S potíráním korupce by měly firmy začít u sebe

LEADERS’ VOICE

Před časem mě zaujalo dění kolem forenzního auditu jednoho českého politika. Snad ani ne pro to, co auditoři odhalili či neodhalili a jaké to vše může mít důsledky, ale spíše jenom fakt, že se po nějaké době zase dostali auditoři do středu zájmu veřejnosti a médií. A pokud odhlédnu od obsahu jejich sdělení, tak jde o zájem pozitivní.

Především na mne zapůsobilo, jak byli auditoři efektivní – sice navazovali na předešlou detailní práci policie, ale i přesto prokázali, že poradenská firma aplikuje pravidla moderního projektového řízení a je schopna se dobrat k cíli velice rychle.

Dalším příjemným zjištěním je skutečnost, že nikdo nezpochybnil profesionální provedení samotného auditu a jeho nezávislost. Tento fakt mi připadá jako malý zázrak v naší republice, kde už by člověk málem došel k závěru, že se dá zpochybnit úplně vše.

V neposlední řadě jsem si se zájmem přečetl i samotnou zprávu, i když to zrovna není krásná literatura, co se týče slohu, a vyžaduje od čtenáře stoprocentní soustředění. Závěrů udělal auditor několik, některé jsou až překvapivě jednoznačné. Zpráva je též plná fakt či přímých odkazů na konkrétní rozhovory. Mohu si jen představovat, jak ji asi auditor »ladil«, kolika složitými revizemi asi musela projít – interní nezávislou oponenturou, analýzou dopadu významu slov a samozřejmě i odsouhlasením ze strany klienta.

Výsledkem je precizně zdokumentovaný příběh, který jsem si musel přečíst několikrát, aby mi něco neuniklo. Škoda jen, že to bylo napsáno anglicky, protože mi připadá tak typicky český.

Z nejnovějšího průzkumu naší společnosti o hospodářské kriminalitě vychází poměrně děsivě, kolik společností v České republice uvádí, že bylo požádáno o úplatek (30 %), a kolik si myslí, že ztratilo zakázku, protože dal úplatek konkurent (50 %).

Čas od času pořádáme forenzní a protikorupční školení pro zaměstnance zahraničních společností, které měly problémy s těmito praktikami ve svých mateřských zemích. Při nich je zajímavé sledovat, jak se úvod vede v následující linii: »Co máme vlastně dělat, když dává konkurence úplatek, vždyť nemáme jinou možnost, a kdo vlastně potrestá naše ministry, koukněte se na ně«. A vlastně jim ani nepřijde na mysl, že by mohli začít se změnou u sebe.

Tato zkušenost mě vede k následující myšlence. Kdyby přestaly všechny firmy, které tak činí, dávat najednou úplatky a začaly by s potíráním této hospodářské kriminality ve vlastních řadách, tak by si o ně ani nikdo netroufl říci a korupce by vymizela. Ale protože se to asi jen tak hned nestane, tak budeme patrně ještě nějakou dobu ujišťováni průzkumy, že je situace v této oblasti stále nepříznivá.