„Krize může ovlivnit podobu mnoha předpisů EU,“ říká specialista na komunitární právo Tomáš Babáček

Přestože byl rok 2008 plný dílčích změn, z hlediska komunitárního práva nepřinesl nic převratného. České předsednictví však může mnohé změnit. „Doufejme, že nás výsledky českého předsednictví aspoň v některých oblastech posunou někam dál,“ podotýká v rozhovoru pro Evropské noviny Tomáš Babáček z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

* Jak byste hodnotil rok 2008 z hlediska práva Evropské unie?

Domnívám se, že to byl rok zcela standardní. Nedošlo k přijetí žádných převratných předpisů typu směrnice o vnitřním trhu, nařízení REACH z roku 2006 nebo nařízení Řím II o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy z 2007. Přesto vzniklo několik důležitých předpisů, které budou mít svůj vliv. Byla schválena například nová rámcová směrnice o odpadech a zajímavou zatěžkávací zkouškou nyní prochází předpisy regulující státní podporu kvůli státní pomoci bankám nejvíce zasaženým finanční krizí. Z koncepčních kroků je asi nejzajímavější dohoda o boji proti klimatickým změnám, která byla před několika dny na Evropské radě dosažena, a pak také samozřejmě nekončící bolestný zápas o Lisabonskou smlouvu.

* Daří se nám obecně implementace směrnic? Od našeho vstupu do EU podala Evropská komise několik žalob na ČR. Jaký je současný stav?

Tradičně se Češi, tedy čeští zákonodárci a politici, řadí spíše mezi ty problematické partnery při uvádění komunitárního práva v život. Podle zatím posledního, červencového přehledu stavu implementace předpisů vnitřního trhu jsme spolu s Portugalskem, Polskem, Lucemburskem a Kyprem na chvostu Sedmadvacítky. Jsme pozadu s více jak 1,5 procentem směrnic v této oblasti, zatímco jiné státy jsou i hluboko pod 1 procentem. Jen pro představu, ona procenta se počítají ze zhruba 1700 směrnic, které jsou jen v této oblasti k implementaci. Rozdíl v implementaci je tak řádově 10 - 20 směrnic, což se někomu může zdát málo, někomu (třeba Komisi) příliš. Naopak, pokud jde o formálně zahájená řízení o nedostatcích v implementaci, v květnu tohoto roku jich bylo proti Česku zahájeno 31, což nás řadí do té lepší poloviny Unie (Španělům a Italům se 120 řízeními se opravdu obtížně konkuruje). Obecně nejproblematičtější oblastí jsou předpisy týkající se volného pohybu osob. Například směrnici o pohybu a pobytu občanů v rámci Unie podle nedávného prohlášení Komise správně neimplementoval ani jeden členský stát. Z těchto čísel ovšem nečiňme příliš velké závěry. Spíše než počet implementovaných směrnic je pro život lidí a podniků důležitější způsob, jakým státní orgány každodenně aplikují již implementované směrnice a přímo účinná nařízení.

* Co nás čeká v roce 2009 z hlediska komunitárního práva?

Záleží na tom, co koho zajímá a ovlivní. Evropské společenství už není tím, čím bývalo třeba v sedmdesátých letech. Od čistě ekonomického a navíc ne dobře fungujícího klubu jsme se posunuli ke kvazi-federálnímu subjektu, který přijímá právní předpisy snad ve všech oblastech, včetně harmonizace trestněprávních předpisů. Obecně bude i nadále asi největší pozornost přitahovat osud Lisabonské smlouvy. Její úspěch nebo neúspěch se zřejmě nepromítne do každodenních životů občanů a firem hned, ale jako důležitý projekt reformy ústavního práva EU ovlivní akceschopnost Unie jako takové. Tím i počet a kvalitu předpisů, které později přímo ovlivní i nás všechny. Z hlediska materiálního, tedy předpisů, které občanům a firmám stanovují práva a povinnosti, bude určitě zajímavé sledovat vývoj předpisů ohledně šetrnosti nově vyráběných automobilů k životnímu prostředí, dále také ohledně snah Komise snížit telefonní a bankovní poplatky nebo třeba osud směrnice o přeshraniční zdravotní péči. Předpokládám ale, že do popředí zájmu se ještě více dostane finanční a následná hospodářská krize. Ta může ovlivnit podobu mnoha přijímaných předpisů, ať už to budou zmiňované podmínky fungování automobilového průmyslu, pokračování reformy společné zemědělské politiky či snahy o regulaci fungování ratingových agentur a podobně.

* Jaké možnosti dává v tomto směru české předsednictví?

Zcela zásadní. Česko bude mít pro příští půlrok roli koordinátora a nepřímo i iniciátora legislativní činnosti Unie. Bude to navíc v době řešení finanční a hospodářské krize, otázek energetické závislosti Unie a další podoby boje se změnou klimatu. Česko tedy rozhodně bude mít příležitost ukázat svoje vize a schopnosti. Doufejme, že nás výsledky českého předsednictví aspoň v právě zmíněných oblastech posunou někam dál.