím neexistuje jednotná metodika, kdy a jaký dokument je přijatelný jako elektronická faktura a národní legislativy se liší ve svých požadavcích na právní, obchodní, účetní a daňový pohled na elektronické faktury a jejich využití.

Při přeshraničních dodávkách tak je elektronická fakturace zatím komplikací navíc. Snad krize uspíší přijetí inovované Směrnice, která zavede jednotné zacházení s papírovou i elektronickou fakturou.


2. Odložené zálohy

Živnostníci letos nemusejí platit zálohy na daň z příjmů. Ministerstvo financí platbu podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám zaměstnávajícím k 1. 12. 2008 maximálně pět lidí odložilo na příští rok.

V době ztíženého přístupu k úvěrům posílí toto opatření peněžní toky podnikatelů a umožní jim uspořené prostředky použít na financování jejich podnikání.


3. Čím rychleji, tím lépe

Rozhýbat prodej strojů a zařízení pomůže zkrácení doby odepisování u nového hmotného majetku, který si vaše firma pořídí od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Zkrácení doby odepisování se bude týkat majetku v prvních dvou odpisových skupinách - v první skupině jde o zkrácení ze tří let na dvanáct měsíců, ve druhé z pěti let na 24 měsíců. V prvním roce odepíšete až 60 procent vstupní ceny, ve druhém zbylých 40 procent. Zkrácení platí i při pořízení majetku formou finančního leasingu.

Je asi zbytečné připomínat, že rychlejší odepisování v době krize motivuje k investicím do podnikání. Zvýšená poptávka po strojích, automobilech a dalším hmotném vybavení představuje dobrý stimul pro dodavatele - průmyslové podniky, které jsou ekonomickou krizí nejvíce zasaženy.


4. Zmatky s odpisy úroků

Běhání v kruhu se podobají změny, kterými procházejí v posledních letech pravidla pro daňovou uznatelnost úroků, včetně finančních nákladů z úvěrů a půjček.

Ještě v roce 2007 to by snadné. Testovat, zda jsou daňově uznatelné, jste museli jen úroky z úvěrů a půjček od spojených osob. Už napřesrok ale bylo všechno jinak.

Zároveň s úroky bylo nutné třeba testovat veškeré finanční náklady, například poplatky za sjednání úvěrů nebo provize. Na rozdíl od předchozích let se omezení vztahovalo i na úvěry od nespojených osob, jako jsou třeba developerské projekty financované bankovními úvěry.

První zmírnění přišlo na začátku roku. Už ve zdaňovacím období roku 2008 můžete snížit základ daně o náklady související s úvěry a půjčkami, které firmě poskytne mateřská společnost nebo dceřinka do maximální výše dvojnásobku vlastního kapitálu právnické osoby. Už není stanovena maximální daňově uznatelná úroková míra.

V březnu nám v rámci protikrizové kůry naordinovali poslanci další změnu, respektive návrat k pravidlům, která platila do konce roku 2007. Znova začnou platit od prvního dubna letošního roku. Společnosti se mohou rozhodnout, kterého ze tří znění pravidel pro daňovou uznatelnost využijí. To je skutečná rarita.


5. DPH a automobily

Od začátku dubna také můžete uplatnit nárok na odpočet DPH při nákupu nových osobních automobilů a jejich technického zhodnocení bez omezení typu automobilu. Celkem logicky uplatní plný nárok na odpočet ti podnikatelé - plátci DPH -, kteří vůz používají pouze pro podnikání. Kdo vůz používá pro podnikatelské i soukromé účely, může odpočítat DPH v poměru, v němž automobil využívá k podnikání. To platí i v situaci, kdy se pro využití k soukromým účelům rozhodne dodatečně. Musí příslušnou část DPH, kterou si při nákupu vynárokoval, státu odvést.

Nárok na odpočet lze uplatnit i tehdy, když podnikatel financuje nákup automobilu prostřednictvím leasingu. Společnosti, které používají osobní automobily pouze k podnikatelským účelům a nechtěly si pořídit automobil »s mřížkou«, již jim předpisoval starý zákon, nyní ušetří přibližně jednu pětinu ceny.


6. Slevy, slevy, slevy?

Nejcennější, ale také nejdražší »výrobní položkou« jsou pro firmy zaměstnanci. Vláda proto chce zavést u zaměstnanců s nižšími příjmy slevu na pojistném na sociální zabezpečení, které hradí zaměstnavatel.

Konkrétně jde o zaměstnance, jejichž vyměřovací základ je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy.

Sleva může dosáhnout až 25 procent vyměřovacího základu. Návrh dokonce počítá s tím, že tuto slevu zaměstnavatelé budou fakticky moci uplatnit už od začátku roku 2009, a to formou takzvané mimořádné slevy.

Vztahovat se ale bude pouze na ty pracovníky, kteří budou zaměstnáni k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž novela nabude účinnosti.

Asi nejsme sami, kdo považuje za diskutabilní směřovat toto protikrizové opatření jen na zaměstnance s nižšími a průměrnými mzdami. V odvětvích s vyšší přidanou hodnotou jsou obecně i vyšší mzdy, a je proto namístě se ptát, zda je rozumné tato odvětví z protikrizových opatření vylučovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zavedením slevy na pojistném na sociální zabezpečení motivovat firmy, aby zaměstnávali studenty, osoby starší 55 let nebo matky pečující malé děti.

• zkrácení lhůty pro vracení nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty ze třiceti na patnáct dní
• zrušení záloh na daň z příjmů v roce 2009 pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby zaměstnávající k 1. 12. 2008 maximálně pět lidí
• zkrácení doby odepisování u nového hmotného majetku
• zmírnění pravidel nízké kapitalizace
• uplatnění nároku na odpočet DPH při nákupu nových osobních automobilů a jejich technického zhodnocení bez omezení typu automobilu