Nevyžádaná reklama Všude, kam se podíváš

Vadí vám reklama? Potřebujete ji jenom tam, kde se rozhodujete o koupi? Cítíte se být reklamou obtěžováni? Věřte, že i tyto otázky si kladou reklamní tvůrci a zadavatelé.

Pokud má reklama opravdu někoho ze spotřebitelů zasáhnout a vydělat slušné peníze, musí být cílená, přesná, srozumitelná a líbivá. Žádná společnost si určitě nepřeje, aby si na ni ukazovaly děti a žvatlavě rýmovaly její jméno. Značka a firma si musejí uchovat respekt a profesionální odstup. Reklama se nikdy netají tím, že má zájem ovlivňovat široké masy a dostávat se do jejich povědomí. Musí to ale dělat cestou, která zákazníka neodradí; cestou, která je milou hrou, na niž každý rád přistoupí.

Co v reklamě projde

Reklamě se toleruje mnohé. Ale mají opravdu všichni důvod jít stejnou cestou? Není právě odlišnost tím nelepším reklamním nápadem? Může být profesionalita ve světě průměru tou vyšší hodnotou i pro spotřebitele? „To jsou otázky, které si profesionálové nekladou. Prostě tak pracují,“ řekl mi jeden z renomovaných reklamních tvůrců. Ostatní prý stále spoléhají na nejnižší pudy společnosti, pracují velmi nešetrně s reklamní nadsázkou, používají „okřídlená“ přísloví typu „nejen sýr, ale nesýrovatější ze všech sýrů“, záměrně propagují polopravdy i vyložené lži a spoléhají na to, že zákazník je prozaicky řečeno pitomec.

Jaká reklama, takový spotřebitel

Záleží vám na tom, aby vaše produkty kupovali méně informovaní občané na splátky a šířili „slávu“ výrobku mezi sobě rovné? Mohlo by se tak stát, že právě oni budou spojováni s vaším produktem v nové (anti)reklamě. A to asi nebude to nejlepší, co by si mohl zadavatel přát.

Kultivované chování výrobce se může odrazit i na chování spotřebitele. Reklamní tvorba má řadu nástrojů jak zákazníka oslovit a vejít s ním do rovnocenného vtahu, který se zakládá na vzájemném respektu. Reklamní sdělení jsou pak cílená, často jen na vyžádání, reklama i lidé jsou ve výběru svobodnější, nechávají na sebe působit pouze to, co je opravdu zajímá. Oběma stranám se to musí přirozeně vyplatit a něco jim to přinést – prázdných sdělení si užíváme pořád dost. A tak se dnes objevují takové benefity pro zákazníky, že rádi ono reklamní sdělení přijmou. Necítí se být obtěžováni – sdělení má smysl a je jim ku prospěchu. Máte tedy na výběr – buď s reklamou vydržíte a budete za to zvýhodněni, nebo ji prostě vypnete a budete si užívat sladkého nevědomí. Odpadá tak obtěžování stupidní reklamou, která pro vás nemá žádný význam, nedochází k ponižování výrobce ani spotřebitele. Kultivují se tím nejen vzájemné vztahy ve společnosti, ale také vizuální komunikace a reklama. Někdy.

***

Kdy porušujeme zákon

Jestliže přijmeme optimistické sdělení, že situace kolem úrovně, profesionality a „pravdivosti“ reklamních sdělení se postupně zlepšuje, neznamená to, že by v téhle oblasti ubývalo právních sporů.

Právníci zabývající se reklamou mají pořád napilno, a jak v rozhovoru pro Strategii potvrzuje Martin Bohuslav z advokátní kanceláře Ambruz & Dark, případy obtěžování reklamou řeší stále častěji.

* V jakých případech mohu žalovat za obtěžování reklamou?

Obtěžování reklamou je zřejmě jev starý jako reklamní sdělení samo, jen s vývojem forem reklamy se mění i formy obtěžování. Reklama vždy k obchodní činnosti patřila, musí ovšem respektovat nastavená pravidla.

* Ano, mluvme o nich.

V současné době patří mezi nejrozšířenější případy obtěžování nevyžádaná reklama v podobě vhazování reklamních materiálů do poštovních schránek, zasílání e-mailů, SMS a telefonických dotazovacích akcí typu „kam cestujete?“, „u koho spoříte?“. Obtěžovaný adresát reklamy má dvě možnosti: obrátit se se stížností na příslušný správní orgán nebo podat žalobu k soudu pro nekalosoutěžní jednání. Jde-li o vhazování reklamních materiálů do schránek, můžete se těmto praktikám bránit s pomocí zákona o regulaci reklamy, který zakazuje šíření nevyžádané reklamy. Aby bylo nepochybné, že si nepřejete takovou reklamu odebírat, uveďte u poštovní schránky jednoduché a srozumitelné prohlášení – například „Nevhazovat reklamu“. Vhození letáku do takto označené schránky je porušením zákona, které na základě vašeho podnětu projedná krajský živnostenský úřad a za které lze uložit pokutu až do výše dvou milionů korun.

* Jak je to u e-mailů a textových zpráv? Tady, řekl bych, jsme trochu tolerantnější...

V případě zasílání nevyžádaných e-mailů, SMS a u telefonické reklamy je nutné postupovat podle zákona o některých službách informační společnosti. Uvedeným druhům reklamy je totiž společné, že jde o obchodní sdělení šířená elektronickými prostředky. Zákon podmiňuje možnost využívat uvedené reklamní kanály předchozím souhlasem adresáta. Navíc, i když tento souhlas udělíte, máte kdykoli možnost jej odvolat. Pokud vás šiřitel reklamy kontaktuje bez předchozího souhlasu nebo po jeho odvolání, porušuje zákon a na jeho jednání můžete podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Úřad je oprávněn uložit v konkrétním případě pokutu až do výše deseti milionů korun. Ve vztahu ke spotřebitelům je od 12. února letošního roku opakované činění nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty nebo jiných prostředků přenosu na dálku tzv. agresivní obchodní praktikou. Za její užití může být uložena pokuta až do výše pěti milionů korun.