Daňová úskalí v době poklesu ekonomiky

Vláda činí v době ekonomického poklesu mnohé kroky, jejichž cílem je ulehčit podnikatelům a společnostem život. Tyto kroky se nevyhnuly ani daňové oblasti. Za zmínku stojí například dočasné zrušení povinnosti hradit zálohy na daň z příjmů, povolení odpočtu DPH při nákupu osobních automobilů či záměr zrychlit daňové odepisování majetku. Lze však z přístupu vlády usoudit, že i finanční úřady na místní úrovni budou vůči společnostem shovívavější?

Každodenní praxe ukazuje, že to je příliš bláhová představa. Na druhé straně když společnost dlouhodobě jedná s finančním úřadem slušně a s respektem, zpravidla se to pozitivně projeví ve vztahu finančního úřadu k dané společnosti.

V případech, kdy má úřad určitou volnost jednat dle svého uvážení, je možné očekávat určitou vstřícnost. Obecně je však riziko doměření daně stejné jako dříve a v některých oblastech možná i vyšší. Čemu je třeba věnovat pozornost?

Předně se jedná o daňová rizika související s převodními (transferovými) cenami. Daňová pravidla v podstatě říkají, že spřízněné společnosti si musejí sjednávat ceny, respektive rozdělovat zisk, stejným způsobem, jako by byly nezávislé.

Mnoho společností, které jsou součástí větší skupiny, nastavovalo v minulosti ceny při transakcích s ostatními společnostmi ve skupině v souladu s vnitřními směrnicemi, které udávaly, kdo v rámci skupiny nese jaké funkce a rizika a jaký zisk mu v důsledku toho náleží. Tyto směrnice však byly zpravidla tvořeny ve standardní ekonomické situaci, kdy skupina jako celek dosahovala určité ziskovosti.

Současný ekonomický pokles pro tyto směrnice představuje pomyslný prubířský kámen, který ukáže, nakolik se umějí přizpůsobit změněným podmínkám, kdy zisk je nižší než dříve, popřípadě když skupina dokonce vykazuje ztrátu.

Pokud úlohou české firmy bylo v rámci skupiny plnit roli takzvaného smluvního výrobce, tedy společnosti, která výhradně zajišťuje rutinní výrobu, za což jí náležel nízký, ale stabilní zisk, pak by tato společnost neměla být tím, kdo v první fázi pocítí důsledky ekonomického poklesu.

Další problematickou oblastí může být nízká kapitalizace, která omezuje daňovou uznatelnost úroků z půjček od spojených osob podle poměru výše půjčky k vlastnímu kapitálu. Případný pokles zisku se negativně projeví ve výši vlastního kapitálu firmy a ve zhoršení poměru mezi kapitálem a půjčkami. Důsledkem může být daňová neuznatelnost části nebo celého úroku z půjček přijatých v rámci skupiny.

Riziko sporu s finančním úřadem není dobré podceňovat. Nelze očekávat, že finanční úřady firmám cokoliv odpustí.