Máme zájem o podíly na burzách

S Michaelem Buhlem, šéfem Wiener Börse, jsme hovořili o případném zájmu koupit majoritní podíl v pražské burze i o dalších plánech burzy ve Vídni.

* Co si myslíte o pražské burze jako instituci? Je podle vás atraktivní? Jste na návštěvě v Praze, hovořil jste zde s makléřskými firmami, které jsou majiteli majoritního podílu, o jeho plánovaném prodeji?

V Praze jsem proto, abych představil vídeňskou burzu. Setkal jsem se s médii, dával jsem rozhovor České televizi a hovořil s novináři z deníků. Chceme veřejnosti umožnit, aby se dozvěděla více o burze ve Vídni. Máme zájem získávat podíly na burzách ve střední a východní Evropě. To patří mezi naše cíle, ale to je jediné, co k tomu mohu nyní říci.

* Je pražská burza v porovnání s jinými, jako jsou třeba burzy ve Varšavě či ve Vídni, malá?

Myslím si, že burza v Praze a ve Vídni jsou si v určitém ohledu velmi podobné. Vídeňská burza se začala rozvíjet dynamicky a totéž bylo vidět také v Praze – s tím rozdílem, že Vídeň začala dynamicky růst o trochu dříve. Obě burzy jsou co do velikosti spíše menší, obě se vyvíjejí podobnou rychlostí a zažívají obdobnou situaci. Objemy obchodů ve Vídni jsou stále ještě třikrát vyšší než v Praze, přesto jde o podobnou velikost. Vídeňská burza v posledních letech odvádí dobrou práci – a totéž platí o pražské burze. Před lety byla pražská burza co do objemů slabší, teď se rozvíjí velmi dobře.

* Co činí pražskou burzu atraktivní pro potenciální investory?

Myslím si, že jde o pozitivně se rozvíjející a známou společnost, která se dobře vyvíjí a která se nachází na jednom z evropských trhů, jenž zažívají konjunkturu. Je zde energický přístup, dobrý vývoj společností, dobrý vývoj kapitálového trhu i makroekonomické situace v České republice. Vidíme tady mnoho pozitivních věcí. K tomu je třeba přidat skutečnost, že se pražská burza rozhodla prodat majoritní podíl. Naše strategie je s tím v souladu – chceme konsolidovat a integrovat středoevropské kapitálové trhy, abychom mohli nabízet širší region, ne jen jednotlivé země. Je to z našeho hlediska dobrý nápad a určitě máme zájem o všechny země regionu. A také o Prahu.

* Máte informaci o načasování a o plánech těch, kteří prodávají podíly na pražské burze?

Podrobnější informace nemohu uvést. A neřekl bych je, protože je to záležitost prodávajících a poradců pro prodej.

* Jak je to s vašimi plány na expanzi? Varšavská burza je na prodej – vláda prodává majoritu. Bulharská burza prodává minoritní podíl. Máte zájem o tyto podíly?

Jak už jsem řekl, všechny burzy v této oblasti jsou v našem zorném poli – včetně Rumunska, Bulharska a států bývalé Jugoslávie. Existují dva možné kroky. Prvním z nich je spolupráce – a my spolupracujeme hodně, například při vypočítávání indexů, rovněž při prodeji dat a podobně. Výrazněji spolupracujeme třeba s bukurešťskou burzou. Tohle je možné dělat mezi burzami na úrovni managementu, což děláme. Druhá věc je koupě podílu a ta samozřejmě závisí na tom, zda je podíl na prodej. Nikdy bychom se nesnažili o nepřátelské převzetí. To není náš styl. Proto musíme čekat na nabídku. Začátkem roku jsme se takto stali podílníky v Ljubljaně, protože tam byl podíl na prodej. Varšava se bude prodávat – alespoň pokud vím – koncem letošního roku, ale ne s cílem najít strategického investora. Jak tomu rozumím, je nyní v plánu prodávat přes burzu, a to podíly akcií preferenčních, tedy bez hlasovacích práv.

* A to pro vás není zajímavé?

Ne, to pro nás zajímavé není. Nemá smysl stát se pouze finančním investorem bez hlasovacích práv.

* Pokud jde o investory a nákupy podílů na burzách, je to i o penězích. Když investor přemýšlí o ceně, kolik zaplatit… Jak třeba měříte návratnost investice? Pokud konkurují další nakupující, nechcete samozřejmě přeplatit.

Pokud jde o finanční instituce, používá se ukazatel EBIT nebo EBITDA vztažený vůči ceně akcie. A existuje dost burz, které jsou samy kotovány. Z toho je patrné, že tyto burzy se obchodují za ceny okolo čísla 13, pokud jde o poměr ceny akcie a EBIT připadající na akcii. To je jakýsi medián; některé se obchodují za trochu více, jiné za méně.

