Čemu se dá dneska věřit?

Autor: Stephen Booth
Publikace: Hospodářské noviny
Datum: 29.10.2008
Strana: 17

LEADERS’ VOICE

Jako americký občan sleduji dění v USA s velkým napětím a nestačím divit. Finanční trhy kolabují, panika se stupňuje dokonce i mezi obyčejnými lidmi. Ještě že nadějný plán na možnou záchranu Kongres nakonec schválil. Jsem optimista a doufám, že i lidé z finančního systému přijdou k rozumu, uklidní se a tím zachrání stabilitu a prosperitu.

Jsem ale také realista a je mi jasné, že dopady této finanční krize dolehnou i na Česko. Již teď se poptávka po zboží snižuje, banky jsou opatrnější při půjčování peněz, a dokonce jsou případy, kdy začínají kolabovat společnosti. Německá ekonomika může oslabovat, a to by mělo na českou ekonomiku zásadní negativní dopad. Na druhou stranu český bankovní sektor je stabilní a česká ekonomika by i přes globální otřesy mohla mírně růst.

Co to může znamenat pro české podniky? Především bude přituhovat a všichni budou chtít přežít – a dodal bych, že zdravě přežít. Asi jsou pryč časy, kdy společnosti hádaly, jestli výnosy porostou o 10 nebo 20 procent. Nyní je třeba se dostat k fundamentům.

A co jsou ty fundamenty? Kromě základu, jako je pochopení toho, v jakém prostředím podnikám, jak tvořím přidanou hodnotu, kdo jsou mí klíčoví zákazníci, musím mít jistotu, že společnost jako organismus je nastavena tak, že dokáže odolávat otřesům a tlakům. Když tlaky sílí, zvyšuje se i pravděpodobnost negativních jevů, jako jsou například zkreslování účetnictví, zpronevěra či přeceňování budoucích trendů.

A tady se dostáváme k pojmu, který byl dosud možná mírně podceňován – corporate governance, česky překládáno jako správa společnosti. Existují různé formální definice, ale pro mne je to celkem jednoduché: Společnost musí být nastavena tak, aby maximalizovala svůj potenciál, ale zároveň aby ustála i riziková období.

U společností s jediným vlastníkem je to vcelku jednoduché, zvlášť pokud nejsou moc velké. Vlastník si většinou vše ohlídá, rozhoduje o všem a moc konfliktů většinou nehrozí. Ale když společnost překročí určité meze, třeba expanduje na více trhů či vyroste, je potřeba nastavit formálnější systém. Vlastník neuvidí vše, ale musí mít takové organizační, reportovací a kontrolní mechanismy, aby si mohl být jistý, že se stále pohybuje na správné podnikatelské trajektorii. Znám bohužel pár případů, kdy to vlastníci nepochopili, a téměř zkrachovali. U větších a velkých společností to není jiné, jenom je potřeba být ještě obezřetnější. Ne nadarmo je v bankovním sektoru plno prvků z oblasti corporate governance definováno regulátorem. Ale i ostatní společnosti by měly mít výbor pro audit a funkční interní audit, transparentní organizační strukturu, jasné výkaznictví a komunikaci nebo třeba programy proti zpronevěře. Globální trhy ani vývoj ekonomiky jako jednotlivá společnost neovlivním. Ale mohu se snažit na tyto věci připravit. Dobře nastavená správa společnosti patří mezi faktory, které mě mohou zachránit v době jako dnes. Takže držím všem palce, ať máte nastavenou corporate governance a přežijete tyto turbulentní časy.