Společné zdanění ušetří tisíce

* Manželé s rozdílnými příjmy si mohou významně snížit daně * Některým párům se nevyplatí

Společné zdanění mohou využít manželé žijící v domácnosti s alespoň jedním vyživovaným dítětem. Přináší snížení daně, a tedy zvýšení čistého příjmu rodiny. Vyplatí se, když má jeden z manželů vyšší příjmy než druhý. Čím větší je rozdíl, tím je společné zdanění výhodnější.

To však neplatí v případech, kdy oba manželé mají roční základ daně vyšší než 331 200 korun. Od této částky se daňová sazba již nezvyšuje a přerozdělení příjmů žádné úspory nepřinese. Také v případě, kdy mají přibližně stejné příjmy, je úspora nepatrná.

Pro koho je výhodné

Typickým příkladem, kde je společné zdanění výhodné, může být mladá rodina, kde jeden z manželů vydělává, druhý je doma s dětmi a nemá zdanitelné příjmy. Například matka na mateřské či rodičovské dovolené.

Společné zdanění mohou využít pouze ti, kteří splní zákonem dané podmínky. Musí vyživovat alespoň jedno dítě, které s nimi žije v domácnosti. Za vyživovaného potomka se přitom považuje nejen vlastní dítě poplatníka, ale třeba i osvojené, nebo vnuk či vnučka. Za vyživované se považují také zletilé děti do 26 let věku, pokud jde o studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání či o dítě, které nemůže pracovat z důvodu nemoci, úrazu atd.

Společné zdanění je možné uplatnit, pokud jsou tyto podmínky splněny nejpozději poslední den zdaňovacího období, to jest k 31. prosinci 2007.

Kdo společně danit nesmí

Bezdětní manželé společně danit nemohou. Stejně jako ti, jejichž děti s nimi nežijí v domácnosti nebo nesplňují podmínky tzv. vyživovaného dítěte.

Rovněž je nemohou využít manželé, kteří se během roku rozvedli. Také nesezdané páry tuto možnost nemají - nepomůže jim, ani když žijí ve společné domácnosti a vychovávají děti.

Společně nemohou danit také manželé, kteří sice splňují uvedené podmínky, ale podnikají za spolupráce druhého z manželů či dalších osob ve společné domácnosti a rozdělují příjmy a výdaje na spolupracující osoby. Další, méně obvyklé případy, jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů (§ 13a odst. 4).

Letos ztratilo smysl

A jak se společně daní? Každý z manželů podá své daňové přiznání - musí být podána ve stejné lhůtě. Ve zvláštní příloze k přiznání uvede každý údaje pro výpočet daně ze společného základu daně za oba. V přiznání pak uvede polovinu společného základu daně sníženého o polovinu společných nezdanitelných částí základu daně. Z této částky je vypočtena daň z příjmů každého z manželů.

Při uplatnění společného zdanění dochází k rozdělení příjmů. Část příjmů, která by u jednoho z manželů byla zdaněna vyšší sazbou, se přesune ke druhému, čímž se přesune do nižšího daňového pásma.
To má smysl jen při progresivním zdanění, kde sazba daně roste s výší příjmu. Při jediné sazbě tento postup nepřináší úspory, proto bylo společné zdanění od roku 2008 zrušeno.

Pro společné zdanění potřebujete minimálně dva formuláře daňového přiznání a dva kusy přílohy č. 5. Oba manželé musí podat vlastní přiznání. Zatímco tomu z manželů, který loni dosáhl vyššího příjmu, vznikne přeplatek daně, druhý vykáže nedoplatek. Ten však není nutné platit. Na formuláři přiznání stačí požádat o převedení části přeplatku na uhrazení nedoplatku. Vrácení peněz, které zbudou po vyrovnání nedoplatku jeho partnera, si poplatník vyžádá na formuláři daňového přiznání.