* Proč nezveřejňujete cenu, za kterou nakupujete?

To by bylo zajímavé a museli bychom to udělat, kdybychom byli kotovanou společností. My jsme ale soukromá zisková společnost, nejsme veřejně obchodovaná společnost, nejsme kotováni. Z 50 % jsme vlastněni rakouskými bankami a z 50 % patříme společnostem kotovaným na naší burze. Naši majitelé samozřejmě znají informace o cenách, za něž nakupujeme, interně je zveřejňujeme. Externě to není nutné.

* Na kterých burzách máte podíly?

Před dvěma lety jsme koupili podíl na budapešťské burze, tam máme společně v konsorciu s jednou rakouskou bankou 68 %. Obchod však ještě nebyl úplně dotažen do konce. Kromě Budapešti jsme koupili 81 % slovinské burzy, ale ani tento obchod ještě není úplně dotažen do konce. Čekáme na schválení úřadů a podobné formality.

* Jsou i jiní hráči, kteří se snaží v regionu nakupovat podíly na burzách? Co třeba velké burzy jako Deutsche Börse a další. Je konkurence silná?

Konkurence je obecně vzato dobrý jev. Nebojíme se jí. I ve Slovinsku jsme nakupovali při existenci konkurenčních nabídek. Tam bylo na počátku velmi mnoho zájemců a po týdnech podávání nabídek jsme z této soutěže vyšli jako vítěz. Takže s konkurencí se setkáváme, ale nemůžu říct, kdo konkrétně má zájem o nakupování podílů na středoevropských burzách. V posledních měsících zájem trochu opadl. Souvisí to s vývojem na kapitálových trzích po zpomalení úvěrování následkem finanční krize. V takových obdobích mívají burzy zpravidla nižší objemy obchodů a vydělávají méně. Na velkých burzách navíc probíhá konsolidace, musí ještě dokončit mnohé interní kroky. Je tomu tak například u fúze probíhající mezi Euronext a NYSE.

* Jsou pro vás hrozbou alternativní obchodní platformy?

Opět se dá říct, že je to konkurence, ale tyto platformy jsou úplně jiným „živočišným druhem“. Nemám z nich obavy z mnoha důvodů. Za prvé jsou postaveny tak, že v podstatě hlavně „vyzobávají třešničky na dortu“. Berou nejlikvidnější akcie na jiných burzách a obchodují s nimi samy za nízké poplatky. Jsou ale také málo transparentní, proto nejsou atraktivní pro soukromé investory. Mají v hledáčku hlavně institucionální investory. Dohled nad nimi je poněkud jiný. Nejsou „neutrální“, protože jsou postaveny obvykle několika investičními bankami. Takže jsou něčím jiným. Do určité míry budou konkurovat hlavně v oblasti vysoce likvidních akcií, tzv. blue chips. Pokud budou tyto platformy úspěšné, mohou začít více konkurovat i menším burzám, ale v současnosti tomu tak není. Zatím jsou zaměřené na vysokou likviditu, která je však možná jen na trzích s vysokými obraty. A to není případ našeho regionu. Kromě konkurence mohou přinášet také komplementaritu a do určité míry doplňovat to, co nabízí menší burzy. Mám na mysli arbitrážní obchody, využívající cenových rozdílů na dvou burzách. A něco takového již pozorujeme.

* Jaká je vaše vize středoevropských burz v budoucnosti? Dojde ke konsolidaci v jeden velký trh, nebo se bude vývoj ubírat jiným směrem?

Nemyslím si to a ani v to nedoufám. Naše vize je úplně jiná – chceme udržet místní burzy. Je hodně věcí, které můžeme dělat společně v alianci burz. V oblasti marketingu, doplňování produktového portfolia včetně certifikátů, derivátů a tak dále. To na jedné straně věci, které můžeme a měli bychom dělat společně, abychom lépe sloužili našim zákazníkům. Na druhé straně místní společnosti je nejlepší, podle našeho názoru, kotovat na místní burze. Tak se jim dostane místního pokrytí v médiích, budou předmětem místního výzkumu v místních bankách. Když budete kotovat malé české společnosti někde v Londýně, ve Stockholmu nebo třeba ve Vídni, pak se může stát, že tam s nimi nikdo nebude obchodovat. Proto si nemyslím, že dvojí kotace má význam. Vede jen k dělení likvidity. Pokud však má nějaká společnost velmi silnou franšízu v jiné zemi, což je případ Vienna Insurance Group (ta má velmi silnou franšízu a přítomnost zde v České republice), pak to smysl má, protože je možné získat dodatečný objem obchodů. S pouhým kotováním na vídeňské burze by pravděpodobně nedosáhla objemu obchodů, které jim dává přítomnost na zdejším trhu. Dvojí kotace má smysl jen v takovýchto případech.

