Lákání s ručením omezeným

Přiblížíme se Nizozemsku a Kypru, které svou daňovou politikou lákají zahraniční společnosti k zakládání holdingových a regionálních řídících center? Otestujme si pravidla pro osvobození kapitálových příjmů.

Jaké změny v naší legislativě mají přispět k zakládání holdingových center? Novela zákona o daních z příjmů od 1. ledna rozšířila osvobození od daně z příjmů právnických osob také na příjem z převodu (prodeje) podílu v dceřiné společnosti. Dlouho očekávané ustanovení tak doplnilo již několik let existující osvobození příjmů z dividend vyplácených dceřinými společnostmi z členských států EU. Novela dále rozšířila osvobození příjmů z dividend vyplácených dceřinými společnostmi ze zemí mimo EU.
Zákonodárci tak učinili jistě vstřícný krok, který zalarmoval nejen daňové odborníky v Česku, ale i v zahraničí. Ti se začali aktivně zajímat o pravidla osvobození kapitálových příjmů v České republice. A tak jak tomu většinou bývá, počáteční nadšení rázem opadlo, když přišlo na testování dalších daňových pravidel, která jsou většinou nezbytně nutná pro komplexní fungování holdingového centra v příslušné daňové jurisdikci. Největší problém? Přísně nastavená pravidla nízké kapitalizace.


Zdanění před novelou: dividendy částečně, příjmy z prodeje ne. V ČR do konce minulého roku existovala pravidla pro osvobození kapitálových příjmů, tzv. »participation exemption«, pouze v omezeném rozsahu. Osvobození bylo možné uplatnit při výplatě dividend mezi mateřskou a dceřinou společností, které měly obě sídlo v členských státech EU a měly předepsanou právní formu.

Přestože mateřské společnosti mohly za určitých podmínek uplatnit osvobození příjmů z dividend přijatých od svých dceřiných společností v členských státech EU, následný příjem z prodeje podílu snížený o nabývací cenu podílu podléhal zdanění v základu daně (v roce 2006 sazbou 24 %).


Nezdaněné dividendy po novele. Osvobození výplaty dividend mezi mateřskou a dceřinou společností v členských zemích EU zůstává zachováno v nezměněném rozsahu. Novela však nyní výslovně stanoví podmínku prokázání skutečného vlastnictví dividendových příjmů.

Mateřská společnost musí být schopna prokázat, že není pouze »výběrčím dividendy« pro třetí stranu, která by nesplnila podmínky pro osvobození, ale skutečně podíl drží ve svůj prospěch. To je ale v případě dividend z podílu nad 10 % ve většině případů více než samozřejmé (tj. právní společník nebo akcionář je rovněž skutečným vlastníkem podílů, tudíž i práva na dividendu). Od letoška už nejsou daní zatíženy dividendy vyplácené subjekty ze třetích zemí mimo EU, které jsou přijaty mateřskou společností v Česku nebo stálou provozovnou společnosti sídlící v EU, umístěnou na našem území.


Toto osvobození lze však uplatnit pouze za splnění následujících základních podmínek:

1. Třetí země, v níž sídlí subjekt vyplácející dividendy, má uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Českou republikou.
   
   
2. Subjekt vyplácející dividendy má právní formu obdobnou české společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstvu a vůči příjemci dividend je v obdobném vztahu jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti (tj. především existuje držba nejméně 10% podílu po dobu alespoň 1 roku, přičemž minimální doba držby podílu může být dosažena i po výplatě dividendy osvobozené od daně).
   
   
3. Subjekt vyplácející dividendy podléhá dani obdobné české dani z příjmů s nejméně 12% nominální sazbou.

Je výplata plně osvobozená? Protože přímé a nepřímé náklady související s držbou podílu musí být vyloučeny ze základu daně, k částečnému »efektivnímu« zdanění dividend může dojít.

• Za přímé náklady se přitom považují úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím podílu, pokud mateřská společnost neprokáže správci daně jiné použití půjčených prostředků nebo i náklady na výkon působnosti valné hromady v dceřiné společnosti.
  
  
• Za nepřímé náklady se považuje např. poměrná část cestovních výdajů, mzdy, odměny osoby zmocněné k jednání za akcionáře. Zákon omezuje jejich výši na ekvivalent 5 % z přijatých dividend v daném roce, pokud to příjemce prokáže.

Osvobození příjmů z převodu podílu. Novela nyní zavádí také osvobození převodu podílu v dceřiné společnosti. Podmínky pro uplatnění osvobození jsou stejné jako pro osvobození dividend, a při splnění příslušných podmínek se tedy uplatní jak na převod podílu v české dceřiné společnosti či společnosti, která je daňovým rezidentem v jiném členském státě Evropské unie, tak i ve společnosti, která je daňovým rezidentem třetí země.

Osvobození není možné uplatnit u převodu podílů nabytých při koupi podniku nebo jeho části.



Jak počítat dobu držby? Protože novela vstoupila v účinnost 1. ledna 2008, nebylo zcela jasné, zda bude do období držby podílu zahrnováno i období před 1. lednem 2008. Jedná se o situaci, kdy mateřská společnost drží podíl ve své dceřiné společnosti od ledna 2005 a v březnu 2008 se rozhodne svůj podíl prodat.

Protože jednou z podmínek osvobození je i doba držby alespoň 12 měsíců, je nutné posoudit, zda je tento test splněn, tj. zda se doba držby počítá již od ledna 2005 (39 měsíců), nebo je limitovaná existencí osvobození v zákoně až od 1. ledna 2008 (3 měsíce). Ministerstvo financí ČR potvrdilo, že období držby podílu před 1. lednem 2008 se zahrnuje do celkové doby držby, tj. v našem v případě od ledna 2005. V této souvislosti upozorňujeme na situaci, kdy je zdaňovacím obdobím mateřské společnosti hospodářský rok, který končí například 31. května 2008. Pokud společnost prodá po více než 12 měsících držby 100procentní podíl v dceřiné společnosti v březnu 2008, osvobození na příjem z prodeje se neuplatní.


Čertovo kopýtko – pravidla nízké kapitalizace. Holdingová centra jsou určena primárně pro řízení a financování svých dceřiných společností, při výběru vhodné daňové jurisdikce společnosti proto samozřejmě zvažují i místní pravidla pro úvěry a půjčky od spřízněných osob.

Pravidla nízké kapitalizace, která jsou jedním z kritérií pro určení daňové neuznatelnosti úroků z úvěrů a půjček, se od letoška v Česku vztahují nejen na úvěry a půjčky od spřízněných osob, ale i na úvěry a půjčky od nespřízněných osob. To je zásadní unikát v zemích střední Evropy. Poměr mezi všemi úvěry, půjčkami (od spřízněných i nespřízněných osob) a vlastním kapitálem nesmí překročit poměr 6:1 pro rok 2008.

Pokud si tedy holdingová společnost s vlastním kapitálem ve výši 1 milion korun vezme úvěr od banky (nespřízněné osoby) ve výši 100 milionů korun při roční úrokové sazbě 6 procent, budou v roce 2008 úroky ve výši 5,64 mil. Kč (6 procent z úvěru 94 mil. Kč) posouzeny jako daňově neuznatelný náklad (zvýší základ daně). Při sazbě 21 % v roce 2008 holdingová společnost dodatečně odvede daň ve výši 1,18 mil. Kč (21 % z 5,64 mil. Kč).