| Autor: | Petr Frisch, Daniela Králová, Martina Měřínská, David Musil, Lucie Rytířová, Ludmila Seidlová, Petra Waltham |
| Publikace: | Hospodářské noviny/příloha Daně |
| Datum: | 19.2.2008 |
| Strana: | 10 |
* Výdělky z ciziny patří do českého přiznání, i když jste z nich už jednou daň odvedli
Čeští daňoví rezidenti, kteří mají příjmy ze zahraničí, je musí zahrnout do svého českého daňového přiznání. A to i tehdy, pokud z výdělků odvedli daň už v cizině.
Aby však nedošlo ke dvojímu zdanění jednoho příjmu, postupuje se podle speciálních smluv, které má Česko s jednotlivými státy uzavřeny.
Tyto smlouvy stanovují metodu, jak dvojímu zdanění zabránit. Seznam platných smluv je na internetových stránkách Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz v sekci Daně a cla, jejich znění ve Sbírce zákonů. S konkrétním dotazem pak poradí daňový poradce.
Poplatník si musí zjistit, na jaké metodě vyloučení dvojího zdanění se Česko s příslušným státem dohodlo, a podle toho postupovat při výpočtech daně.
Nejpoužívanější jsou dvě metody. První je metoda prostého zápočtu. Spočívá v tom, že se porovná daň z příjmu zaplacená v cizině s daní, která by z něj byla zaplacena v Česku.
Pokud je částka uhrazená v cizině nižší, musí člověk rozdíl českému státu doplatit. Z rozdílu se však ještě odečítají případné slevy na dani. Pokud je daň zaplacená v zahraničí větší, než by se ze stejné sumy odváděla v Česku, poplatník už nic českému státu nedoplácí, ale rozdíl mezi vyšší zahraniční a nižší českou daní také ani nedostane zpět.
Druhá je metoda vynětí s výhradou progrese. Ta umožňuje vyjmout příjmy podléhající zdanění v zahraničí ze základu daně. Z ostatního příjmu se ale daň vypočte procentní sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy.
Ukažme si tuto metodu na příkladu člověka, který má příjem z Německa i České republiky, v každé zemi si vydělal po 250 tisících korunách. Pro české daňové přiznání obě sumy sečte a z výsledných 500 tisíc si vypočte takzvanou teoretickou daň z příjmu. Tedy sumu, kterou by z 500 tisíc korun odvedl státu, kdyby celý tento příjem vydělal v Česku.
Tuto teoretickou daň, která v tomto případě činí 95 228 korun, vydělí základem daně sníženým o pojistné, v tomto případě částkou 437 500. Výsledek bude udávat procentní sazbu, kterou se mu zdaní příjmy z Česka - tedy 21,77 procenta.
V tomto případě sice poplatník zaplatí daň pouze z českých příjmů, avšak vypočtenou vyšší sazbou daně, než by odpovídala jen jeho českým příjmům.
Má-li český daňový rezident příjmy ze zahraničí a zároveň je zaměstnancem v Česku, má to podstatnou nevýhodu. Vyloučení dvojího zdanění nemůže uplatnit jeho zaměstnavatel při ročním zúčtování, zaměstnanec jej může uplatnit pouze v daňovém přiznání.