* Jaký byl důvod nákupu podílu na ljubljanské burze a jaké s ní máte úmysly do budoucna? Bude tato investice zisková?

Ljubljanská burza byla na prodej. Slovinsko je sousední zemí Rakouska a jde o velmi rozvinutou, i když malou zemi. Myslíme si, že tamní trh má velký potenciál. Právě přichází na kapitálový trh největší tamní pojišťovna Triglav a dá se čekat příchod dalších velkých společností. Takže jednak vidíme v tamní burze velký potenciál, na druhé straně velmi dobře zapadá do naší strategie konsolidace regionu při udržování místního managementu a oddělených burz, pracujících s místními znalostmi a obchodující s místními společnostmi.

* Budete chtít udržet v případě koupě i na pražské burze místní management?

Pokud budeme mít možnost koupit podíl na pražské burze, určitě budeme chtít udržet i místní management. Myslíme si totiž, že místní management ví o místním trhu nejvíce. Ví nejvíce o tom, co je třeba udělat a jak to lze udělat.

* Na vašich stránkách uvádíte, že vídeňská burza spolupracuje s burzami v Bukurešti, Záhřebu, Bělehradu. Jak tato spolupráce vypadá? Je to jen výměna informací?

Ne. To je různé případ od případu. Spolupracujeme se všemi, ale s každou jinak. Jedním typem je spolupráce na výpočtech indexů. V současné době počítáme kolem 34 indexů, většinu z nich ze zemí střední a východní Evropy. Ale také v Rusku, protože i to je zajímavý region. Náš hlavní zájem je však zaměřen na střední a východní Evropu. Na našich indexech je založeno kolem 80 % strukturovaných produktů bank po celém světě, založených na indexech. Jde o produkty, jako jsou certifikáty, warranty, ETF a podobně. Naše metodologie pomáhá obchodovatelnosti těchto indexů. V této oblasti jsme na špičce a licence na indexy přinášejí vídeňské burze příjmy.

* Budete se tedy snažit po případné koupi burzy měnit i indexy?

My jsme dlouhodobý investor. A protože nejsme veřejně obchodovaní, není zde takový tlak na rychlou maximalizaci zisku v horizontu čtvrtletí. Máme v zorném poli dlouhodobý vývoj. Takže tyto záležitosti se řeší po konzultaci s místním vedením. Máme indexy, které zahrnují celou střední Evropu. Třeba CECE Index pokrývá Českou republiku, Polsko a Maďarsko, CECE Extended Index pokrývá trhy v ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Chorvatsku, Srbsku a Bulharsko a pak je NTX, který pokrývá akcie „blue chips“ ve všech zemích regionu. Na našich indexech je postaveno více než 600 certifikátů a dalších strukturovaných produktů – a to mluvíme jen o těch, kde jsou zahrnuty i české akcie. A co zahrnutí do těchto indexů přináší místním burzám? Především vysokou úroveň „viditelnosti“. A také dodatečný objem obchodů, protože když mezinárodní investiční banka vydává strukturovaný produkt, musí se zajistit. To se pak děje nakupováním nebo prodáváním na místní burze. Dále spolupracujeme v oblasti prodeje dat. Tento segment patří k rostoucím zdrojům příjmů u všech burz. Miliony denně vytvořených informací jsou akumulovány, tříděny a zpracovány a prodávají se agenturám jako Reuters či Bloomberg. Naše data odebírá asi stovka prodejců burzovních dat a objevují se na třech desítkách tisíc terminálů.

* Jde o významný zdroj příjmů?

Ano. Výnosy z prodeje dat jdou do milionů. Je to druhý největší zdroj příjmu po indexech. Spolupráce s burzami využívá toho, že místní burzy mají data a my máme distribuční kanály. S Budapeští v této oblasti spolupracujeme tři roky, s Bukureští jeden rok. Začínáme též spolupracovat se Sarajevem a Banja Lukou – koncem roku, resp. začátkem příštího roku. Bukurešť měla pět prodejců dat, když s tím začínali, dnes mají po roce spolupráce s námi dvanáct prodejců jejich dat. Spolupráce s námi jim tak přinesla sedm dodatečných prodejců dat. My pak máme podíl na poplatcích, které tito prodejci zaplatí. Je to výhodné pro obě strany.

* A co obchod s deriváty?

Co se týká obchodu s deriváty, je to vlastně další oblast spolupráce. Zejména v poradenství. Radili jsme Bukurešti ohledně založení derivátové burzy. Ve Vídni se s deriváty obchoduje poměrně dlouho, už asi deset let; jde o opce a termínované kontrakty. Jako zajímavost mohu uvést, že obchodujeme i s deriváty založenými na povolenkách emisí CO2, což je záležitost nedávné doby.