Sazby historicky klesají

Daně z příjmů

Jaký je celosvětový trend v oblasti přímých daní? Snižování daňových sazeb při současném rozšiřování základu daně. Co to v praxi znamená? Jednoduše to, že přestože se sazba daně snižuje, společnosti se mohou dostat do situace, kdy na dani zaplatí více než v letech, kdy byla sazba daně vyšší. K této situaci dochází v důsledku rozšiřování základu daně, na který se sazba daně, sice nižší, aplikuje. K rozšíření základu daně dochází např. zpřísněním pravidel nízké kapitalizace či prodloužením doby daňového odpisování.

Celosvětový trend se projevuje i v ČR. Díky novele zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2008 dochází k dalšímu postupnému snižování sazby daně z příjmů právnických osob (od 1. ledna 2008 z 24 % na 21 %, od 1. ledna 2009 z 21 % na 20 % a konečně od 1. ledna 2010 z 20 % na 19 %). V roce 2010 tak bude 19% sazba daně téměř poloviční v porovnání s 35% sazbou daně v roce 1999. Jak daní sousedé?

Zatímco sazba daně pro rok 2008 je v Polsku 19 % a v Maďarsku dokonce 16 %, Rakousko a Německo uplatňuje sazbu daně ve výši 25 %. Nižší sazby daně v nových členských státech Evropské unie (např. 16% sazba daně v Maďarsku) tak většinou lákají zahraniční investory, kteří rozdíly v sazbách daně v rámci států Evropské unie berou jako jedno z měřítek při rozhodování o místě svých investic. Slovensko využilo výhodu nízké daně dříve než Česká republika, a sice zavedením rovné sazby daně ve výši 19 %. Pro posouzení výhodnosti daňové jurisdikce je však třeba vždy zvážit »efektivní« sazbu daně. Efektivní sazba daně je vlastně »skutečná« sazba daně, kterou společnost zaplatí. Její výpočet je jednoduchý, jedná se o podíl konečné daňové povinnosti vůči hospodářskému výsledku pro daňové účely.

Ne vždy má země jednu sazbu daně. Některé země, např. Japonsko či Spojené státy americké, používají diferencovanou sazbu, jejíž výše se aplikuje v závislosti na zdanitelném příjmu. Zvláštní stanovení sazby daně má i Rusko, jejíž výše 24 % se skládá z federální části 6,5 % a regionální složky, která činí 17,5 %. Tuto regionální část daně mohou místní orgány snížit až o čtyři procenta.

Co Evropská unie?

Nízké sazby daně v nových členských státech Evropské unie se nelíbí zemím jako Německo a Francie. Tyto státy prosazují myšlenku sjednocení metodiky stanovení základu daně pro právnické osoby pro veškeré její členy, přičemž rozdíly ve výši sazeb daně z příjmů právnických osob budou v členských státech zachovány. Díky jednotě a transparentnosti při stanovení základu daně by tak měla být zcela zřejmá výše zdanění v jednotlivých členských státech.

K realizaci této myšlenky je však třeba souhlasu všech 27 členských zemí, přičemž jen 12 z nich zatím souhlasí. Co asi nepřekvapí, spolu s Českou republikou návrh odmítá i Slovensko, tedy země, kde je sazba daně v porovnání s ostatními členskými státy nižší.